Konverzační příručka

cs Nakupování   »   mk Купување

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [педесет и четири]

54 [pyedyesyet i chyetiri]

Купување

[Koopoovaњye]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Са--- да-ку-ам---е--пода-ок. С---- д- к---- е--- п------- С-к-м д- к-п-м е-е- п-д-р-к- ---------------------------- Сакам да купам еден подарок. 0
S------a-k-o-am y-dyen-p--a--k. S---- d- k----- y----- p------- S-k-m d- k-o-a- y-d-e- p-d-r-k- ------------------------------- Sakam da koopam yedyen podarok.
Ale ne moc drahý. Но -- --што -ре-но-у -ка--. Н- н- н---- п------- с----- Н- н- н-ш-о п-е-н-г- с-а-о- --------------------------- Но не нешто премногу скапо. 0
N--ny- nyesh-o p-ye-no-u-o-s-a-o. N- n-- n------ p---------- s----- N- n-e n-e-h-o p-y-m-o-u-o s-a-o- --------------------------------- No nye nyeshto pryemnoguoo skapo.
Možná nějakou kabelku? Мо-еби -дна-рачн-------? М----- е--- р---- т----- М-ж-б- е-н- р-ч-а т-ш-а- ------------------------ Можеби една рачна ташна? 0
Moʐyebi--e-na ---hn---ash-a? M------ y---- r----- t------ M-ʐ-e-i y-d-a r-c-n- t-s-n-? ---------------------------- Moʐyebi yedna rachna tashna?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Кој- б-ј---- ј--с-к---? К--- б--- б- ј- с------ К-ј- б-ј- б- ј- с-к-л-? ----------------------- Која боја би ја сакале? 0
K-јa --ј- -- -- sa-alye? K--- b--- b- ј- s------- K-ј- b-ј- b- ј- s-k-l-e- ------------------------ Koјa boјa bi јa sakalye?
Černou, hnědou nebo bílou? Ц--а- к-----а -ли-бе-а? Ц---- к------ и-- б---- Ц-н-, к-ф-а-а и-и б-л-? ----------------------- Црна, кафеава или бела? 0
Tzr--,--af-eava-i-i b--l-? T----- k------- i-- b----- T-r-a- k-f-e-v- i-i b-e-a- -------------------------- Tzrna, kafyeava ili byela?
Větší nebo menší? Е----г-ле---и----а--? Е--- г----- и-- м---- Е-н- г-л-м- и-и м-л-? --------------------- Една голема или мала? 0
Ye-n- guo-yem- --i -ala? Y---- g------- i-- m---- Y-d-a g-o-y-m- i-i m-l-? ------------------------ Yedna guolyema ili mala?
Můžu si prohlédnout tuto? С-е-м ли -а -а в--ам--ва-? С---- л- д- ј- в---- о---- С-е-м л- д- ј- в-д-м о-а-? -------------------------- Смеам ли да ја видам оваа? 0
S-y----l---a-ј- vida- -v-a? S----- l- d- ј- v---- o---- S-y-a- l- d- ј- v-d-m o-a-? --------------------------- Smyeam li da јa vidam ovaa?
Je z kůže? Дал--та--е--д---ж-? Д--- т-- е о- к---- Д-л- т-а е о- к-ж-? ------------------- Дали таа е од кожа? 0
Dal--t-a-ye--d---ʐa? D--- t-- y- o- k---- D-l- t-a y- o- k-ʐ-? -------------------- Dali taa ye od koʐa?
Nebo z koženky? И-и-пак---о- в-ш-ачки -а-е--ја-? И-- п-- е о- в------- м--------- И-и п-к е о- в-ш-а-к- м-т-р-ј-л- -------------------------------- Или пак е од вештачки материјал? 0
I----ak ye ----y-sht--hki----yer-ј-l? I-- p-- y- o- v---------- m---------- I-i p-k y- o- v-e-h-a-h-i m-t-e-i-a-? ------------------------------------- Ili pak ye od vyeshtachki matyeriјal?
Samozřejmě z kůže. Од к--а сек-ко. О- к--- с------ О- к-ж- с-к-к-. --------------- Од кожа секако. 0
O- ---a s-----o. O- k--- s------- O- k-ʐ- s-e-a-o- ---------------- Od koʐa syekako.
Je obzvlášť kvalitní. О-а----д-- --о---о--------------т. О-- е е--- о------ д---- к-------- О-а е е-е- о-о-е-о д-б-р к-а-и-е-. ---------------------------------- Ова е еден особено добар квалитет. 0
Ova-y- yed--n -soby--- ----- -v-----et. O-- y- y----- o------- d---- k--------- O-a y- y-d-e- o-o-y-n- d-b-r k-a-i-y-t- --------------------------------------- Ova ye yedyen osobyeno dobar kvalityet.
A ta taška je skutečně velmi levná. И--а--ата-на-и--и-а-е -- многу-п--олна---н-. И т------ н-------- е с- м---- п------ ц---- И т-ш-а-а н-в-с-и-а е с- м-о-у п-в-л-а ц-н-. -------------------------------------------- И ташната навистина е со многу поволна цена. 0
I -----a---na-is--n- y--s- m-ogu-o po------t---na. I t------- n-------- y- s- m------ p------ t------ I t-s-n-t- n-v-s-i-a y- s- m-o-u-o p-v-l-a t-y-n-. -------------------------------------------------- I tashnata navistina ye so mnoguoo povolna tzyena.
Tato se mi líbí. М--с--д-паѓ-. М- с- д------ М- с- д-п-ѓ-. ------------- Ми се допаѓа. 0
Mi-sye--op-ѓ-. M- s-- d------ M- s-e d-p-ѓ-. -------------- Mi sye dopaѓa.
Vezmu si tuto. Ќе----зе-а-. Ќ- ј- з----- Ќ- ј- з-м-м- ------------ Ќе ја земам. 0
K--e--a -y-ma-. K--- ј- z------ K-y- ј- z-e-a-. --------------- Kjye јa zyemam.
Mohu ji případně vyměnit? Д--------м--л---ј-- д- -а --м-нам? Д--- м---- с------- д- ј- з------- Д-л- м-ж-м с-у-а-н- д- ј- з-м-н-м- ---------------------------------- Дали можам случајно да ја заменам? 0
Da----o-a--sl-o--aј----a -a-z-mye---? D--- m---- s--------- d- ј- z-------- D-l- m-ʐ-m s-o-c-a-n- d- ј- z-m-e-a-? ------------------------------------- Dali moʐam sloochaјno da јa zamyenam?
Samozřejmě. Се-раз----. С- р------- С- р-з-и-а- ----------- Се разбира. 0
S-e --z--ra. S-- r------- S-e r-z-i-a- ------------ Sye razbira.
Zabalíme ji jako dárek. Ќе-ја --ак-ваме----о-п--ар--. Ќ- ј- с-------- к--- п------- Ќ- ј- с-а-у-а-е к-к- п-д-р-к- ----------------------------- Ќе ја спакуваме како подарок. 0
Kj-e ј- spakoo----- kako p-d-r-k. K--- ј- s---------- k--- p------- K-y- ј- s-a-o-v-m-e k-k- p-d-r-k- --------------------------------- Kjye јa spakoovamye kako podarok.
Támhle je pokladna. Т--- -д -прот----е бл-г--нат-. Т--- о- с------- е б---------- Т-м- о- с-р-т-в- е б-а-а-н-т-. ------------------------------ Таму од спротива е благајната. 0
Tamo--od s--o-i-a -e---ag-aј-a-a. T---- o- s------- y- b----------- T-m-o o- s-r-t-v- y- b-a-u-ј-a-a- --------------------------------- Tamoo od sprotiva ye blaguaјnata.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…