Fraseboek

af Boodskappe dra   »   uk Робити покупки

51 [een en vyftig]

Boodskappe dra

Boodskappe dra

51 [п’ятдесят один]

51 [pʺyatdesyat odyn]

Робити покупки

[Robyty pokupky]

Kies hoe jy die vertaling wil sien:   
Afrikaans Oekraïns Speel Meer
Ek wil na die biblioteek toe gaan. Я х-чу в -іб-іо--ку. Я х--- в б---------- Я х-ч- в б-б-і-т-к-. -------------------- Я хочу в бібліотеку. 0
Y- -hoch----b-bli---ku. Y- k----- v b---------- Y- k-o-h- v b-b-i-t-k-. ----------------------- YA khochu v biblioteku.
Ek wil na die boekwinkel toe gaan. Я--оч- -о -н-ж-о--го---г-з--у. Я х--- д- к--------- м-------- Я х-ч- д- к-и-к-в-г- м-г-з-н-. ------------------------------ Я хочу до книжкового магазину. 0
YA kh--h---- k-yz---v-ho -a-a----. Y- k----- d- k---------- m-------- Y- k-o-h- d- k-y-h-o-o-o m-h-z-n-. ---------------------------------- YA khochu do knyzhkovoho mahazynu.
Ek wil na die kiosk toe gaan. Я-------о -іоску. Я х--- д- к------ Я х-ч- д- к-о-к-. ----------------- Я хочу до кіоску. 0
Y- khoc-u--o -i---u. Y- k----- d- k------ Y- k-o-h- d- k-o-k-. -------------------- YA khochu do kiosku.
Ek wil ’n boek leen. Я---ч-----ич-ти к---у. Я х--- п------- к----- Я х-ч- п-з-ч-т- к-и-у- ---------------------- Я хочу позичити книгу. 0
Y- ----hu -ozychy-y-kn-h-. Y- k----- p-------- k----- Y- k-o-h- p-z-c-y-y k-y-u- -------------------------- YA khochu pozychyty knyhu.
Ek wil ’n boek koop. Я -очу--упит--книг-. Я х--- к----- к----- Я х-ч- к-п-т- к-и-у- -------------------- Я хочу купити книгу. 0
YA -h--hu------y k----. Y- k----- k----- k----- Y- k-o-h- k-p-t- k-y-u- ----------------------- YA khochu kupyty knyhu.
Ek wil ’n koerant koop. Я -очу-ку--ти-г-зету. Я х--- к----- г------ Я х-ч- к-п-т- г-з-т-. --------------------- Я хочу купити газету. 0
YA-kh--h--k--yt---a-e-u. Y- k----- k----- h------ Y- k-o-h- k-p-t- h-z-t-. ------------------------ YA khochu kupyty hazetu.
Ek wil na die biblioteek toe gaan om ’n boek te leen. Я-хо---- ----іоте--,-щ-б--зя-- к-и--. Я х--- в б---------- щ-- в---- к----- Я х-ч- в б-б-і-т-к-, щ-б в-я-и к-и-у- ------------------------------------- Я хочу в бібліотеку, щоб взяти книгу. 0
Y- k-ochu-v b-b-iote----sh--o- vz-aty--ny--. Y- k----- v b---------- s----- v----- k----- Y- k-o-h- v b-b-i-t-k-, s-c-o- v-y-t- k-y-u- -------------------------------------------- YA khochu v biblioteku, shchob vzyaty knyhu.
Ek wil na die boekwinkel toe gaan om ’n boek te koop. Я --ч- -о к---ко--г---аг------ щ-б--упити---и-у. Я х--- д- к--------- м-------- щ-- к----- к----- Я х-ч- д- к-и-к-в-г- м-г-з-н-, щ-б к-п-т- к-и-у- ------------------------------------------------ Я хочу до книжкового магазину, щоб купити книгу. 0
Y- kh-c-- do-k-yz-kovo-----ha----,-sh-ho--kupyt--kny--. Y- k----- d- k---------- m-------- s----- k----- k----- Y- k-o-h- d- k-y-h-o-o-o m-h-z-n-, s-c-o- k-p-t- k-y-u- ------------------------------------------------------- YA khochu do knyzhkovoho mahazynu, shchob kupyty knyhu.
Ek wil na die kiosk toe gaan om ’n koerant te koop. Я --ч--до-к--ску----б---п--и -аз---. Я х--- д- к------ щ-- к----- г------ Я х-ч- д- к-о-к-, щ-б к-п-т- г-з-т-. ------------------------------------ Я хочу до кіоску, щоб купити газету. 0
YA kh---u -o k-osk-----c-ob -up----ha-e--. Y- k----- d- k------ s----- k----- h------ Y- k-o-h- d- k-o-k-, s-c-o- k-p-t- h-z-t-. ------------------------------------------ YA khochu do kiosku, shchob kupyty hazetu.
Ek wil na die oogkundige toe gaan. Я-х-чу ---- --о--ик-. Я х--- п--- в о------ Я х-ч- п-т- в о-т-к-. --------------------- Я хочу піти в оптику. 0
YA -h-c-u---ty v --tyk-. Y- k----- p--- v o------ Y- k-o-h- p-t- v o-t-k-. ------------------------ YA khochu pity v optyku.
Ek wil na die supermark toe gaan. Я ---- - су-ерм---ет. Я х--- в с----------- Я х-ч- в с-п-р-а-к-т- --------------------- Я хочу в супермаркет. 0
YA k------- -u---mar---. Y- k----- v s----------- Y- k-o-h- v s-p-r-a-k-t- ------------------------ YA khochu v supermarket.
Ek wil na die bakker toe gaan. Я х-ч- сход-т--в б-л-чн-. Я х--- с------ в б------- Я х-ч- с-о-и-и в б-л-ч-у- ------------------------- Я хочу сходити в булочну. 0
Y--khoch- --h-d--y---buloc--u. Y- k----- s------- v b-------- Y- k-o-h- s-h-d-t- v b-l-c-n-. ------------------------------ YA khochu skhodyty v bulochnu.
Ek wil ’n bril koop. Я-х--у -уп--- -к--я--. Я х--- к----- о------- Я х-ч- к-п-т- о-у-я-и- ---------------------- Я хочу купити окуляри. 0
Y- -h-ch- kup--y-o--l---y. Y- k----- k----- o-------- Y- k-o-h- k-p-t- o-u-y-r-. -------------------------- YA khochu kupyty okulyary.
Ek wil vrugte en groente koop. Я--оч--к---т--ф-укт----о--ч-. Я х--- к----- ф----- і о----- Я х-ч- к-п-т- ф-у-т- і о-о-і- ----------------------------- Я хочу купити фрукти і овочі. 0
YA------u-ku--ty----kty i--voc-i. Y- k----- k----- f----- i o------ Y- k-o-h- k-p-t- f-u-t- i o-o-h-. --------------------------------- YA khochu kupyty frukty i ovochi.
Ek wil rolletjies en brood koop. Я-хо-- ----ти -у--ч-и-------. Я х--- к----- б------ і х---- Я х-ч- к-п-т- б-л-ч-и і х-і-. ----------------------------- Я хочу купити булочки і хліб. 0
Y---h--hu---py-----l-c-ky-i-kh--b. Y- k----- k----- b------- i k----- Y- k-o-h- k-p-t- b-l-c-k- i k-l-b- ---------------------------------- YA khochu kupyty bulochky i khlib.
Ek wil na die oogkundige toe gaan om ’n bril te koop. Я-хо-у-піти-в-оп---у--щ-б -------о-ул--и. Я х--- п--- в о------ щ-- к----- о------- Я х-ч- п-т- в о-т-к-, щ-б к-п-т- о-у-я-и- ----------------------------------------- Я хочу піти в оптику, щоб купити окуляри. 0
YA k-oc-u -ity-- -p-y-u, -h---b kupyt- okulyary. Y- k----- p--- v o------ s----- k----- o-------- Y- k-o-h- p-t- v o-t-k-, s-c-o- k-p-t- o-u-y-r-. ------------------------------------------------ YA khochu pity v optyku, shchob kupyty okulyary.
Ek wil na die supermark toe gaan om vrugte en groente te koop. Я -о---- с---рмарк-т- --б--у---и--р-к---і--в-ч-. Я х--- в с----------- щ-- к----- ф----- і о----- Я х-ч- в с-п-р-а-к-т- щ-б к-п-т- ф-у-т- і о-о-і- ------------------------------------------------ Я хочу в супермаркет, щоб купити фрукти і овочі. 0
YA-k---h--- -u-e-m----t- sh-h-b------y---u--y-i -vo-hi. Y- k----- v s----------- s----- k----- f----- i o------ Y- k-o-h- v s-p-r-a-k-t- s-c-o- k-p-t- f-u-t- i o-o-h-. ------------------------------------------------------- YA khochu v supermarket, shchob kupyty frukty i ovochi.
Ek wil na die bakker toe gaan om rolletjies en brood te koop. Я -очу до-----ч---- -о--к--и-и бул-ч-- і--л-б. Я х--- д- б-------- щ-- к----- б------ і х---- Я х-ч- д- б-л-ч-о-, щ-б к-п-т- б-л-ч-и і х-і-. ---------------------------------------------- Я хочу до булочної, щоб купити булочки і хліб. 0
YA kh-chu--o--u--ch--i-- sh--ob---py-y -u-o-------k---b. Y- k----- d- b---------- s----- k----- b------- i k----- Y- k-o-h- d- b-l-c-n-i-, s-c-o- k-p-t- b-l-c-k- i k-l-b- -------------------------------------------------------- YA khochu do bulochnoï, shchob kupyty bulochky i khlib.

Minderheidstale in Europa

In Europa word daar baie verskillende tale gepraat. Die meeste van hulle is Indo-Europese tale. Naas die groot nasionale tale is daar baie kleiner tale. Hulle is minderheidstale. Minderheidstale verskil van amptelike tale. Maar hulle is nie dialekte nie. Hulle is ook nie die tale van immigrante nie. Minderheidstale word altyd as etniese tale beskou. Dit wil sê hulle is die tale van bepaalde etniese groepe. Byna elke land in Europa het minderheidstale. Daar is sowat 40 tale in die Europese Unie. Party minderheidstale word in net een land gepraat. Onder hulle is byvoorbeeld Sorbies in Duitsland. Aan die ander kant word Romani in baie Europese lande gepraat. Minderheidstale het ’n spesiale status. Want hulle word deur net ’n relatiewe klein groep gepraat. Dié groepe kan dit nie bekostig om hul eie skole te bou nie. Dis ook vir hulle moeilik om hul eie letterkunde te publiseer. Baie minderheidstale word gevolglik deur uitwissing bedreig. Die Europese Unie wil minderheidstale beskerm. Want elke taal vorm ’n belangrike deel van ’n kultuur of identiteit. Party nasies het nie ’n staat nie en bestaan net as ’n minderheid. Daar is verskeie programme en projekte wat hul tale probeer bevorder. So wil mense ook die kultuur van kleiner etniese groepe bewaar. Party minderheidstale sal nogtans gou verdwyn. Onder hulle is Lyflands, wat in ’n provinsie van Letland gepraat word. Daar is slegs sowat 20 mense oor wat Lyflands as ’n moedertaal praat. Daarom is Lyflands die kleinste taal in Europa…