Konverzační příručka

cs V hotelu – stížnosti   »   he ‫במלון – תלונות‬

28 [dvacet osm]

V hotelu – stížnosti

V hotelu – stížnosti

‫28 [עשרים ושמונה]‬

28 [essrim ushmoneh]

‫במלון – תלונות‬

[bamalon – tlunot]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Sprcha nefunguje. ‫ה-ק-חת אי-נ- פועל-.‬ ‫------ א---- פ------ ‫-מ-ל-ת א-נ-ה פ-ע-ת-‬ --------------------- ‫המקלחת איננה פועלת.‬ 0
h-m--l-xat e-ne-ah-p---let. h--------- e------ p------- h-m-q-a-a- e-n-n-h p-'-l-t- --------------------------- hamiqlaxat eynenah po'elet.
Neteče teplá voda. ‫-ין-מ---ח--ם-‬ ‫--- מ-- ח----- ‫-י- מ-ם ח-י-.- --------------- ‫אין מים חמים.‬ 0
e-n-maim --m-m. e-- m--- x----- e-n m-i- x-m-m- --------------- eyn maim xamim.
Můžete to nechat opravit? ‫א-שר -תק-?‬ ‫---- ל----- ‫-פ-ר ל-ק-?- ------------ ‫אפשר לתקן?‬ 0
e--har--'---en? e----- l------- e-s-a- l-t-q-n- --------------- efshar l'taqen?
Na pokoji není telefon. ‫א-ן טל-ון---דר-‬ ‫--- ט---- ב----- ‫-י- ט-פ-ן ב-ד-.- ----------------- ‫אין טלפון בחדר.‬ 0
ey--te--f---b-x---r. e-- t------ b------- e-n t-l-f-n b-x-d-r- -------------------- eyn telefon baxeder.
Na pokoji není televizor. ‫אין--לו-י--ה ---ר-‬ ‫--- ט------- ב----- ‫-י- ט-ו-י-י- ב-ד-.- -------------------- ‫אין טלוויזיה בחדר.‬ 0
ey---e----z--- b----e-. e-- t--------- b------- e-n t-l-w-z-a- b-x-d-r- ----------------------- eyn telewiziah baxeder.
Ten pokoj nemá balkón. ‫ב--- אי--מ-----‬ ‫---- א-- מ------ ‫-ח-ר א-ן מ-פ-ת-‬ ----------------- ‫בחדר אין מרפסת.‬ 0
b-xe-e--e----ir--set. b------ e-- m-------- b-x-d-r e-n m-r-e-e-. --------------------- baxeder eyn mirpeset.
Ten pokoj je příliš hlučný. ‫הח-- רו-- מד--‬ ‫---- ר--- מ---- ‫-ח-ר ר-ע- מ-י-‬ ---------------- ‫החדר רועש מדי.‬ 0
haxeder----e-h--i---. h------ r----- m----- h-x-d-r r-'-s- m-d-y- --------------------- haxeder ro'esh miday.
Ten pokoj je příliš malý. ‫ה-דר---ן-מ--.‬ ‫---- ק-- מ---- ‫-ח-ר ק-ן מ-י-‬ --------------- ‫החדר קטן מדי.‬ 0
h---der -a--n-m-d--. h------ q---- m----- h-x-d-r q-t-n m-d-y- -------------------- haxeder qatan miday.
Ten pokoj je příliš tmavý. ‫ה--- -ש-ך מדי-‬ ‫---- ח--- מ---- ‫-ח-ר ח-ו- מ-י-‬ ---------------- ‫החדר חשוך מדי.‬ 0
ha--d-r xa-h--h -ida-. h------ x------ m----- h-x-d-r x-s-u-h m-d-y- ---------------------- haxeder xashukh miday.
Topení nefunguje. ‫--סק- ---עו-דת-‬ ‫----- ל- ע------ ‫-ה-ק- ל- ע-ב-ת-‬ ----------------- ‫ההסקה לא עובדת.‬ 0
h---s---- ---o-e---. h-------- l- o------ h-h-s-q-h l- o-e-e-. -------------------- hahasaqah lo ovedet.
Klimatizace nefunguje. ‫---גן ---פ-על-‬ ‫----- ל- פ----- ‫-מ-ג- ל- פ-ע-.- ---------------- ‫המזגן לא פועל.‬ 0
ha----a- lo -o--l. h------- l- p----- h-m-z-a- l- p-'-l- ------------------ hamazgan lo po'el.
Televizor je rozbitý. ‫הטל--י--ה-מק-ל-לת.‬ ‫--------- מ-------- ‫-ט-ו-י-י- מ-ו-ק-ת-‬ -------------------- ‫הטלוויזיה מקולקלת.‬ 0
h--e----z--h-meq--qe-e-. h----------- m---------- h-t-l-w-z-a- m-q-l-e-e-. ------------------------ hatelewiziah mequlqelet.
To se mi nelíbí. ‫---לא--ו-א חן---ינ--‬ ‫-- ל- מ--- ח- ב------ ‫-ה ל- מ-צ- ח- ב-י-י-‬ ---------------------- ‫זה לא מוצא חן בעיני.‬ 0
zeh-l- ----- xe---'ey---. z-- l- m---- x-- b------- z-h l- m-t-e x-n b-e-n-y- ------------------------- zeh lo mutse xen b'eynay.
To je pro mně příliš drahé. ‫זה--ק- מ---‬ ‫-- י-- מ---- ‫-ה י-ר מ-י-‬ ------------- ‫זה יקר מדי.‬ 0
z-h --qa--mi--y. z-- y---- m----- z-h y-q-r m-d-y- ---------------- zeh yaqar miday.
Máte něco levnějšího? ‫-- -- ------ו- י-תר-‬ ‫-- ל- מ--- ז-- י----- ‫-ש ל- מ-ה- ז-ל י-ת-?- ---------------------- ‫יש לך משהו זול יותר?‬ 0
yesh -------a-h m---'h- z-l -o---? y--- l--------- m------ z-- y----- y-s- l-k-a-l-k- m-s-'-u z-l y-t-r- ---------------------------------- yesh lekha/lakh mash'hu zol yoter?
Je tady poblíž ubytovna pro mládež? ‫יש-כ-ן--כסני----וער -ס--ב-?‬ ‫-- כ-- א------ נ--- ב------- ‫-ש כ-ן א-ס-י-ת נ-ע- ב-ב-ב-?- ----------------------------- ‫יש כאן אכסניית נוער בסביבה?‬ 0
y--h ka----kh-an-at no'-r-ba-v----? y--- k--- a-------- n---- b-------- y-s- k-'- a-h-a-i-t n-'-r b-s-i-a-? ----------------------------------- yesh ka'n akhsaniat no'ar basvivah?
Je tady poblíž nějaký penzion? ‫-ש---- פ---ון -סביבה-‬ ‫-- כ-- פ----- ב------- ‫-ש כ-ן פ-ס-ו- ב-ב-ב-?- ----------------------- ‫יש כאן פנסיון בסביבה?‬ 0
y-s- ka-- -e-s----ba-vi--h? y--- k--- p------ b-------- y-s- k-'- p-n-i-n b-s-i-a-? --------------------------- yesh ka'n pension basvivah?
Je tady poblíž nějaká restaurace? ‫-- -א- מ--ד- בס-יב-?‬ ‫-- כ-- מ---- ב------- ‫-ש כ-ן מ-ע-ה ב-ב-ב-?- ---------------------- ‫יש כאן מסעדה בסביבה?‬ 0
ye---k----m-s----h-ba-vi-a-? y--- k--- m------- b-------- y-s- k-'- m-s-a-a- b-s-i-a-? ---------------------------- yesh ka'n mis'adah basvivah?

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!