Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   fr Questions – Passé 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [quatre-vingt-six]

Questions – Passé 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština francouzština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Q-e-le--r-v-te----t--p-r-é-? Q_____ c______ a____ p____ ? Q-e-l- c-a-a-e a---u p-r-é ? ---------------------------- Quelle cravate as-tu porté ? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Qu-lle voiture -s-tu--chet- ? Q_____ v______ a____ a_____ ? Q-e-l- v-i-u-e a---u a-h-t- ? ----------------------------- Quelle voiture as-tu acheté ? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? À-q--l -ournal--’es--u abon-é ? À q___ j______ t______ a_____ ? À q-e- j-u-n-l t-e---u a-o-n- ? ------------------------------- À quel journal t’es-tu abonné ? 0
Koho jste viděl / viděla? Qu--av-----------? Q__ a________ v_ ? Q-i a-e---o-s v- ? ------------------ Qui avez-vous vu ? 0
Koho jste potkal / potkala? Qu----ez-v-us -----n--é-? Q__ a________ r________ ? Q-i a-e---o-s r-n-o-t-é ? ------------------------- Qui avez-vous rencontré ? 0
Koho jste poznal / poznala? Qui a-ez-v-us r-c--nu-? Q__ a________ r______ ? Q-i a-e---o-s r-c-n-u ? ----------------------- Qui avez-vous reconnu ? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Quand-------t---v--s-l--- ? Q____ v___ ê________ l___ ? Q-a-d v-u- ê-e---o-s l-v- ? --------------------------- Quand vous êtes-vous levé ? 0
Kdy jste začal / začala? Q-a-d----z-v-us------n-é ? Q____ a________ c_______ ? Q-a-d a-e---o-s c-m-e-c- ? -------------------------- Quand avez-vous commencé ? 0
Kdy jste skončil / skončila? Qu--d a--z---us -r---é ? Q____ a________ a_____ ? Q-a-d a-e---o-s a-r-t- ? ------------------------ Quand avez-vous arrêté ? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Po--qu-i ------t-s---u- -éveill- ? P_______ v___ ê________ r_______ ? P-u-q-o- v-u- ê-e---o-s r-v-i-l- ? ---------------------------------- Pourquoi vous êtes-vous réveillé ? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Po---uoi--------us---v-n----s-itu--ur-? P_______ ê________ d_____ i__________ ? P-u-q-o- ê-e---o-s d-v-n- i-s-i-u-e-r ? --------------------------------------- Pourquoi êtes-vous devenu instituteur ? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Po-rqu-- ave---ous p-i- u- taxi-? P_______ a________ p___ u_ t___ ? P-u-q-o- a-e---o-s p-i- u- t-x- ? --------------------------------- Pourquoi avez-vous pris un taxi ? 0
Odkud jste přišel / přišla? D--ù-êtes-v-u--v-n- ? D___ ê___ v___ v___ ? D-o- ê-e- v-u- v-n- ? --------------------- D’où êtes vous venu ? 0
Kam jste šel / šla? O- -------us -llé ? O_ ê________ a___ ? O- ê-e---o-s a-l- ? ------------------- Où êtes-vous allé ? 0
Kde jste byl / byla? Où-ave--v-----té ? O_ a________ é__ ? O- a-e---o-s é-é ? ------------------ Où avez-vous été ? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Qui -s-t- -idé-? Q__ a____ a___ ? Q-i a---u a-d- ? ---------------- Qui as-tu aidé ? 0
Komu jsi napsal / napsala? À---- ----u-écrit-? À q__ a____ é____ ? À q-i a---u é-r-t ? ------------------- À qui as-tu écrit ? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? À-qu- a---- répondu-? À q__ a____ r______ ? À q-i a---u r-p-n-u ? --------------------- À qui as-tu répondu ? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…