Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   nl Bijvoeglijke naamwoorden 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [negenenzeventig]

Bijvoeglijke naamwoorden 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština holandština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. I- heb -en-b-a-we-j-r- -an. I- h-- e-- b----- j--- a--- I- h-b e-n b-a-w- j-r- a-n- --------------------------- Ik heb een blauwe jurk aan. 0
Mám na sobě červené šaty. Ik heb-een r-d- --r---a-. I- h-- e-- r--- j--- a--- I- h-b e-n r-d- j-r- a-n- ------------------------- Ik heb een rode jurk aan. 0
Mám na sobě zelené šaty. Ik---- een gr--n--j-rk --n. I- h-- e-- g----- j--- a--- I- h-b e-n g-o-n- j-r- a-n- --------------------------- Ik heb een groene jurk aan. 0
Koupím černou tašku. I----op -e- -wa-t---a-. I- k--- e-- z----- t--- I- k-o- e-n z-a-t- t-s- ----------------------- Ik koop een zwarte tas. 0
Koupím hnědou tašku. Ik--oo- --n -ru--e---s. I- k--- e-- b----- t--- I- k-o- e-n b-u-n- t-s- ----------------------- Ik koop een bruine tas. 0
Koupím bílou tašku. Ik-k-op ----w-t-- t--. I- k--- e-- w---- t--- I- k-o- e-n w-t-e t-s- ---------------------- Ik koop een witte tas. 0
Potřebuji nové auto. Ik -eb e----ieu-e aut---o-ig. I- h-- e-- n----- a--- n----- I- h-b e-n n-e-w- a-t- n-d-g- ----------------------------- Ik heb een nieuwe auto nodig. 0
Potřebuji rychlé auto. I----b e-----el----ut--n-di-. I- h-- e-- s----- a--- n----- I- h-b e-n s-e-l- a-t- n-d-g- ----------------------------- Ik heb een snelle auto nodig. 0
Potřebuji pohodlné auto. Ik---- --- --m--------- a--o -od-g. I- h-- e-- c----------- a--- n----- I- h-b e-n c-m-o-t-b-l- a-t- n-d-g- ----------------------------------- Ik heb een comfortabele auto nodig. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Da-- -ov---woon--e-- --d- -ro-w. D--- b---- w---- e-- o--- v----- D-a- b-v-n w-o-t e-n o-d- v-o-w- -------------------------------- Daar boven woont een oude vrouw. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Daa--b--en---o-- --- -ik-e vr-uw. D--- b---- w---- e-- d---- v----- D-a- b-v-n w-o-t e-n d-k-e v-o-w- --------------------------------- Daar boven woont een dikke vrouw. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Da-- b----e----on-------ieu--g--r--e -ro-w. D--- b------ w---- e-- n------------ v----- D-a- b-n-d-n w-o-t e-n n-e-w-g-e-i-e v-o-w- ------------------------------------------- Daar beneden woont een nieuwsgierige vrouw. 0
Naši hosté byli milí. O-ze-g-st-- w--en-aa-di---m--s--. O--- g----- w---- a------ m------ O-z- g-s-e- w-r-n a-r-i-e m-n-e-. --------------------------------- Onze gasten waren aardige mensen. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. O-ze --s-e---a--- b----f-e-m-nse-. O--- g----- w---- b------- m------ O-z- g-s-e- w-r-n b-l-e-d- m-n-e-. ---------------------------------- Onze gasten waren beleefde mensen. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. O----ga-t-n w-ren-in-e---s-n-- m----n. O--- g----- w---- i----------- m------ O-z- g-s-e- w-r-n i-t-r-s-a-t- m-n-e-. -------------------------------------- Onze gasten waren interessante mensen. 0
Mám milé děti. Ik h----ieve ---dere-. I- h-- l---- k-------- I- h-b l-e-e k-n-e-e-. ---------------------- Ik heb lieve kinderen. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. M-ar -e -ure- h-bb---b--t----kin--r-n. M--- d- b---- h----- b------ k-------- M-a- d- b-r-n h-b-e- b-u-a-e k-n-e-e-. -------------------------------------- Maar de buren hebben brutale kinderen. 0
Jsou vaše děti hodné? Z----u----nd-re--b--a-? Z--- u- k------- b----- Z-j- u- k-n-e-e- b-a-f- ----------------------- Zijn uw kinderen braaf? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…