Konverzační příručka

cs Seznamování   »   bg Запознанство

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [три]

3 [tri]

Запознанство

[Zapoznanstvo]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Ahoj! Здр---й- / -д------е! З------- / З--------- З-р-в-й- / З-р-в-й-е- --------------------- Здравей! / Здравейте! 0
Zd---e-!-----r-v--te! Z------- / Z--------- Z-r-v-y- / Z-r-v-y-e- --------------------- Zdravey! / Zdraveyte!
Dobrý den! Доб-р-д--! Д---- д--- Д-б-р д-н- ---------- Добър ден! 0
D--y- d--! D---- d--- D-b-r d-n- ---------- Dobyr den!
Jak se máte? К-к с-? К-- с-- К-к с-? ------- Как си? 0
Ka- --? K-- s-- K-k s-? ------- Kak si?
Jste z Evropy? От Е---п- ли-ст-? О- Е----- л- с--- О- Е-р-п- л- с-е- ----------------- От Европа ли сте? 0
Ot-Y-vro-a----ste? O- Y------ l- s--- O- Y-v-o-a l- s-e- ------------------ Ot Yevropa li ste?
Jste z Ameriky? От А--р-к- ---сте? О- А------ л- с--- О- А-е-и-а л- с-е- ------------------ От Америка ли сте? 0
O--A-er--- -i--t-? O- A------ l- s--- O- A-e-i-a l- s-e- ------------------ Ot Amerika li ste?
Jste z Asie? О- -з-я--и ---? О- А--- л- с--- О- А-и- л- с-е- --------------- От Азия ли сте? 0
Ot-Azi---li--te? O- A---- l- s--- O- A-i-a l- s-e- ---------------- Ot Aziya li ste?
Ve kterém hotelu bydlíte? В--о- ---е- ст- -тсе-н-л-? В к-- х---- с-- о--------- В к-й х-т-л с-е о-с-д-а-и- -------------------------- В кой хотел сте отседнали? 0
V ko--kh-te----e-o--e-n--i? V k-- k----- s-- o--------- V k-y k-o-e- s-e o-s-d-a-i- --------------------------- V koy khotel ste otsednali?
Jak dlouho už tu jste? К---- --л-о---- --к? К---- д---- с-- т--- К-л-о д-л-о с-е т-к- -------------------- Колко дълго сте тук? 0
Ko-ko d-l-- -te-t-k? K---- d---- s-- t--- K-l-o d-l-o s-e t-k- -------------------- Kolko dylgo ste tuk?
Jak dlouho tu zůstanete? Колк- в-е----- о---не-е? К---- в---- щ- о-------- К-л-о в-е-е щ- о-т-н-т-? ------------------------ Колко време ще останете? 0
Ko--- v-em- s-che-o-ta-ete? K---- v---- s---- o-------- K-l-o v-e-e s-c-e o-t-n-t-? --------------------------- Kolko vreme shche ostanete?
Líbí se Vám tady? Х--е-ва ли -- --к? Х------ л- В- т--- Х-р-с-а л- В- т-к- ------------------ Харесва ли Ви тук? 0
Kh-resv- -i--i-tuk? K------- l- V- t--- K-a-e-v- l- V- t-k- ------------------- Kharesva li Vi tuk?
Jste tu na dovolené? В-е -а---ч--ка--и с-- ---? В-- н- п------ л- с-- т--- В-е н- п-ч-в-а л- с-е т-к- -------------------------- Вие на почивка ли сте тук? 0
Vie -- -o-h--ka--- --e tu-? V-- n- p------- l- s-- t--- V-e n- p-c-i-k- l- s-e t-k- --------------------------- Vie na pochivka li ste tuk?
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! Ел-т--------го-ти! Е---- м- н- г----- Е-а-е м- н- г-с-и- ------------------ Елате ми на гости! 0
El-te--i--a -o--i! E---- m- n- g----- E-a-e m- n- g-s-i- ------------------ Elate mi na gosti!
Tady máte mou adresu. Ет- -д---а-ми. Е-- а----- м-- Е-о а-р-с- м-. -------------- Ето адреса ми. 0
Et- -d-----mi. E-- a----- m-- E-o a-r-s- m-. -------------- Eto adresa mi.
Uvidíme se zítra? Щ- -- -и-им--и-утр-? Щ- с- в---- л- у---- Щ- с- в-д-м л- у-р-? -------------------- Ще се видим ли утре? 0
S--he-------i- li u---? S---- s- v---- l- u---- S-c-e s- v-d-m l- u-r-? ----------------------- Shche se vidim li utre?
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. С--ал-в-----е-е --ам-не-о --едв-д. С--------- в--- и--- н--- п------- С-ж-л-в-м- в-ч- и-а- н-щ- п-е-в-д- ---------------------------------- Съжалявам, вече имам нещо предвид. 0
Sy-hal--vam,-v-che-im-m-nes-cho pr-d---. S----------- v---- i--- n------ p------- S-z-a-y-v-m- v-c-e i-a- n-s-c-o p-e-v-d- ---------------------------------------- Syzhalyavam, veche imam neshcho predvid.
Čau! Ч--! Ч--- Ч-о- ---- Чао! 0
C-a-! C---- C-a-! ----- Chao!
Na shledanou! До---дане! Д--------- Д-в-ж-а-е- ---------- Довиждане! 0
Dov-zhda--! D---------- D-v-z-d-n-! ----------- Dovizhdane!
Tak zatím! До-с---о! Д- с----- Д- с-о-о- --------- До скоро! 0
Do -ko-o! D- s----- D- s-o-o- --------- Do skoro!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….