Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   sk Prídavné mená 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [sedemdesiatdeväť]

Prídavné mená 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. M-m ---s-be-m-d---š-t-. M-- n- s--- m---- š---- M-m n- s-b- m-d-é š-t-. ----------------------- Mám na sebe modré šaty. 0
Mám na sobě červené šaty. Má--n--s-b- -e-ve-é--a--. M-- n- s--- č------ š---- M-m n- s-b- č-r-e-é š-t-. ------------------------- Mám na sebe červené šaty. 0
Mám na sobě zelené šaty. M------sebe ze--n--š-t-. M-- n- s--- z----- š---- M-m n- s-b- z-l-n- š-t-. ------------------------ Mám na sebe zelené šaty. 0
Koupím černou tašku. K-pi---ie-nu ----u. K---- č----- t----- K-p-m č-e-n- t-š-u- ------------------- Kúpim čiernu tašku. 0
Koupím hnědou tašku. Kú-----ne-- --š--. K---- h---- t----- K-p-m h-e-ú t-š-u- ------------------ Kúpim hnedú tašku. 0
Koupím bílou tašku. Kúp---b-e-u----k-. K---- b---- t----- K-p-m b-e-u t-š-u- ------------------ Kúpim bielu tašku. 0
Potřebuji nové auto. Po--e-ujem -ové -u-o. P--------- n--- a---- P-t-e-u-e- n-v- a-t-. --------------------- Potrebujem nové auto. 0
Potřebuji rychlé auto. P--reb-j---rýchl-----o. P--------- r----- a---- P-t-e-u-e- r-c-l- a-t-. ----------------------- Potrebujem rýchle auto. 0
Potřebuji pohodlné auto. P--reb-j---p--od--é-a---. P--------- p------- a---- P-t-e-u-e- p-h-d-n- a-t-. ------------------------- Potrebujem pohodlné auto. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. T-- h--e------st-r------. T-- h--- b--- s---- ž---- T-m h-r- b-v- s-a-á ž-n-. ------------------------- Tam hore býva stará žena. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. T-m--or---ýv- -ls-- ---a. T-- h--- b--- t---- ž---- T-m h-r- b-v- t-s-á ž-n-. ------------------------- Tam hore býva tlstá žena. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. T-- -o-- -ý---z---avá---n-. T-- d--- b--- z------ ž---- T-m d-l- b-v- z-e-a-á ž-n-. --------------------------- Tam dole býva zvedavá žena. 0
Naši hosté byli milí. N----ho--i- b----m-lí-ľ-d-a. N--- h----- b--- m--- ľ----- N-š- h-s-i- b-l- m-l- ľ-d-a- ---------------------------- Naši hostia boli milí ľudia. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. N-------t-a --li--d--ri-- -udi-. N--- h----- b--- z------- ľ----- N-š- h-s-i- b-l- z-v-r-l- ľ-d-a- -------------------------------- Naši hostia boli zdvorilí ľudia. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Naši-hos--a b--- zauj---v--ľu-i-. N--- h----- b--- z-------- ľ----- N-š- h-s-i- b-l- z-u-í-a-í ľ-d-a- --------------------------------- Naši hostia boli zaujímaví ľudia. 0
Mám milé děti. Má- m-lé deti. M-- m--- d---- M-m m-l- d-t-. -------------- Mám milé deti. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. A-e -us-d-a--ajú----- -eti. A-- s------ m--- d--- d---- A-e s-s-d-a m-j- d-z- d-t-. --------------------------- Ale susedia majú drzé deti. 0
Jsou vaše děti hodné? Sú---še--e-i-po-lu---? S- v--- d--- p-------- S- v-š- d-t- p-s-u-n-? ---------------------- Sú vaše deti poslušné? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…