Konverzační příručka

cs Nakupování   »   he ‫לעשות קניות‬

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

‫54 [חמישים וארבע]‬

54 [xamishim w\'arba]

‫לעשות קניות‬

[la'assot qniot]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ‫א-י---צ--לקנ----תנה-‬ ‫--- ר--- ל---- מ----- ‫-נ- ר-צ- ל-נ-ת מ-נ-.- ---------------------- ‫אני רוצה לקנות מתנה.‬ 0
a-i r-----/r-t--h---qno---atan--. a-- r------------ l----- m------- a-i r-t-e-/-o-s-h l-q-o- m-t-n-h- --------------------------------- ani rotseh/rotsah liqnot matanah.
Ale ne moc drahý. ‫אב---- מ-ה--יק- מ---‬ ‫--- ל- מ--- י-- מ---- ‫-ב- ל- מ-ה- י-ר מ-י-‬ ---------------------- ‫אבל לא משהו יקר מדי.‬ 0
a-a- l--mas-----y-----mi-ay. a--- l- m------ y---- m----- a-a- l- m-s-e-u y-q-r m-d-y- ---------------------------- aval lo mashehu yaqar miday.
Možná nějakou kabelku? ‫--ל--תי- י--‬ ‫---- ת-- י--- ‫-ו-י ת-ק י-?- -------------- ‫אולי תיק יד?‬ 0
u--y -i--yad? u--- t-- y--- u-a- t-q y-d- ------------- ulay tiq yad?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? ‫-א--- ----‬ ‫----- צ---- ‫-א-ז- צ-ע-‬ ------------ ‫באיזה צבע?‬ 0
b'e---h-ts---? b------ t----- b-e-z-h t-e-a- -------------- b'eyzeh tseva?
Černou, hnědou nebo bílou? ‫שחו-, חו- ---לבן?‬ ‫----- ח-- א- ל---- ‫-ח-ר- ח-ם א- ל-ן-‬ ------------------- ‫שחור, חום או לבן?‬ 0
s--xo-, ----o -avan? s------ x-- o l----- s-a-o-, x-m o l-v-n- -------------------- shaxor, xum o lavan?
Větší nebo menší? ‫---ל-או קט-?‬ ‫---- א- ק---- ‫-ד-ל א- ק-ן-‬ -------------- ‫גדול או קטן?‬ 0
g-d-l-o qa--n? g---- o q----- g-d-l o q-t-n- -------------- gadol o qatan?
Můžu si prohlédnout tuto? ‫-פש- --אות או-ו?‬ ‫---- ל---- א----- ‫-פ-ר ל-א-ת א-ת-?- ------------------ ‫אפשר לראות אותו?‬ 0
e-sh----i-'-t-ot-? e----- l----- o--- e-s-a- l-r-o- o-o- ------------------ efshar lir'ot oto?
Je z kůže? ‫--ם-ה-- --ו-----ר-‬ ‫--- ה-- ע--- מ----- ‫-א- ה-א ע-ו- מ-ו-?- -------------------- ‫האם הוא עשוי מעור?‬ 0
h-'-m--u ------me---? h---- h- a---- m----- h-'-m h- a-s-y m-'-r- --------------------- ha'im hu assuy me'or?
Nebo z koženky? ‫---מ----י--------ם?‬ ‫-- מ------ ס-------- ‫-ו מ-ו-ר-ם ס-נ-ט-ם-‬ --------------------- ‫או מחומרים סינטטים?‬ 0
o-m-xo---i- --n---i-? o m-------- s-------- o m-x-m-r-m s-n-e-i-? --------------------- o mixomarim sintetim?
Samozřejmě z kůže. ‫---------ר-‬ ‫---- ש------ ‫-ד-י ש-ע-ר-‬ ------------- ‫ודאי שמעור.‬ 0
w--a-i sh-m-'-r. w----- s-------- w-d-'- s-e-e-o-. ---------------- wada'i sheme'or.
Je obzvlášť kvalitní. ‫--יכות טובה-ב-י----‬ ‫------ ט--- ב------- ‫-א-כ-ת ט-ב- ב-י-ח-.- --------------------- ‫האיכות טובה במיוחד.‬ 0
ha'e-khu- t-va- bimy--ad. h-------- t---- b-------- h-'-y-h-t t-v-h b-m-u-a-. ------------------------- ha'eykhut tovah bimyuxad.
A ta taška je skutečně velmi levná. ‫-ה--יר --מ- --י--.‬ ‫------ ב--- מ------ ‫-ה-ח-ר ב-מ- מ-י-ה-‬ -------------------- ‫והמחיר באמת מציאה.‬ 0
w---m--i----e-e- m---i'ah. w-------- v----- m-------- w-h-m-x-r v-e-e- m-t-i-a-. -------------------------- w'hamexir v'emet metsi'ah.
Tato se mi líbí. ‫-- מו-א ח- --יני.‬ ‫-- מ--- ח- ב------ ‫-ה מ-צ- ח- ב-י-י-‬ ------------------- ‫זה מוצא חן בעיני.‬ 0
z-h -ot---xen-be-e-n--. z-- m---- x-- b-------- z-h m-t-e x-n b-'-y-a-. ----------------------- zeh motse xen be'eynay.
Vezmu si tuto. ‫--- אק---אות-.‬ ‫--- א--- א----- ‫-נ- א-נ- א-ת-.- ---------------- ‫אני אקנה אותו.‬ 0
ani----e---to. a-- e---- o--- a-i e-n-h o-o- -------------- ani eqneh oto.
Mohu ji případně vyměnit? ‫א-שר-------ה-לי--‬ ‫---- י--- ל------- ‫-פ-ר י-י- ל-ח-י-?- ------------------- ‫אפשר יהיה להחליף?‬ 0
e-shar-i-y---l-hax-if? e----- i---- l-------- e-s-a- i-y-h l-h-x-i-? ---------------------- efshar ihyeh l'haxlif?
Samozřejmě. ‫--ד--.‬ ‫------- ‫-ו-א-.- -------- ‫בודאי.‬ 0
be-ad-'y. b-------- b-w-d-'-. --------- bewada'y.
Zabalíme ji jako dárek. ‫-נח-- נ------אריז--מתנה.‬ ‫----- נ---- ב----- מ----- ‫-נ-נ- נ-ר-ז ב-ר-ז- מ-נ-.- -------------------------- ‫אנחנו נארוז באריזת מתנה.‬ 0
a--xnu---'-roz ---ariz-t-mat--a-. a----- n------ b-------- m------- a-a-n- n-'-r-z b-'-r-z-t m-t-n-h- --------------------------------- anaxnu ne'eroz be'arizat matanah.
Támhle je pokladna. ‫--ו-- ---א- שם.‬ ‫----- נ---- ש--- ‫-ק-פ- נ-צ-ת ש-.- ----------------- ‫הקופה נמצאת שם.‬ 0
haq-p-h nimts-'-----m. h------ n------- s---- h-q-p-h n-m-s-'- s-a-. ---------------------- haqupah nimtse't sham.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…