Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   ky Possessive pronouns 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [алтымыш жети]

67 [altımış jeti]

Possessive pronouns 2

[Eelik at atooç 2]

čeština kyrgyzština Poslouchat Více
brýle кө- а---к көз айнек 0
k-- a---- kö- a---k köz aynek k-z a-n-k ---------
Zapomněl své brýle. Ал к-- а------ у----- к-------. Ал көз айнегин унутуп калыптыр. 0
A- k-- a------ u----- k-------. Al k-- a------ u----- k-------. Al köz aynegin unutup kalıptır. A- k-z a-n-g-n u-u-u- k-l-p-ı-. ------------------------------.
Kdepak jsou jeho brýle? Ан-- к-- а----- к----? Анын көз айнеги кайда? 0
A--- k-- a----- k----? An-- k-- a----- k----? Anın köz aynegi kayda? A-ı- k-z a-n-g- k-y-a? ---------------------?
hodinky / hodiny са-т саат 0
s--- sa-t saat s-a- ----
Jeho hodinky jsou rozbité. Ан-- с---- б----. Анын сааты бузук. 0
A--- s---- b----. An-- s---- b----. Anın saatı buzuk. A-ı- s-a-ı b-z-k. ----------------.
Hodiny visí na stěně. Са-- д------ и----- т----. Саат дубалда илинип турат. 0
S--- d------ i----- t----. Sa-- d------ i----- t----. Saat dubalda ilinip turat. S-a- d-b-l-a i-i-i- t-r-t. -------------------------.
pas па----т паспорт 0
p------ pa----t pasport p-s-o-t -------
Ztratil svůj pas. Ал п-------- ж------. Ал паспортун жоготту. 0
A- p-------- j------. Al p-------- j------. Al pasportun jogottu. A- p-s-o-t-n j-g-t-u. --------------------.
Kde je jeho pas? Ан-- п------- к----? Анын паспорту кайда? 0
A--- p------- k----? An-- p------- k----? Anın pasportu kayda? A-ı- p-s-o-t- k-y-a? -------------------?
ona – její (svůj / svoje) ал-- – а-----н алар – алардын 0
a--- – a------ al-- – a-----n alar – alardın a-a- – a-a-d-n -----–--------
Ty děti nemohou najít své rodiče. Ба---- а--------- т--- а---- ж------. Балдар ата-энесин таба албай жатышат. 0
B----- a---e----- t--- a---- j------. Ba---- a--------- t--- a---- j------. Baldar ata-enesin taba albay jatışat. B-l-a- a-a-e-e-i- t-b- a-b-y j-t-ş-t. ------------------------------------.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Мы------ а------ а---------- к--- ж------! Мынакей, алардын ата-энелери келе жатышат! 0
M------, a------ a---e------ k--- j------! Mı------ a------ a---------- k--- j------! Mınakey, alardın ata-eneleri kele jatışat! M-n-k-y, a-a-d-n a-a-e-e-e-i k-l- j-t-ş-t! -------,---------------------------------!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) си- - с----н сиз - сиздин 0
s-- - s----- si- - s----n siz - sizdin s-z - s-z-i- ------------
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Си---- с-------- к----- ө---- М----- м----? Сиздин сапарыңыз кандай өттү, Мюллер мырза? 0
S----- s-------- k----- ö---, M------ m----? Si---- s-------- k----- ö---- M------ m----? Sizdin saparıŋız kanday öttü, Myuller mırza? S-z-i- s-p-r-ŋ-z k-n-a- ö-t-, M-u-l-r m-r-a? ----------------------------,--------------?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Си---- ж-------- к----- М----- м----? Сиздин жубайыңыз кайда, Мюллер мырза? 0
S----- j-------- k----, M------ m----? Si---- j-------- k----- M------ m----? Sizdin jubayıŋız kayda, Myuller mırza? S-z-i- j-b-y-ŋ-z k-y-a, M-u-l-r m-r-a? ----------------------,--------------?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) си- - с----н сиз - сиздин 0
s-- - s----- si- - s----n siz - sizdin s-z - s-z-i- ------------
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Си---- с-------- к----- ө---- Ш---- а---? Сиздин сапарыңыз кандай өттү, Шмидт айым? 0
S----- s-------- k----- ö---, Ş---- a---? Si---- s-------- k----- ö---- Ş---- a---? Sizdin saparıŋız kanday öttü, Şmidt ayım? S-z-i- s-p-r-ŋ-z k-n-a- ö-t-, Ş-i-t a-ı-? ----------------------------,-----------?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Си---- ж--------- к----- С--- а---? Сиздин жолдошуңуз кайда, Смит айым? 0
S----- j--------- k----, S--- a---? Si---- j--------- k----- S--- a---? Sizdin joldoşuŋuz kayda, Smit ayım? S-z-i- j-l-o-u-u- k-y-a, S-i- a-ı-? -----------------------,----------?

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!