Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   zh 物主代词2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67[六十七]

67 [Liùshíqī]

物主代词2

[wù zhǔ dàicí 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
brýle -镜 眼- 眼- -- 眼镜 0
y-nj-ng y------ y-n-ì-g ------- yǎnjìng
Zapomněl své brýle. 他-把----眼- --了 。 他 把 他- 眼- 忘 了 。 他 把 他- 眼- 忘 了 。 --------------- 他 把 他的 眼镜 忘 了 。 0
t--bǎ--ā -------ìng -àngl-. t- b- t- d- y------ w------ t- b- t- d- y-n-ì-g w-n-l-. --------------------------- tā bǎ tā de yǎnjìng wàngle.
Kdepak jsou jeho brýle? 他--眼---底-在 --？ 他- 眼- 到- 在 哪 ？ 他- 眼- 到- 在 哪 ？ -------------- 他的 眼镜 到底 在 哪 ？ 0
T---e--ǎ--ì-g dàodǐ z-i--ǎ? T- d- y------ d---- z-- n-- T- d- y-n-ì-g d-o-ǐ z-i n-? --------------------------- Tā de yǎnjìng dàodǐ zài nǎ?
hodinky / hodiny 钟，表 钟-- 钟-表 --- 钟，表 0
Zh--g, -i-o Z----- b--- Z-ō-g- b-ǎ- ----------- Zhōng, biǎo
Jeho hodinky jsou rozbité. 他- ----了-。 他- 表 坏 了 。 他- 表 坏 了 。 ---------- 他的 表 坏 了 。 0
t--de----- h-àile. t- d- b--- h------ t- d- b-ǎ- h-à-l-. ------------------ tā de biǎo huàile.
Hodiny visí na stěně. 钟--在-墙 --。 钟 挂- 墙 上 。 钟 挂- 墙 上 。 ---------- 钟 挂在 墙 上 。 0
Z-ō-- --- --i-----g sh-n-. Z---- g-- z-- q---- s----- Z-ō-g g-à z-i q-á-g s-à-g- -------------------------- Zhōng guà zài qiáng shàng.
pas 护- 护- 护- -- 护照 0
Hù---o H----- H-z-à- ------ Hùzhào
Ztratil svůj pas. 他 把----护- 丢 - 。 他 把 他- 护- 丢 了 。 他 把 他- 护- 丢 了 。 --------------- 他 把 他的 护照 丢 了 。 0
tā-bǎ -- -e --zhà---i-le. t- b- t- d- h----- d----- t- b- t- d- h-z-à- d-ū-e- ------------------------- tā bǎ tā de hùzhào diūle.
Kde je jeho pas? 他- ----底 - 哪--？ 他- 护- 到- 在 哪- ？ 他- 护- 到- 在 哪- ？ --------------- 他的 护照 到底 在 哪里 ？ 0
Tā -- -ùz-à--d-o-ǐ --- -ǎl-? T- d- h----- d---- z-- n---- T- d- h-z-à- d-o-ǐ z-i n-l-? ---------------------------- Tā de hùzhào dàodǐ zài nǎlǐ?
ona – její (svůj / svoje) 她–她的 她--- 她-她- ---- 她–她的 0
Tā-– t- de T- – t- d- T- – t- d- ---------- Tā – tā de
Ty děti nemohou najít své rodiče. 孩-们 不--找到--们的 -母 孩-- 不- 找- 他-- 父- 孩-们 不- 找- 他-的 父- ---------------- 孩子们 不能 找到 他们的 父母 0
hái-i-en-b-né-g --ǎ-d-o-t-men -e-fùmǔ h------- b----- z------ t---- d- f--- h-i-i-e- b-n-n- z-ǎ-d-o t-m-n d- f-m- ------------------------------------- háizimen bùnéng zhǎodào tāmen de fùmǔ
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! 但是 -们的-----了 ！ 但- 他-- 父- 来- ！ 但- 他-的 父- 来- ！ -------------- 但是 他们的 父母 来了 ！ 0
dàns-ì ---en-d- fù-ǔ --i--! d----- t---- d- f--- l----- d-n-h- t-m-n d- f-m- l-i-e- --------------------------- dànshì tāmen de fùmǔ láile!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) 您-您的 您--- 您-您- ---- 您–您的 0
Ní--– n-n -e N-- – n-- d- N-n – n-n d- ------------ Nín – nín de
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? 米--生，-您的--行 -么样-？ 米---- 您- 旅- 怎-- ？ 米-先-， 您- 旅- 怎-样 ？ ----------------- 米勒先生， 您的 旅行 怎么样 ？ 0
m- -ēi xiā-s--n-, n-- d---ǚ---g--ěn-e yà--? m- l-- x--------- n-- d- l----- z---- y---- m- l-i x-ā-s-ē-g- n-n d- l-x-n- z-n-e y-n-? ------------------------------------------- mǐ lēi xiānshēng, nín de lǚxíng zěnme yàng?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? 米--生- 您---- 在--- ？ 米---- 您- 太- 在 哪- ？ 米-先-， 您- 太- 在 哪- ？ ------------------ 米勒先生， 您的 太太 在 哪里 ？ 0
Mǐ-lēi ---n--ē-g,-n----e --it-i -à---ǎlǐ? M- l-- x--------- n-- d- t----- z-- n---- M- l-i x-ā-s-ē-g- n-n d- t-i-à- z-i n-l-? ----------------------------------------- Mǐ lēi xiānshēng, nín de tàitài zài nǎlǐ?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) 您–-的 您--- 您-您- ---- 您–您的 0
Nín-–------e N-- – n-- d- N-n – n-n d- ------------ Nín – nín de
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? 施-特-士，--- 旅行-怎-样-？ 施----- 您- 旅- 怎-- ？ 施-特-士- 您- 旅- 怎-样 ？ ------------------ 施密特女士， 您的 旅行 怎么样 ？ 0
s-- -ì-t- -ǚs--,-nín -e--ǚ---- -ěnm- -à-g? s-- m- t- n----- n-- d- l----- z---- y---- s-ī m- t- n-s-ì- n-n d- l-x-n- z-n-e y-n-? ------------------------------------------ shī mì tè nǚshì, nín de lǚxíng zěnme yàng?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? 施-特女士，-您的-先- 在-哪- ？ 施----- 您- 先- 在 哪- ？ 施-特-士- 您- 先- 在 哪- ？ ------------------- 施密特女士， 您的 先生 在 哪里 ？ 0
Shī-mì tè nǚ---, ní--de xi-ns-ēng z-----l-? S-- m- t- n----- n-- d- x-------- z-- n---- S-ī m- t- n-s-ì- n-n d- x-ā-s-ē-g z-i n-l-? ------------------------------------------- Shī mì tè nǚshì, nín de xiānshēng zài nǎlǐ?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!