Konverzační příručka

cs Práce   »   nl Werken

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [vijfenvijftig]

Werken

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština holandština Poslouchat Více
Čím se živíte? Wa- v--- w--- d--- u? Wat voor werk doet u? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Mi-- m-- w---- a-- a---. Mijn man werkt als arts. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Ik w--- p------- a-- v-----------. Ik werk parttime als verpleegster. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Wi- z----- g--- o-- p------- o--------. Wij zullen gauw ons pensioen ontvangen. 0
Ale daně jsou vysoké. Ma-- d- b---------- z--- h---. Maar de belastingen zijn hoog. 0
A zdravotní pojištění je drahé. En d- z---------------------- i- d---. En de ziektekostenverzekering is duur. 0
Čím chceš jednou být? Wa- w-- j- w-----? Wat wil je worden? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Ik w-- g---- i-------- w-----. Ik wil graag ingenieur worden. 0
Chci jít na univerzitu. Ik w-- n--- d- u----------- g---. Ik wil naar de universiteit gaan. 0
Jsem na stáži. Ik b-- s--------. Ik ben stagiaire. 0
Nevydělávám moc. Ik v------ n--- v---. Ik verdien niet veel. 0
Dělám stáž v zahraničí. Ik l--- s---- i- h-- b---------. Ik loop stage in het buitenland. 0
To je můj šéf. Di- i- m--- b---. Dit is mijn baas. 0
Mám milé spolupracovníky. Ik h-- l---- c--------. Ik heb leuke collega’s. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. We g--- i----- m----- n--- d- k------. We gaan iedere middag naar de kantine. 0
Hledám práci. Ik b-- o- z--- n--- e-- b---. Ik ben op zoek naar een baan. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Ik b-- a- e-- j--- w-------. Ik ben al een jaar werkloos. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. Er z--- t- v--- w-------- i- d-- l---. Er zijn te vele werklozen in dit land. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?