Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   am ጥያቄዎችን መጠየቅ 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [ስልሳ ሁለት]

62 [silisa huleti]

ጥያቄዎችን መጠየቅ 1

[t’iyak’ē met’eyek’i 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
učit se መማር መ-- መ-ር --- መማር 0
me-a-i m----- m-m-r- ------ memari
Učí se žáci hodně? ተማ--ቹ-ብዙ---ራሉ? ተ---- ብ- ይ---- ተ-ሪ-ቹ ብ- ይ-ራ-? -------------- ተማሪዎቹ ብዙ ይማራሉ? 0
tem-rīw-c------- y-m--alu? t---------- b--- y-------- t-m-r-w-c-u b-z- y-m-r-l-? -------------------------- temarīwochu bizu yimaralu?
Ne, učí se málo. አ--፤ -ነ- --ሽ ይማራ-። አ- ፤ እ-- ት-- ይ---- አ- ፤ እ-ሱ ት-ሽ ይ-ራ-። ------------------ አይ ፤ እነሱ ትንሽ ይማራሉ። 0
āy--- i---- ti-is-i ---ar-l-. ā-- ; i---- t------ y-------- ā-i ; i-e-u t-n-s-i y-m-r-l-. ----------------------------- āyi ; inesu tinishi yimaralu.
ptát se መጠየቅ መ--- መ-የ- ---- መጠየቅ 0
me-’eye--i m--------- m-t-e-e-’- ---------- met’eyek’i
Ptáte se často učitele? መም-ሩን--ሎ ቶሎ-ጥ---ይጠ--ሉ? መ---- ቶ- ቶ- ጥ-- ይ----- መ-ህ-ን ቶ- ቶ- ጥ-ቄ ይ-ይ-ሉ- ---------------------- መምህሩን ቶሎ ቶሎ ጥያቄ ይጠይቃሉ? 0
memihi---- --lo t----t-i-ak-- ----e-ik--lu? m--------- t--- t--- t------- y------------ m-m-h-r-n- t-l- t-l- t-i-a-’- y-t-e-i-’-l-? ------------------------------------------- memihiruni tolo tolo t’iyak’ē yit’eyik’alu?
Ne, neptám se ho často. አ- ፤-ቶ---- ጥ-ቄ--ን አልጠ-ቅም። አ- ፤ ቶ- ቶ- ጥ----- አ------ አ- ፤ ቶ- ቶ- ጥ-ቄ-ች- አ-ጠ-ቅ-። ------------------------- አይ ፤ ቶሎ ቶሎ ጥያቄዎችን አልጠይቅም። 0
ā---- t--o-tol- t--ya--ē-o--in- ā-i-’e---’---. ā-- ; t--- t--- t-------------- ā------------- ā-i ; t-l- t-l- t-i-a-’-w-c-i-i ā-i-’-y-k-i-i- ---------------------------------------------- āyi ; tolo tolo t’iyak’ēwochini ālit’eyik’imi.
odpovídat መመለስ መ--- መ-ለ- ---- መመለስ 0
me-e-e-i m------- m-m-l-s- -------- memelesi
Odpovězte, prosím. እባክዎ -መ-ሱ። እ--- ይ---- እ-ክ- ይ-ል-። ---------- እባክዎ ይመልሱ። 0
i-akiwo-y-m-li--. i------ y-------- i-a-i-o y-m-l-s-. ----------------- ibakiwo yimelisu.
Odpovídám. እ- እመ-ሳ-ው። እ- እ------ እ- እ-ል-ለ-። ---------- እኔ እመልሳለው። 0
i---im---s-lew-. i-- i----------- i-ē i-e-i-a-e-i- ---------------- inē imelisalewi.
pracovat መ--ት መ--- መ-ራ- ---- መስራት 0
me--r-ti m------- m-s-r-t- -------- mesirati
Pracuje právě? እሱ -ሁ--እየ-ራ ነው? እ- አ-- እ--- ነ-- እ- አ-ን እ-ሰ- ነ-? --------------- እሱ አሁን እየሰራ ነው? 0
i-u---un- i-e-e-a--e--? i-- ā---- i------ n---- i-u ā-u-i i-e-e-a n-w-? ----------------------- isu āhuni iyesera newi?
Ano, právě pracuje. አ- --እ- አሁ--------ው። አ- ፤ እ- አ-- እ--- ነ-- አ- ፤ እ- አ-ን እ-ሰ- ነ-። -------------------- አዎ ፤ እሱ አሁን እየሰራ ነው። 0
āwo-- -su --u-- -y-s-----e-i. ā-- ; i-- ā---- i------ n---- ā-o ; i-u ā-u-i i-e-e-a n-w-. ----------------------------- āwo ; isu āhuni iyesera newi.
přijít መ-ጣት መ--- መ-ጣ- ---- መምጣት 0
m----’--i m-------- m-m-t-a-i --------- memit’ati
Přijdete? ይ--ሉ? ይ---- ይ-ጣ-? ----- ይመጣሉ? 0
yi----al-? y--------- y-m-t-a-u- ---------- yimet’alu?
Ano, přijdeme hned. አዎ-፤ አ---እንመጣለ-። አ- ፤ አ-- እ------ አ- ፤ አ-ን እ-መ-ለ-። ---------------- አዎ ፤ አሁን እንመጣለን። 0
āw- ;-ā-un---nim---a--ni. ā-- ; ā---- i------------ ā-o ; ā-u-i i-i-e-’-l-n-. ------------------------- āwo ; āhuni inimet’aleni.
bydlet መኖር መ-- መ-ር --- መኖር 0
m---ri m----- m-n-r- ------ menori
Bydlíte v Berlíně? በርሊን-ው-ጥ -- የሚኖ--? በ--- ው-- ነ- የ----- በ-ሊ- ው-ጥ ነ- የ-ኖ-ት- ------------------ በርሊን ውስጥ ነው የሚኖሩት? 0
b---lī-i--isit-i -ewi yemīnor-ti? b------- w------ n--- y---------- b-r-l-n- w-s-t-i n-w- y-m-n-r-t-? --------------------------------- berilīni wisit’i newi yemīnoruti?
Ano, bydlím v Berlíně. አ--፤-በ-ሊ- ው---ነው የምኖረው። አ- ፤ በ--- ው-- ነ- የ----- አ- ፤ በ-ሊ- ው-ጥ ነ- የ-ኖ-ው- ----------------------- አዎ ፤ በርሊን ውስጥ ነው የምኖረው። 0
ā-o ; --ri-ī-- --s-t’i -ew--yemi--r--i. ā-- ; b------- w------ n--- y---------- ā-o ; b-r-l-n- w-s-t-i n-w- y-m-n-r-w-. --------------------------------------- āwo ; berilīni wisit’i newi yeminorewi.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!