Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   lv Jautājumi – pagātne 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [astoņdesmit seši]

Jautājumi – pagātne 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Kā-- k---as--t--tu -ē---i? K--- k--------- t- n------ K-d- k-k-a-a-t- t- n-s-j-? -------------------------- Kādu kaklasaiti tu nēsāji? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Kādu --šī---t--n------? K--- m----- t- n------- K-d- m-š-n- t- n-p-r-i- ----------------------- Kādu mašīnu tu nopirki? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? K--u ----i-t- a-o-ē--? K--- a---- t- a------- K-d- a-ī-i t- a-o-ē-i- ---------------------- Kādu avīzi tu abonēji? 0
Koho jste viděl / viděla? Ko---- red-----? K- J-- r-------- K- J-s r-d-ē-ā-? ---------------- Ko Jūs redzējāt? 0
Koho jste potkal / potkala? K--Jū- s-----t? K- J-- s------- K- J-s s-t-k-t- --------------- Ko Jūs satikāt? 0
Koho jste poznal / poznala? Ko--ūs at-azinā-? K- J-- a--------- K- J-s a-p-z-n-t- ----------------- Ko Jūs atpazināt? 0
Kdy jste vstával / vstávala? K-d Jū--p-ecē-ā-i-s? K-- J-- p----------- K-d J-s p-e-ē-ā-i-s- -------------------- Kad Jūs piecēlāties? 0
Kdy jste začal / začala? K-d---- s----? K-- J-- s----- K-d J-s s-k-t- -------------- Kad Jūs sākāt? 0
Kdy jste skončil / skončila? Ka- Jūs be--zā-? K-- J-- b------- K-d J-s b-i-z-t- ---------------- Kad Jūs beidzāt? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Kā-ē---ū- -a-o----es? K---- J-- p---------- K-p-c J-s p-m-d-t-e-? --------------------- Kāpēc Jūs pamodāties? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? K--ē- -ūs-k--vā--pa--sk---tāju? K---- J-- k----- p-- s--------- K-p-c J-s k-u-ā- p-r s-o-o-ā-u- ------------------------------- Kāpēc Jūs kļuvāt par skolotāju? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? K---c-J-s -aņ-mā--tak-----r-? K---- J-- p------ t---------- K-p-c J-s p-ņ-m-t t-k-o-e-r-? ----------------------------- Kāpēc Jūs paņēmāt taksometru? 0
Odkud jste přišel / přišla? N- -u-i-------- a-n----? N- k------- j-- a------- N- k-r-e-e- j-s a-n-c-t- ------------------------ No kurienes jūs atnācāt? 0
Kam jste šel / šla? U- ku---ni -ūs-ai-----t? U- k------ j-- a-------- U- k-r-e-i j-s a-z-ā-ā-? ------------------------ Uz kurieni jūs aizgājāt? 0
Kde jste byl / byla? K----ū--b---t? K-- J-- b----- K-r J-s b-j-t- -------------- Kur Jūs bijāt? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? K-m-tu pal--zēj-? K-- t- p--------- K-m t- p-l-d-ē-i- ----------------- Kam tu palīdzēji? 0
Komu jsi napsal / napsala? K-m-t--r-kst-ji? K-- t- r-------- K-m t- r-k-t-j-? ---------------- Kam tu rakstīji? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K-m--u --b-l--ji? K-- t- a--------- K-m t- a-b-l-ē-i- ----------------- Kam tu atbildēji? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…