Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   fi Ravintolassa 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [kolmekymmentäkaksi]

Ravintolassa 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Yh-en -e-ra- rans--lai--t ke--u--l-a. Y---- k----- r----------- k---------- Y-d-n k-r-a- r-n-k-l-i-e- k-t-u-i-l-. ------------------------------------- Yhden kerran ranskalaiset ketsupilla. 0
A dvakrát s majonézou. Ja---k-i -n-os-- m--on-es---a. J- k---- a------ m------------ J- k-k-i a-n-s-a m-j-n-e-i-l-. ------------------------------ Ja kaksi annosta majoneesilla. 0
A třikrát párek s hořčicí. J- k--me anno-----r--wur---- s-----ll-. J- k---- a------ b---------- s--------- J- k-l-e a-n-s-a b-a-w-r-t-a s-n-p-l-a- --------------------------------------- Ja kolme annosta bratwurstia sinapilla. 0
Jakou máte zeleninu? Mit- vih-n---s-- te-l-- on? M--- v---------- t----- o-- M-t- v-h-n-e-s-a t-i-l- o-? --------------------------- Mitä vihanneksia teillä on? 0
Máte fazole? On-o-t---l- pa-u-a? O--- t----- p------ O-k- t-i-l- p-p-j-? ------------------- Onko teillä papuja? 0
Máte květák? O---------- k-k--kaa--a? O--- t----- k----------- O-k- t-i-l- k-k-a-a-l-a- ------------------------ Onko teillä kukkakaalia? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Pid-- m-is--s--. P---- m--------- P-d-n m-i-s-s-a- ---------------- Pidän maissista. 0
Mám rád / ráda okurky. P---- ---k-s--. P---- k-------- P-d-n k-r-u-t-. --------------- Pidän kurkusta. 0
Mám rád / ráda rajčata. Pi----tom--t--ta. P---- t---------- P-d-n t-m-a-i-t-. ----------------- Pidän tomaatista. 0
Máte také rád / ráda pórek? S---tekö m-el-l--nne pur-oa? S------- m---------- p------ S-ö-t-k- m-e-e-l-n-e p-r-o-? ---------------------------- Syöttekö mielellänne purjoa? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Sy---e-ö---el-ll--n- -a--n--a---? S------- m---------- h----------- S-ö-t-k- m-e-e-l-n-e h-p-n-a-l-a- --------------------------------- Syöttekö mielellänne hapankaalia? 0
Máte také rád / ráda čočku? Sy-t--k- -i--e----ne l-n-----? S------- m---------- l-------- S-ö-t-k- m-e-e-l-n-e l-n-s-j-? ------------------------------ Syöttekö mielellänne linssejä? 0
Máš také rád / ráda mrkev? Sy-t-- --ö- mi--ell-s--po----noita? S----- m--- m--------- p----------- S-ö-k- m-ö- m-e-e-l-s- p-r-k-n-i-a- ----------------------------------- Syötkö myös mielelläsi porkkanoita? 0
Máš také rád / ráda brokolici? S-ö--ö--y-s-miele--äs-----s--aa--a? S----- m--- m--------- p----------- S-ö-k- m-ö- m-e-e-l-s- p-r-a-a-l-a- ----------------------------------- Syötkö myös mielelläsi parsakaalia? 0
Máš také rád / ráda papriku? S-ö-----yös -i-------i--apr-k-a? S----- m--- m--------- p-------- S-ö-k- m-ö- m-e-e-l-s- p-p-i-a-? -------------------------------- Syötkö myös mielelläsi paprikaa? 0
Nemám rád cibuli. En-pi-- --pulis--. E- p--- s--------- E- p-d- s-p-l-s-a- ------------------ En pidä sipulista. 0
Nemám rád olivy. En-p------ii--i---. E- p--- o---------- E- p-d- o-i-v-i-t-. ------------------- En pidä oliiveista. 0
Nemám rád houby. E- p-d- s-en-st-. E- p--- s-------- E- p-d- s-e-i-t-. ----------------- En pidä sienistä. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!