Konverzační příručka

cs Ve městě   »   lv Pilsētā

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [divdesmit pieci]

Pilsētā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Es---l-s-uz-s-ac--u. E- v---- u- s------- E- v-l-s u- s-a-i-u- -------------------- Es vēlos uz staciju. 0
Chci (jet) na letiště. Es-v---- u--l-do--u. E- v---- u- l------- E- v-l-s u- l-d-s-u- -------------------- Es vēlos uz lidostu. 0
Chci (jet) do centra. E- ------uz pi-s-ta- ce----. E- v---- u- p------- c------ E- v-l-s u- p-l-ē-a- c-n-r-. ---------------------------- Es vēlos uz pilsētas centru. 0
Jak se dostanu na nádraží? Kā--s va-----k------ s-ac---? K- e- v--- n----- u- s------- K- e- v-r- n-k-ū- u- s-a-i-u- ----------------------------- Kā es varu nokļūt uz staciju? 0
Jak se dostanu na letiště? K-----var- -----t-u- li----u? K- e- v--- n----- u- l------- K- e- v-r- n-k-ū- u- l-d-s-u- ----------------------------- Kā es varu nokļūt uz lidostu? 0
Jak se dostanu do centra? Kā--s v-ru-nok-ūt--z pi---t-s -e-tr-? K- e- v--- n----- u- p------- c------ K- e- v-r- n-k-ū- u- p-l-ē-a- c-n-r-? ------------------------------------- Kā es varu nokļūt uz pilsētas centru? 0
Potřebuji taxi. M-n -r -epiec---am- -ak-o-----. M-- i- n----------- t---------- M-n i- n-p-e-i-š-m- t-k-o-e-r-. ------------------------------- Man ir nepieciešams taksometrs. 0
Potřebuji plán města. Man--- --p-e-ieš-ms -i-sē-a--p---s. M-- i- n----------- p------- p----- M-n i- n-p-e-i-š-m- p-l-ē-a- p-ā-s- ----------------------------------- Man ir nepieciešams pilsētas plāns. 0
Potřebuji hotel. Man ir --piecieša-a--i-snīc-. M-- i- n----------- v-------- M-n i- n-p-e-i-š-m- v-e-n-c-. ----------------------------- Man ir nepieciešama viesnīca. 0
Chci si pronajmout auto. E- vēl-s -rēt au-om--ī-u. E- v---- ī--- a---------- E- v-l-s ī-ē- a-t-m-š-n-. ------------------------- Es vēlos īrēt automašīnu. 0
Tady je moje kreditní karta. Te -r ma-- -r--ī----te. T- i- m--- k----------- T- i- m-n- k-e-ī-k-r-e- ----------------------- Te ir mana kredītkarte. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Te--r man--au-ovadīt--a -p-ie----. T- i- m--- a----------- a--------- T- i- m-n- a-t-v-d-t-j- a-l-e-ī-a- ---------------------------------- Te ir mana autovadītāja apliecība. 0
Co je v tomto městě k vidění? Ko--a- pi--ētā---skat-t? K- v-- p------ a-------- K- v-r p-l-ē-ā a-s-a-ī-? ------------------------ Ko var pilsētā apskatīt? 0
Běžte do starého města. Ai-e---t -z--e-p-ls---! A------- u- v---------- A-z-j-e- u- v-c-i-s-t-! ----------------------- Aizejiet uz vecpilsētu! 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Dodi--ies-e---u-s-j--pa pil-ēt-! D-------- e--------- p- p------- D-d-e-i-s e-s-u-s-j- p- p-l-ē-u- -------------------------------- Dodieties ekskursijā pa pilsētu! 0
Běžte do přístavu. Aiz----- uz--st-! A------- u- o---- A-z-j-e- u- o-t-! ----------------- Aizejiet uz ostu! 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Do----i-s-eks--r-i-ā pa -s--! D-------- e--------- p- o---- D-d-e-i-s e-s-u-s-j- p- o-t-! ----------------------------- Dodieties ekskursijā pa ostu! 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Kā-as--evē-ība- cie-ī--s-vi---s -- -ēl-ir? K---- i-------- c------- v----- t- v-- i-- K-d-s i-v-r-b-s c-e-ī-a- v-e-a- t- v-l i-? ------------------------------------------ Kādas ievērības cienīgas vietas te vēl ir? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!