Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   uk Ставити запитання 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шістдесят два]

62 [shistdesyat dva]

Ставити запитання 1

[Stavyty zapytannya 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
učit se В-и-ися В------ В-и-и-я ------- Вчитися 0
Vchyt---a V-------- V-h-t-s-a --------- Vchytysya
Učí se žáci hodně? Учн- б----о вч-т--я? У--- б----- в------- У-н- б-г-т- в-а-ь-я- -------------------- Учні багато вчаться? 0
Uchni------- v------ya? U---- b----- v--------- U-h-i b-h-t- v-h-t-s-a- ----------------------- Uchni bahato vchatʹsya?
Ne, učí se málo. Н-, в-----ча--с- -а--. Н-- в--- в------ м---- Н-, в-н- в-а-ь-я м-л-. ---------------------- Ні, вони вчаться мало. 0
N-, vony--c---ʹsy--m---. N-- v--- v-------- m---- N-, v-n- v-h-t-s-a m-l-. ------------------------ Ni, vony vchatʹsya malo.
ptát se З-пи-----и З--------- З-п-т-в-т- ---------- Запитувати 0
Z-----vaty Z--------- Z-p-t-v-t- ---------- Zapytuvaty
Ptáte se často učitele? Ви--ас----а-и-у----в-и-еля? В- ч---- з-------- в------- В- ч-с-о з-п-т-є-е в-и-е-я- --------------------------- Ви часто запитуєте вчителя? 0
Vy --ast--z-----yete -c--te--a? V- c----- z--------- v--------- V- c-a-t- z-p-t-y-t- v-h-t-l-a- ------------------------------- Vy chasto zapytuyete vchytelya?
Ne, neptám se ho často. Ні- я-н--ч---о-йо---з----у-. Н-- я н- ч---- й--- з------- Н-, я н- ч-с-о й-г- з-п-т-ю- ---------------------------- Ні, я не часто його запитую. 0
Ni- y- -e-c-ast----oh--zap--u--. N-- y- n- c----- y---- z-------- N-, y- n- c-a-t- y-o-o z-p-t-y-. -------------------------------- Ni, ya ne chasto y̆oho zapytuyu.
odpovídat В-д----дати В---------- В-д-о-і-а-и ----------- Відповідати 0
Vi-p-vida-y V---------- V-d-o-i-a-y ----------- Vidpovidaty
Odpovězte, prosím. Від-о--да-т----удь--ас--. В------------ б---------- В-д-о-і-а-т-, б-д---а-к-. ------------------------- Відповідайте, будь-ласка. 0
V----v-da---e- -udʹ-la--a. V------------- b---------- V-d-o-i-a-̆-e- b-d---a-k-. -------------------------- Vidpoviday̆te, budʹ-laska.
Odpovídám. Я-ві-п-в-д--. Я в---------- Я в-д-о-і-а-. ------------- Я відповідаю. 0
YA v--p----ayu. Y- v----------- Y- v-d-o-i-a-u- --------------- YA vidpovidayu.
pracovat Пр-ц---ти П-------- П-а-ю-а-и --------- Працювати 0
Pr-tsyu--ty P---------- P-a-s-u-a-y ----------- Pratsyuvaty
Pracuje právě? В-----раз-пр-цю-? В-- з---- п------ В-н з-р-з п-а-ю-? ----------------- Він зараз працює? 0
Vin---r---pra-s-u--? V-- z---- p--------- V-n z-r-z p-a-s-u-e- -------------------- Vin zaraz pratsyuye?
Ano, právě pracuje. Так---ін--а--- --ацює. Т--- в-- з---- п------ Т-к- в-н з-р-з п-а-ю-. ---------------------- Так, він зараз працює. 0
Ta-- --n ------pratsyu-e. T--- v-- z---- p--------- T-k- v-n z-r-z p-a-s-u-e- ------------------------- Tak, vin zaraz pratsyuye.
přijít Пр--о---и П-------- П-и-о-и-и --------- Приходити 0
P---h--yty P--------- P-y-h-d-t- ---------- Prykhodyty
Přijdete? Ви--дет-? В- й----- В- й-е-е- --------- Ви йдете? 0
V- y--e--? V- y------ V- y-d-t-? ---------- Vy y̆dete?
Ano, přijdeme hned. Т-к- -и з-р-з -р----мо. Т--- м- з---- п-------- Т-к- м- з-р-з п-и-д-м-. ----------------------- Так, ми зараз прийдемо. 0
Ta-, -- -ara---r--̆-e-o. T--- m- z---- p--------- T-k- m- z-r-z p-y-̆-e-o- ------------------------ Tak, my zaraz pryy̆demo.
bydlet Жи-и Ж--- Ж-т- ---- Жити 0
Zhyty Z---- Z-y-y ----- Zhyty
Bydlíte v Berlíně? В- жи-ет--в-Бе---ні? В- ж----- в Б------- В- ж-в-т- в Б-р-і-і- -------------------- Ви живете в Берліні? 0
V- -h--e-----B-rl-ni? V- z------ v B------- V- z-y-e-e v B-r-i-i- --------------------- Vy zhyvete v Berlini?
Ano, bydlím v Berlíně. Так,-я--и-у-----рлі--. Т--- я ж--- в Б------- Т-к- я ж-в- в Б-р-і-і- ---------------------- Так, я живу в Берліні. 0
T-k, y- ---v- -------n-. T--- y- z---- v B------- T-k- y- z-y-u v B-r-i-i- ------------------------ Tak, ya zhyvu v Berlini.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!