Konverzační příručka

cs Studium cizích jazyků   »   fi Oppia vieraita kieliä

23 [dvacet tři]

Studium cizích jazyků

Studium cizích jazyků

23 [kaksikymmentäkolme]

Oppia vieraita kieliä

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Kde jste se naučil / naučila španělsky? M-ssä-te-----te-e----ja-? M---- t- o----- e-------- M-s-ä t- o-i-t- e-p-n-a-? ------------------------- Missä te opitte espanjaa? 0
Mluvíte i portugalsky? O-a--tek----ö----rt-gali-? O-------- m--- p---------- O-a-t-e-o m-ö- p-r-u-a-i-? -------------------------- Osaatteko myös portugalia? 0
Ano a umím i trochu italsky. K-ll-- -a o-aa---yös --u--n-i------. K----- j- o---- m--- h----- i------- K-l-ä- j- o-a-n m-ö- h-u-a- i-a-i-a- ------------------------------------ Kyllä, ja osaan myös hiukan italiaa. 0
Myslím, že mluvíte velmi dobře. Mi-un--iele--ä-i puhut-e tode--- -y---. M---- m--------- p------ t------ h----- M-n-n m-e-e-t-n- p-h-t-e t-d-l-a h-v-n- --------------------------------------- Minun mielestäni puhutte todella hyvin. 0
Jsou to docela podobné jazyky. K--l-- ovat------s--an--l-a----. K----- o--- a--- s-------------- K-e-e- o-a- a-k- s-m-n-a-t-i-i-. -------------------------------- Kielet ovat aika samankaltaisia. 0
Mohu jim dobře rozumět. M--ä -mm-------i-t--h-vin. M--- y------- n---- h----- M-n- y-m-r-ä- n-i-ä h-v-n- -------------------------- Minä ymmärrän niitä hyvin. 0
Ale mluvit a psát je těžké. Mu-ta ---umin-- ja -i-j---t--in-n o- v----aa. M---- p-------- j- k------------- o- v------- M-t-a p-h-m-n-n j- k-r-o-t-a-i-e- o- v-i-e-a- --------------------------------------------- Mutta puhuminen ja kirjoittaminen on vaikeaa. 0
Pořád ještě dělám hodně chyb. Min- t-en---elä -on-- -i-----ä. M--- t--- v---- m---- v-------- M-n- t-e- v-e-ä m-n-a v-r-e-t-. ------------------------------- Minä teen vielä monta virhettä. 0
Prosím opravujte mně stále. Olkaa---v---a--or-a-----a-n----r--eni. O---- h--- j- k-------- a--- v-------- O-k-a h-v- j- k-r-a-k-a a-n- v-r-e-n-. -------------------------------------- Olkaa hyvä ja korjatkaa aina virheeni. 0
Vaše výslovnost je docela dobrá. Ään-ä-y-s-nn- -n----- h-v-. Ä------------ o- i--- h---- Ä-n-ä-y-s-n-e o- i-a- h-v-. --------------------------- Ääntämyksenne on ihan hyvä. 0
Máte lehký přízvuk. T-il-ä o--pi----aksen--i. T----- o- p---- a-------- T-i-l- o- p-e-i a-s-n-t-. ------------------------- Teillä on pieni aksentti. 0
Pozná se, odkud jste. T----s--a--i-t--tu--tte. T-------- m---- t------- T-n-i-t-a m-s-ä t-l-t-e- ------------------------ Tunnistaa mistä tulette. 0
Co je Vaše mateřština? M--ä--- t--d-n -id-----le--e? M--- o- t----- ä------------- M-k- o- t-i-ä- ä-d-n-i-l-n-e- ----------------------------- Mikä on teidän äidinkielenne? 0
Účastníte se jazykového kurzu? K-y--e-ö-k-e-ik-r--ia? K------- k------------ K-y-t-k- k-e-i-u-s-i-? ---------------------- Käyttekö kielikurssia? 0
Podle čeho se učíte? M--ä-o--i-ir----------t-? M--- o--------- k-------- M-t- o-p-k-r-a- k-y-ä-t-? ------------------------- Mitä oppikirjaa käytätte? 0
Teď si nevzpomínám, jak se to jmenuje. M-n- e- -ä-l----tkell- -ie-ä--e--ni-e-. M--- e- t---- h------- t---- s-- n----- M-n- e- t-l-ä h-t-e-l- t-e-ä s-n n-m-ä- --------------------------------------- Minä en tällä hetkellä tiedä sen nimeä. 0
Ne a ne si vzpomenout na ten název. M---l-- ei-tul--n-------l-en. M------ e- t--- n--- m------- M-n-l-e e- t-l- n-m- m-e-e-n- ----------------------------- Minulle ei tule nimi mieleen. 0
Zapomněl / zapomněla jsem to. O-en ----ta-u---en. O--- u-------- s--- O-e- u-o-t-n-t s-n- ------------------- Olen unohtanut sen. 0

Germánské jazyky

Germánské jazyky patří k indoevropské jazykové rodině. Pro tuto jazykovou skupinu jsou charakteristické fonologické znaky. Od jiných jazyků se tedy liší rozdíly ve fonologii. Existuje zhruba 15 germánských jazyků. Mateřským jazykem jsou pro 500 miliónů lidí na světě. Přesný počet jednotlivých jazyků lze určit jen stěží. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Nejvýznamnějším germánským jazykem je angličtina. Na celém světě je mateřským jazykem pro 350 miliónů lidí. Po ní následuje němčina a nizozemština. Germánské jazyky se dělí do různých skupin. Jsou to severogermánské, západogermánské a východogermánské jazyky. Severogermánské jazyky jsou jazyky skandinávské. Angličtina, němčina a nizozemština patří do západogermánských jazyků. Všechny východogermánské jazyky vymřely. Patřila sem například gótština. Kolonizací došlo k rozšíření germánských jazyků do celého světa. Proto se nizozemsky dorozumíte i v Karibiku a v Jižní Africe. Všechny germánské jazyky mají společné kořeny. To, zda existoval jednotný prajazyk, není jisté. Kromě toho existuje pouze velmi málo starých germánských textů. Na rozdíl od románských jazyků neexistují téměř žádné zdroje. Výzkum germánských jazyků je proto obtížnější. Také o kultuře Germánů toho víme relativně málo. Národy Germánů nebyly jednotné. Neexistovala proto společná identita. Věda musela čerpat z cizích zdrojů. Nebýt Řeků a Římanů věděli bychom o Germánech pouze velmi málo!