Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   ro Pronume posesiv 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [şaizeci şi şase]

Pronume posesiv 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) e--- a--m-u e- – a- m-- e- – a- m-u ----------- eu – al meu 0
Nemůžu najít svůj klíč. N---mi----es------l-. N- î-- g----- c------ N- î-i g-s-s- c-e-l-. --------------------- Nu îmi găsesc cheile. 0
Nemůžu najít svou jízdenku. Nu--mi -ăsesc-b----u-----c-l-tori-. N- î-- g----- b------ d- c--------- N- î-i g-s-s- b-l-t-l d- c-l-t-r-e- ----------------------------------- Nu îmi găsesc biletul de călătorie. 0
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) t-----l---u t- – a- t-- t- – a- t-u ----------- tu – al tău 0
Našel jsi svůj klíč? Ţ--a--gă-i--c-e-l-? Ţ---- g---- c------ Ţ---i g-s-t c-e-l-? ------------------- Ţi-ai găsit cheile? 0
Našel jsi svou jízdenku? Ţ--a- gă--t -il---l--- c-l--o-ie? Ţ---- g---- b------ d- c--------- Ţ---i g-s-t b-l-t-l d- c-l-t-r-e- --------------------------------- Ţi-ai găsit biletul de călătorie? 0
on – jeho (svůj / svoje) el-– a- -ui e- – a- l-- e- – a- l-i ----------- el – al lui 0
Nevíš, kde je jeho klíč? Ş-ii -n-- -unt--he--- lu-? Ş--- u--- s--- c----- l--- Ş-i- u-d- s-n- c-e-l- l-i- -------------------------- Ştii unde sunt cheile lui? 0
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Ş-i- -nd- e-t- b----u--l-i de---lăto---? Ş--- u--- e--- b------ l-- d- c--------- Ş-i- u-d- e-t- b-l-t-l l-i d- c-l-t-r-e- ---------------------------------------- Ştii unde este biletul lui de călătorie? 0
ona – její (svůj / svoje) ea-–-a--ei e- – a- e- e- – a- e- ---------- ea – al ei 0
Její peníze jsou pryč. Ba--- -i--- --sp--ut. B---- e- a- d-------- B-n-i e- a- d-s-ă-u-. --------------------- Banii ei au dispărut. 0
A její kreditní karta je také pryč. Ş- --r--a ---d---r---t a ----ă-ut -e-se-en--. Ş- c----- e- d- c----- a d------- d---------- Ş- c-r-e- e- d- c-e-i- a d-s-ă-u- d-a-e-e-e-. --------------------------------------------- Şi cartea ei de credit a dispărut deasemenea. 0
my – náš / naše (svůj / svoje) no--– al -os--u n-- – a- n----- n-i – a- n-s-r- --------------- noi – al nostru 0
Náš dědeček je nemocný. B-ni-ul-n-st-u e-te bo-n-v. B------ n----- e--- b------ B-n-c-l n-s-r- e-t- b-l-a-. --------------------------- Bunicul nostru este bolnav. 0
Naše babička je zdravá. Bun-----oas------te-sănă-oa-ă. B----- n------ e--- s--------- B-n-c- n-a-t-ă e-t- s-n-t-a-ă- ------------------------------ Bunica noastră este sănătoasă. 0
vy – váš / vaše (svůj / svoje) v-i-- al v-stru v-- – a- v----- v-i – a- v-s-r- --------------- voi – al vostru 0
Děti, kde je váš tatínek? C--ii- ---- es-e-tăt--u--v--t--? C----- u--- e--- t------ v------ C-p-i- u-d- e-t- t-t-c-l v-s-r-? -------------------------------- Copii, unde este tăticul vostru? 0
Děti, kde je vaše maminka? Copii, u-d- e-----ămi-- -o-st-ă? C----- u--- e--- m----- v------- C-p-i- u-d- e-t- m-m-c- v-a-t-ă- -------------------------------- Copii, unde este mămica voastră? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!