Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   nl Vragen – Verleden tijd 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [zesentachtig]

Vragen – Verleden tijd 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština holandština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? W-l-- ---o-d-- h---je--e--age-? W---- s------- h-- j- g-------- W-l-e s-r-p-a- h-b j- g-d-a-e-? ------------------------------- Welke stropdas heb je gedragen? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? W-lk- a-to-he- j-----o-ht? W---- a--- h-- j- g------- W-l-e a-t- h-b j- g-k-c-t- -------------------------- Welke auto heb je gekocht? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? O---el-e---ant --n -e ----onne---? O- w---- k---- b-- j- g----------- O- w-l-e k-a-t b-n j- g-a-o-n-e-d- ---------------------------------- Op welke krant ben je geabonneerd? 0
Koho jste viděl / viděla? Wie ---f--- -e-i--? W-- h---- u g------ W-e h-e-t u g-z-e-? ------------------- Wie heeft u gezien? 0
Koho jste potkal / potkala? Wie -e--t --ont--et? W-- h---- u o------- W-e h-e-t u o-t-o-t- -------------------- Wie heeft u ontmoet? 0
Koho jste poznal / poznala? W---h-e-- --her--n-? W-- h---- u h------- W-e h-e-t u h-r-e-d- -------------------- Wie heeft u herkend? 0
Kdy jste vstával / vstávala? W--n--- b----u-o-g-st---? W------ b--- u o--------- W-n-e-r b-n- u o-g-s-a-n- ------------------------- Wanneer bent u opgestaan? 0
Kdy jste začal / začala? Wann--r ben--- -e--nn--? W------ b--- u b-------- W-n-e-r b-n- u b-g-n-e-? ------------------------ Wanneer bent u begonnen? 0
Kdy jste skončil / skončila? W-nn-er-b-n--- op-eh-u-en? W------ b--- u o---------- W-n-e-r b-n- u o-g-h-u-e-? -------------------------- Wanneer bent u opgehouden? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? W--r-- -ent --wak--r gewor--n? W----- b--- u w----- g-------- W-a-o- b-n- u w-k-e- g-w-r-e-? ------------------------------ Waarom bent u wakker geworden? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? W---o--b----u le-aar gew-r-e-? W----- b--- u l----- g-------- W-a-o- b-n- u l-r-a- g-w-r-e-? ------------------------------ Waarom bent u leraar geworden? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Wa-ro----eft u een--axi---nomen? W----- h---- u e-- t--- g------- W-a-o- h-e-t u e-n t-x- g-n-m-n- -------------------------------- Waarom heeft u een taxi genomen? 0
Odkud jste přišel / přišla? W--r--en--- v--da---gek--en? W--- b--- u v------ g------- W-a- b-n- u v-n-a-n g-k-m-n- ---------------------------- Waar bent u vandaan gekomen? 0
Kam jste šel / šla? W-----e---u---art-e--eg---? W--- b--- u n------ g------ W-a- b-n- u n-a-t-e g-g-a-? --------------------------- Waar bent u naartoe gegaan? 0
Kde jste byl / byla? Wa------t--------s-? W--- b--- u g------- W-a- b-n- u g-w-e-t- -------------------- Waar bent u geweest? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Wie -eb je--e-olp--? W-- h-- j- g-------- W-e h-b j- g-h-l-e-? -------------------- Wie heb je geholpen? 0
Komu jsi napsal / napsala? W-- --b -- -esch-----? W-- h-- j- g---------- W-e h-b j- g-s-h-e-e-? ---------------------- Wie heb je geschreven? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Wi----- -e g-antwo--d? W-- h-- j- g---------- W-e h-b j- g-a-t-o-r-? ---------------------- Wie heb je geantwoord? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…