Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   da Possessivpronominer 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [syvogtres]

Possessivpronominer 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
brýle b-i---r-e b-------- b-i-l-r-e --------- brillerne 0
Zapomněl své brýle. Ha--har g--mt--i-- bri-l--. H-- h-- g---- s--- b------- H-n h-r g-e-t s-n- b-i-l-r- --------------------------- Han har glemt sine briller. 0
Kdepak jsou jeho brýle? H--r-h---h-n-do- ---e-b-il-e-? H--- h-- h-- d-- s--- b------- H-o- h-r h-n d-g s-n- b-i-l-r- ------------------------------ Hvor har han dog sine briller? 0
hodinky / hodiny u-et u--- u-e- ---- uret 0
Jeho hodinky jsou rozbité. H--s u--er i -t-----. H--- u- e- i s------- H-n- u- e- i s-y-k-r- --------------------- Hans ur er i stykker. 0
Hodiny visí na stěně. U--t --n-----å---gge-. U--- h----- p- v------ U-e- h-n-e- p- v-g-e-. ---------------------- Uret hænger på væggen. 0
pas pa-set p----- p-s-e- ------ passet 0
Ztratil svůj pas. H-n-har --st-- sit pas. H-- h-- m----- s-- p--- H-n h-r m-s-e- s-t p-s- ----------------------- Han har mistet sit pas. 0
Kde je jeho pas? Hv-- --r h-n-d-g-si---a-? H--- h-- h-- d-- s-- p--- H-o- h-r h-n d-g s-t p-s- ------------------------- Hvor har han dog sit pas? 0
ona – její (svůj / svoje) hun – hendes h-- – h----- h-n – h-n-e- ------------ hun – hendes 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. B-r-e-e -an----e -i-d--d-res--o-æ-d--. B------ k-- i--- f---- d---- f-------- B-r-e-e k-n i-k- f-n-e d-r-s f-r-l-r-. -------------------------------------- Børnene kan ikke finde deres forældre. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Me- -er-----er -e-es ---æ---e -o! M-- d-- k----- d---- f------- j-- M-n d-r k-m-e- d-r-s f-r-l-r- j-! --------------------------------- Men der kommer deres forældre jo! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) D- - -er-s D- – D---- D- – D-r-s ---------- De – Deres 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? H----an--a- -ere--r--s-, --.-Mül---? H------ v-- D---- r----- h-- M------ H-o-d-n v-r D-r-s r-j-e- h-. M-l-e-? ------------------------------------ Hvordan var Deres rejse, hr. Müller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Hvo- e----r-s ko-e- hr. M-ll--? H--- e- D---- k---- h-- M------ H-o- e- D-r-s k-n-, h-. M-l-e-? ------------------------------- Hvor er Deres kone, hr. Müller? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) D--– -e--s D- – D---- D- – D-r-s ---------- De – Deres 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Hvo-da----r--e--s-re-s-- --- Sc--id-? H------ v-- D---- r----- f-- S------- H-o-d-n v-r D-r-s r-j-e- f-u S-h-i-t- ------------------------------------- Hvordan var Deres rejse, fru Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Hv----r --r-s -a--, fru-S---id-? H--- e- D---- m---- f-- S------- H-o- e- D-r-s m-n-, f-u S-h-i-t- -------------------------------- Hvor er Deres mand, fru Schmidt? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!