Konverzační příručka

cs zdůvodnění 2   »   he ‫לתרץ משהו 2‬

76 [sedmdesát šest]

zdůvodnění 2

zdůvodnění 2

‫76 [שבעים ושש]‬

76 [shiv\'im w\'shesh]

‫לתרץ משהו 2‬

[letarets mashehu 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Proč jsi nepřišel? ‫-מ---א-באת-‬ ‫--- ל- ב---- ‫-מ- ל- ב-ת-‬ ------------- ‫למה לא באת?‬ 0
la-ah -o -a-t-ba'ta? l---- l- b---------- l-m-h l- b-'-/-a-t-? -------------------- lamah lo ba't/ba'ta?
Byl jsem nemocný. ‫-י-----ולה-‬ ‫----- ח----- ‫-י-ת- ח-ל-.- ------------- ‫הייתי חולה.‬ 0
hait- xol--/-ol-h. h---- x----------- h-i-i x-l-h-x-l-h- ------------------ haiti xoleh/xolah.
Nepřišel jsem, protože jsem byl nemocný. ‫-א--אתי-כי--יי---ח---.‬ ‫-- ב--- כ- ה---- ח----- ‫-א ב-ת- כ- ה-י-י ח-ל-.- ------------------------ ‫לא באתי כי הייתי חולה.‬ 0
lo --'ti ki--a--- -o----x-lah. l- b---- k- h---- x----------- l- b-'-i k- h-i-i x-l-h-x-l-h- ------------------------------ lo ba'ti ki haiti xoleh/xolah.
Proč nepřišla? ‫--ו- --א -א-ב---‬ ‫---- ה-- ל- ב---- ‫-ד-ע ה-א ל- ב-ה-‬ ------------------ ‫מדוע היא לא באה?‬ 0
m-du'--------ba--h? m----- h- l- b----- m-d-'- h- l- b-'-h- ------------------- madu'a hi lo ba'ah?
Byla unavená. ‫היא-היית- -י--ה.‬ ‫--- ה---- ע------ ‫-י- ה-י-ה ע-י-ה-‬ ------------------ ‫היא הייתה עייפה.‬ 0
h--haita--ay-fa-. h- h----- a------ h- h-i-a- a-e-a-. ----------------- hi haitah ayefah.
Nepřišla, protože byla unavená. ‫הי- ---בא--כי ה-א--י--ה ע-יפה.‬ ‫--- ל- ב-- כ- ה-- ה---- ע------ ‫-י- ל- ב-ה כ- ה-א ה-י-ה ע-י-ה-‬ -------------------------------- ‫היא לא באה כי היא הייתה עייפה.‬ 0
h---- --'a---i hi h-i--h-ay--ah. h- l- b---- k- h- h----- a------ h- l- b-'-h k- h- h-i-a- a-e-a-. -------------------------------- hi lo ba'ah ki hi haitah ayefah.
Proč nepřišel? ‫--ו- -וא-ל- בא?‬ ‫---- ה-- ל- ב--- ‫-ד-ע ה-א ל- ב-?- ----------------- ‫מדוע הוא לא בא?‬ 0
m--u-a-hu----b-? m----- h- l- b-- m-d-'- h- l- b-? ---------------- madu'a hu lo ba?
Nechtělo se mu. ‫ל--התחש- -ו.‬ ‫-- ה---- ל--- ‫-א ה-ח-ק ל-.- -------------- ‫לא התחשק לו.‬ 0
l- h--x----q-lo. l- h-------- l-- l- h-t-a-h-q l-. ---------------- lo hitxasheq lo.
Nepřišel, protože se mu nechtělo. ‫-ו- -א-בא כ---א----ש--ל--‬ ‫--- ל- ב- כ- ל- ה---- ל--- ‫-ו- ל- ב- כ- ל- ה-ח-ק ל-.- --------------------------- ‫הוא לא בא כי לא התחשק לו.‬ 0
hu-l- ba -i -o-hi--asheq-lo. h- l- b- k- l- h-------- l-- h- l- b- k- l- h-t-a-h-q l-. ---------------------------- hu lo ba ki lo hitxasheq lo.
Proč jste nepřišli? ‫-ד-ע--- -א-ם-/-ן-‬ ‫---- ל- ב--- / ן-- ‫-ד-ע ל- ב-ת- / ן-‬ ------------------- ‫מדוע לא באתם / ן?‬ 0
m-d-'a lo-b-'te----'ten? m----- l- b------------- m-d-'- l- b-'-e-/-a-t-n- ------------------------ madu'a lo ba'tem/ba'ten?
Máme rozbité auto. ‫ה-כ-----שלנו מ-ול-לת.‬ ‫------- ש--- מ-------- ‫-מ-ו-י- ש-נ- מ-ו-ק-ת-‬ ----------------------- ‫המכונית שלנו מקולקלת.‬ 0
hame--on-- -h---nu -equl-e---. h--------- s------ m---------- h-m-k-o-i- s-e-a-u m-q-l-e-e-. ------------------------------ hamekhonit shelanu mequlqelet.
Nepřišli jsme, protože máme rozbité auto. ‫-- ב-נ---י---כ-נ-ת--לנו מקו-ק-ת.‬ ‫-- ב--- כ- ה------ ש--- מ-------- ‫-א ב-נ- כ- ה-כ-נ-ת ש-נ- מ-ו-ק-ת-‬ ---------------------------------- ‫לא באנו כי המכונית שלנו מקולקלת.‬ 0
lo-ba'---k- ----kh--it-----anu---q-lq----. l- b---- k- h--------- s------ m---------- l- b-'-u k- h-m-k-o-i- s-e-a-u m-q-l-e-e-. ------------------------------------------ lo ba'nu ki hamekhonit shelanu mequlqelet.
Proč ti lidé nepřišli? ‫-----ה----ם-לא ב-ו-‬ ‫---- ה----- ל- ב---- ‫-ד-ע ה-נ-י- ל- ב-ו-‬ --------------------- ‫מדוע האנשים לא באו?‬ 0
m---'- h-'ana-h-m-l- b---? m----- h--------- l- b---- m-d-'- h-'-n-s-i- l- b-'-? -------------------------- madu'a ha'anashim lo ba'u?
Ujel jim vlak. ‫---/ ן--יח-ו -רכ--.‬ ‫-- / ן א---- ל------ ‫-ם / ן א-ח-ו ל-כ-ת-‬ --------------------- ‫הם / ן איחרו לרכבת.‬ 0
hem------x----la--keve-. h------ i---- l--------- h-m-h-n i-a-u l-r-k-v-t- ------------------------ hem/hen ixaru larakevet.
Nepřišli, protože jim ujel vlak. ‫ה- /-- ל- באו- -- -ם-/ - -י-ר--לרכ-ת-‬ ‫-- / ן ל- ב--- כ- ה- / ן א---- ל------ ‫-ם / ן ל- ב-ו- כ- ה- / ן א-ח-ו ל-כ-ת-‬ --------------------------------------- ‫הם / ן לא באו, כי הם / ן איחרו לרכבת.‬ 0
hem/--n lo --'u- k----m/hen ixa-u la-a-evet. h------ l- b---- k- h------ i---- l--------- h-m-h-n l- b-'-, k- h-m-h-n i-a-u l-r-k-v-t- -------------------------------------------- hem/hen lo ba'u, ki hem/hen ixaru larakevet.
Proč jsi nepřišel? ‫מ--ע-ל- -א-?‬ ‫---- ל- ב---- ‫-ד-ע ל- ב-ת-‬ -------------- ‫מדוע לא באת?‬ 0
ma-u'a lo-b-'t-/b-'t? m----- l- b---------- m-d-'- l- b-'-a-b-'-? --------------------- madu'a lo ba'ta/ba't?
Nesměl jsem. ‫--- ל--א--ר-‬ ‫--- ל- א----- ‫-י- ל- א-ו-.- -------------- ‫היה לי אסור.‬ 0
ha-a--l- a-ur. h---- l- a---- h-y-h l- a-u-. -------------- hayah li asur.
Nepřišel jsem, protože jsem nesměl. ‫-א --תי-----יה--י -סור.‬ ‫-- ב--- כ- ה-- ל- א----- ‫-א ב-ת- כ- ה-ה ל- א-ו-.- ------------------------- ‫לא באתי כי היה לי אסור.‬ 0
l- b---- -i--a-a- l- --ur. l- b---- k- h---- l- a---- l- b-'-i k- h-y-h l- a-u-. -------------------------- lo ba'ti ki hayah li asur.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Americké domorodé jazyky

V Americe se mluví mnoha různými jazyky. Angličtina je hlavním jazykem v Severní Americe. V Jižní Americe dominuje španělština a portugalština. Všechny tyto jazyky přišly do Ameriky z Evropy. Před začátkem kolonizace se tam mluvilo jinými jazyky. Těmto jazykům říkáme domorodé jazyky Ameriky. Dodnes nebyly v podstatě prozkoumány. Různorodost těchto jazyků je značná. Odhaduje se, že v Severní Americe je asi 60 jazykových rodin. V Jižní Americe jich může být až 150. Navíc je tam mnoho izolovaných jazyků. Všechny tyto jazyky jsou velmi odlišné. Vykazují pouze několik společných znaků. Je tedy obtížné takové jazyky zařadit. Důvod jejich rozdílnosti lze vyčíst v dějinách Ameriky. Amerika byla osídlena v několika etapách. První lidé přišli do Ameriky před více než 10 000 lety. Každé obyvatelstvo si na kontinent přineslo i svůj jazyk. Domorodé jazyky jsou však nejvíce podobné těm asijským. Pravěké jazyky po celé Americe nejsou ve stejném stavu. Mnoho domorodých jazyků se stále používá v Jižní Americe. Jazyky jako Guarani nebo Quechua mají milióny aktivních mluvčích. Oproti tomu mnoho jazyků v Severní Americe téměř vymřelo. Kultura původních obyvatel Severní Ameriky byla dlouho potlačována. Vytratily se tak i jejich jazyky. V posledních desetiletích však zájem o ně vzrostl. Existuje mnoho programů, které se snaží tyto jazyky rozvíjet a chránit. Nakonec tedy mohou mít i budoucnost…