Konverzační příručka

cs Konverzace 3   »   eo Konversacieto 3

22 [dvacet dva]

Konverzace 3

Konverzace 3

22 [dudek du]

Konversacieto 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Kouříte? Ĉu v---u-a-? Ĉ- v- f----- Ĉ- v- f-m-s- ------------ Ĉu vi fumas? 0
Dříve ano. Mi ia--fumis. M- i-- f----- M- i-m f-m-s- ------------- Mi iam fumis. 0
Ale teď už nekouřím. Sed --- m- -e-p-u-fu---. S-- n-- m- n- p-- f----- S-d n-n m- n- p-u f-m-s- ------------------------ Sed nun mi ne plu fumas. 0
Vadí vám, že kouřím? Ĉu-ĝe-a---i- -e -i--uma-? Ĉ- ĝ---- v-- s- m- f----- Ĉ- ĝ-n-s v-n s- m- f-m-s- ------------------------- Ĉu ĝenas vin se mi fumas? 0
Ne, vůbec ne. Ne, tut- n-. N-- t--- n-- N-, t-t- n-. ------------ Ne, tute ne. 0
To mi nevadí. Tio -e ĝen-----n. T-- n- ĝ---- m--- T-o n- ĝ-n-s m-n- ----------------- Tio ne ĝenas min. 0
Dáte si něco k pití? Ĉu -- -a-u- -r-nk- --n? Ĉ- v- ŝ---- t----- i--- Ĉ- v- ŝ-t-s t-i-k- i-n- ----------------------- Ĉu vi ŝatus trinki ion? 0
Dáte si koňak? Ĉ--k---ak-n? Ĉ- k-------- Ĉ- k-n-a-o-? ------------ Ĉu konjakon? 0
Ne, raději pivo. N-----ef--e--e bie---. N-- p--------- b------ N-, p-e-e-e-l- b-e-o-. ---------------------- Ne, prefereble bieron. 0
Cestujete hodně? Ĉu--i -u-t- -o-----? Ĉ- v- m---- v------- Ĉ- v- m-l-e v-j-ĝ-s- -------------------- Ĉu vi multe vojaĝas? 0
Ano, většinou jezdím na služební cesty. J--,--l----t------s-nego-aj----a-oj. J--- p------- e---- n------ v------- J-s- p-e-o-t- e-t-s n-g-c-j v-j-ĝ-j- ------------------------------------ Jes, plejofte estas negocaj vojaĝoj. 0
Ale teď jsme na dovolené. Se- ---nu----r--s----t--. S-- n- n-- f----- ĉ------ S-d n- n-n f-r-a- ĉ---i-. ------------------------- Sed ni nun ferias ĉi-tie. 0
To je ale vedro! Kia v----go! K-- v------- K-a v-r-e-o- ------------ Kia varmego! 0
Ano, dnes je opravdu horko. Jes- -o---- v--e ---m-gas. J--- h----- v--- v-------- J-s- h-d-a- v-r- v-r-e-a-. -------------------------- Jes, hodiaŭ vere varmegas. 0
Pojďme na balkón. N- i-- su- la-----ono-. N- i-- s-- l- b-------- N- i-u s-r l- b-l-o-o-. ----------------------- Ni iru sur la balkonon. 0
Zítra tady bude párty. M---------o- fe-----i-t--. M----- e---- f---- ĉ------ M-r-a- e-t-s f-s-o ĉ---i-. -------------------------- Morgaŭ estos festo ĉi-tie. 0
Přijdete také? Ĉ--an-aŭ--i-ve---? Ĉ- a---- v- v----- Ĉ- a-k-ŭ v- v-n-s- ------------------ Ĉu ankaŭ vi venos? 0
Ano, jsme také pozváni. J-s, an-a- ni---t---i--it----. J--- a---- n- e---- i--------- J-s- a-k-ŭ n- e-t-s i-v-t-t-j- ------------------------------ Jes, ankaŭ ni estas invititaj. 0

Jazyk a písmo

Každý jazyk slouží k dorozumívání mezi lidmi. Mluvíme-li, vyjadřujeme, co si myslíme a co cítíme. Přitom ne vždy dodržujeme pravidla našeho jazyka. Používáme svůj vlastní jazyk, hovorový jazyk. V psaném jazyce je to jinak. V něm se odrážejí všechna pravidla našeho jazyka. Teprve písmo povyšuje jazyk na skutečný jazyk. Dělá jazyk viditelným. Písmem se celá tisíciletí předávalo poznání. Proto je písmo základem vysoce vyspělé kultury. První písmo bylo objeveno před více než 5 000 lety. Bylo to klínové písmo Sumerů. Otiskovalo se do tabulek z hlíny. Toto klínové písmo se používalo tři tisíce let. Přibližně stejně dlouho existovaly hieroglyfy starých Egypťanů. Ty zkoumala celá řada vědců. Hieroglyfy představují relativně komplikovaný systém písma. Vynalezeno však bylo pravděpodobně ze zcela jednoduchého důvodu. Tehdejší Egypt byla obrovská říše s mnoha obyvateli. Každodenní život a především hospodářství bylo nutno organizovat. Bylo nutné efektivně spravovat daně a účty. Proto vyvinuli staří Egypťané své písmové znaky. Naproti tomu, abecední systémy písma vedou zpět k Sumerům. Každé písmo napoví hodně o lidech, kteří jej užívali. Kromě toho má každý národ svou vlastní charakteristiku písma. Ručně psané písmo však bohužel stále více ustupuje. Díky moderní technice je téměř zbytečné. Proto: nejen mluvte, ale občas zase něco napište!