Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   uk Присвійні займенники 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шістдесят шість]

66 [shistdesyat shistʹ]

Присвійні займенники 1

[Prysviy̆ni zay̆mennyky 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) я-- м-й я – м-- я – м-й ------- я – мій 0
ya -----̆ y- – m--- y- – m-y- --------- ya – miy̆
Nemůžu najít svůj klíč. Я----м----зн-йти м--- ----а. Я н- м--- з----- м--- к----- Я н- м-ж- з-а-т- м-г- к-ю-а- ---------------------------- Я не можу знайти мого ключа. 0
YA--e-m--hu--n-y̆-y-mo-- -l---h-. Y- n- m---- z------ m--- k------- Y- n- m-z-u z-a-̆-y m-h- k-y-c-a- --------------------------------- YA ne mozhu znay̆ty moho klyucha.
Nemůžu najít svou jízdenku. Я-н- -о---знай----о-- --итка. Я н- м--- з----- м--- к------ Я н- м-ж- з-а-т- м-г- к-и-к-. ----------------------------- Я не можу знайти мого квитка. 0
YA--- m---- z-a-̆-y-m--- kvy---. Y- n- m---- z------ m--- k------ Y- n- m-z-u z-a-̆-y m-h- k-y-k-. -------------------------------- YA ne mozhu znay̆ty moho kvytka.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) т- ---в-й т- – т--- т- – т-і- --------- ти – твій 0
ty –-tviy̆ t- – t---- t- – t-i-̆ ---------- ty – tviy̆
Našel jsi svůj klíč? Ти знай-о- т--й к-юч? Т- з------ т--- к---- Т- з-а-ш-в т-і- к-ю-? --------------------- Ти знайшов твій ключ? 0
Ty---a----ov ---y- kl--ch? T- z-------- t---- k------ T- z-a-̆-h-v t-i-̆ k-y-c-? -------------------------- Ty znay̆shov tviy̆ klyuch?
Našel jsi svou jízdenku? Ти -на-шов----- -роїзни--кви-ок? Т- з------ т--- п------- к------ Т- з-а-ш-в т-і- п-о-з-и- к-и-о-? -------------------------------- Ти знайшов твій проїзний квиток? 0
T- zn-y̆s--- --iy̆-pr-i-z---̆-k-ytok? T- z-------- t---- p--------- k------ T- z-a-̆-h-v t-i-̆ p-o-̈-n-y- k-y-o-? ------------------------------------- Ty znay̆shov tviy̆ proïznyy̆ kvytok?
on – jeho (svůj / svoje) ві- – й-го в-- – й--- в-н – й-г- ---------- він – його 0
v-n - -̆-ho v-- – y---- v-n – y-o-o ----------- vin – y̆oho
Nevíš, kde je jeho klíč? З-ає---д----г- ключ? З----- д- й--- к---- З-а-ш- д- й-г- к-ю-? -------------------- Знаєш, де його ключ? 0
Z--y-sh- -- y̆--o kl---h? Z------- d- y---- k------ Z-a-e-h- d- y-o-o k-y-c-? ------------------------- Znayesh, de y̆oho klyuch?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? З--є-- д- ---о -р--з--й кв----? З----- д- й--- п------- к------ З-а-ш- д- й-г- п-о-з-и- к-и-о-? ------------------------------- Знаєш, де його проїзний квиток? 0
Z-----h, -e-y---- ---i--nyy--k-yto-? Z------- d- y---- p--------- k------ Z-a-e-h- d- y-o-o p-o-̈-n-y- k-y-o-? ------------------------------------ Znayesh, de y̆oho proïznyy̆ kvytok?
ona – její (svůj / svoje) в-н--–--ї в--- – ї- в-н- – ї- --------- вона – її 0
v--- – i--̈ v--- – i--- v-n- – i-i- ----------- vona – ïï
Její peníze jsou pryč. Її-г---ей--ем--. Ї- г----- н----- Ї- г-о-е- н-м-є- ---------------- Її грошей немає. 0
I--̈----shey- ne-a--. I--- h------- n------ I-i- h-o-h-y- n-m-y-. --------------------- Ïï hroshey̆ nemaye.
A její kreditní karta je také pryč. І ї----е---н-- -а--ки т-к-ж--ема-. І ї- к-------- к----- т---- н----- І ї- к-е-и-н-ї к-р-к- т-к-ж н-м-є- ---------------------------------- І її кредитної картки також немає. 0
I --i- k-e-yt-----k-r-ky ta-ozh ne-a-e. I i--- k--------- k----- t----- n------ I i-i- k-e-y-n-i- k-r-k- t-k-z- n-m-y-. --------------------------------------- I ïï kredytnoï kartky takozh nemaye.
my – náš / naše (svůj / svoje) м- - -аш м- – н-- м- – н-ш -------- ми – наш 0
m--– --sh m- – n--- m- – n-s- --------- my – nash
Náš dědeček je nemocný. На----д-с---в--и-. Н-- д----- х------ Н-ш д-д-с- х-о-и-. ------------------ Наш дідусь хворий. 0
N--h------ʹ -----yy̆. N--- d----- k-------- N-s- d-d-s- k-v-r-y-. --------------------- Nash didusʹ khvoryy̆.
Naše babička je zdravá. Н-ш- б-б-с- ----ов-. Н--- б----- з------- Н-ш- б-б-с- з-о-о-а- -------------------- Наша бабуся здорова. 0
Na-h---a-usy--z-o-ova. N---- b------ z------- N-s-a b-b-s-a z-o-o-a- ---------------------- Nasha babusya zdorova.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) ви --в-ш в- – в-- в- – в-ш -------- ви – ваш 0
v----v-sh v- – v--- v- – v-s- --------- vy – vash
Děti, kde je váš tatínek? Діт-, д--ваш тато? Д---- д- в-- т---- Д-т-, д- в-ш т-т-? ------------------ Діти, де ваш тато? 0
Di------ vash---to? D---- d- v--- t---- D-t-, d- v-s- t-t-? ------------------- Dity, de vash tato?
Děti, kde je vaše maminka? Д--и,--е в-----а-а? Д---- д- в--- м---- Д-т-, д- в-ш- м-м-? ------------------- Діти, де ваша мама? 0
Di-y, d--v---- mama? D---- d- v---- m---- D-t-, d- v-s-a m-m-? -------------------- Dity, de vasha mama?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!