Konverzační příručka

cs Práce   »   fi Työskennellä / tehdä töitä

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [viisikymmentäviisi]

Työskennellä / tehdä töitä

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Čím se živíte? Mit--te--te-ty--senne? M--- t----- t--------- M-t- t-e-t- t-ö-s-n-e- ---------------------- Mitä teette työksenne? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Mi--en- -n lää-ä-i. M------ o- l------- M-e-e-i o- l-ä-ä-i- ------------------- Mieheni on lääkäri. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. M-nä --ö--ent---n-osa---k-ise--i-sa-raa--o-t-j---. M--- t----------- o------------- s---------------- M-n- t-ö-k-n-e-e- o-a-a-k-i-e-t- s-i-a-n-o-t-j-n-. -------------------------------------------------- Minä työskentelen osa-aikaisesti sairaanhoitajana. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Pian -a--m- el-k-t--. P--- s----- e-------- P-a- s-a-m- e-ä-e-t-. --------------------- Pian saamme eläkettä. 0
Ale daně jsou vysoké. M-tt--ver-t---at kor-ei-a. M---- v---- o--- k-------- M-t-a v-r-t o-a- k-r-e-t-. -------------------------- Mutta verot ovat korkeita. 0
A zdravotní pojištění je drahé. J--s--------uutus o- -ork-a. J- s------------- o- k------ J- s-i-a-v-k-u-u- o- k-r-e-. ---------------------------- Ja sairasvakuutus on korkea. 0
Čím chceš jednou být? M---i-sinä -------j-s--s-tu---? M---- s--- h----- j----- t----- M-k-i s-n- h-l-a- j-s-u- t-l-a- ------------------------------- Miksi sinä haluat joskus tulla? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. H--uan--u-l--insin---i--i. H----- t---- i------------ H-l-a- t-l-a i-s-n-ö-i-s-. -------------------------- Haluan tulla insinööriksi. 0
Chci jít na univerzitu. Hal--- -pi---l----li----tos-a. H----- o-------- y------------ H-l-a- o-i-k-l-a y-i-p-s-o-s-. ------------------------------ Haluan opiskella yliopistossa. 0
Jsem na stáži. Ol-n ----o-t-e-i-a. O--- h------------- O-e- h-r-o-t-e-i-a- ------------------- Olen harjoittelija. 0
Nevydělávám moc. En---ena- --l--n. E- t----- p------ E- t-e-a- p-l-o-. ----------------- En tienaa paljon. 0
Dělám stáž v zahraničí. M-----a-------h--j---telu-u-k--a----. M------ o- t------------- u---------- M-n-l-a o- t-ö-a-j-i-t-l- u-k-m-i-l-. ------------------------------------- Minulla on työharjoittelu ulkomailla. 0
To je můj šéf. Tu---n-p-m--i. T-- o- p------ T-o o- p-m-n-. -------------- Tuo on pomoni. 0
Mám milé spolupracovníky. M--ul------muka-i--t-ö--v-reit-. M------ o- m------ t------------ M-n-l-a o- m-k-v-a t-ö-a-e-e-t-. -------------------------------- Minulla on mukavia työkavereita. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Lo-na-ai-aa--käy--e a--- --o-al---a. L----------- k----- a--- r---------- L-u-a-a-k-a- k-y-m- a-n- r-o-a-a-s-. ------------------------------------ Lounasaikaan käymme aina ruokalassa. 0
Hledám práci. Et-in-t-öp--kka-. E---- t---------- E-s-n t-ö-a-k-a-. ----------------- Etsin työpaikkaa. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Ole--ollut---ö-t-mä-ä j-----d--. O--- o---- t--------- j- v------ O-e- o-l-t t-ö-t-m-n- j- v-o-e-. -------------------------------- Olen ollut työttömänä jo vuoden. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. Tä--- --ass--o--l--an m---a-t-öt--t-. T---- m----- o- l---- m---- t-------- T-s-ä m-a-s- o- l-i-n m-n-a t-ö-ö-t-. ------------------------------------- Tässä maassa on liian monta työtöntä. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?