Konverzační příručka

cs smět něco   »   es poder hacer algo

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [setenta y tres]

poder hacer algo

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština španělština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? ¿Ya -u-d-- -on-uci-? ¿-- p----- c-------- ¿-a p-e-e- c-n-u-i-? -------------------- ¿Ya puedes conducir?
Smíš už pít alkohol? ¿Ya p--de- be-er-a--o---? ¿-- p----- b---- a------- ¿-a p-e-e- b-b-r a-c-h-l- ------------------------- ¿Ya puedes beber alcohol?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? ¿-a--u-de---ia--r-so-o---a al e--r-n---o? ¿-- p----- v----- s--- /-- a- e---------- ¿-a p-e-e- v-a-a- s-l- /-a a- e-t-a-j-r-? ----------------------------------------- ¿Ya puedes viajar solo /-a al extranjero?
smět pod-r p---- p-d-r ----- poder
Smíme tady kouřit? ¿P-de-os----a--a-u-? ¿------- f---- a---- ¿-o-e-o- f-m-r a-u-? -------------------- ¿Podemos fumar aquí?
Smí se tu kouřit? ¿-- p-ed-----ar-a--í? ¿-- p---- f---- a---- ¿-e p-e-e f-m-r a-u-? --------------------- ¿Se puede fumar aquí?
Lze platit kreditní kartou? ¿-e pu-de p-gar-co------et- ---cr---to? ¿-- p---- p---- c-- t------ d- c------- ¿-e p-e-e p-g-r c-n t-r-e-a d- c-é-i-o- --------------------------------------- ¿Se puede pagar con tarjeta de crédito?
Lze platit šekem? ¿-------e-pagar--o- --e---? ¿-- p---- p---- c-- c------ ¿-e p-e-e p-g-r c-n c-e-u-? --------------------------- ¿Se puede pagar con cheque?
Lze platit hotově? ¿-----s- p---- pa-ar-e--ef-ct-vo? ¿---- s- p---- p---- e- e-------- ¿-ó-o s- p-e-e p-g-r e- e-e-t-v-? --------------------------------- ¿Sólo se puede pagar en efectivo?
Mohu si zatelefonovat? ¿P--do tal --z hace- una ---m--a? ¿----- t-- v-- h---- u-- l------- ¿-u-d- t-l v-z h-c-r u-a l-a-a-a- --------------------------------- ¿Puedo tal vez hacer una llamada?
Mohu se na něco zeptat? ¿---do---l---z ---guntar--l--? ¿----- t-- v-- p-------- a---- ¿-u-d- t-l v-z p-e-u-t-r a-g-? ------------------------------ ¿Puedo tal vez preguntar algo?
Mohu něco říci? ¿--e-o tal-vez-d-cir-a-g-? ¿----- t-- v-- d---- a---- ¿-u-d- t-l v-z d-c-r a-g-? -------------------------- ¿Puedo tal vez decir algo?
On nesmí spát v parku. É--n----e-e -orm-r en-e---ar-u-. É- n- p---- d----- e- e- p------ É- n- p-e-e d-r-i- e- e- p-r-u-. -------------------------------- Él no puede dormir en el parque.
On nesmí spát v autě. É- no ---d---ormir--n -- c---e. É- n- p---- d----- e- e- c----- É- n- p-e-e d-r-i- e- e- c-c-e- ------------------------------- Él no puede dormir en el coche.
On nesmí spát na nádraží. Él -o -u----d-rmi--e---a e-t---ón. É- n- p---- d----- e- l- e-------- É- n- p-e-e d-r-i- e- l- e-t-c-ó-. ---------------------------------- Él no puede dormir en la estación.
Můžeme se posadit? ¿-o---o- -en----o-? ¿------- s--------- ¿-o-e-o- s-n-a-n-s- ------------------- ¿Podemos sentarnos?
Můžeme dostat jídelní lístek? ¿--dem-- --- -- car--? ¿------- v-- l- c----- ¿-o-e-o- v-r l- c-r-a- ---------------------- ¿Podemos ver la carta?
Můžeme zaplatit zvlášť? ¿---em-- p--ar --r----arad-? ¿------- p---- p-- s-------- ¿-o-e-o- p-g-r p-r s-p-r-d-? ---------------------------- ¿Podemos pagar por separado?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!