Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   fi Liitepartikkelit -ko / -kö

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [yhdeksänkymmentäkolme]

Liitepartikkelit -ko / -kö

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. En t----- r--------- h-- m----. En tiedä, rakastaako hän minua. 0
Nevím, jestli se vrátí. En t----- t------ h-- t-------. En tiedä, tuleeko hän takaisin. 0
Nevím, jestli mi zavolá. En t----- s-------- h-- m------. En tiedä, soittaako hän minulle. 0
Zdalipak mě má rád? Ra----------- h-- m----? Rakastaakohan hän minua? 0
Zdalipak se vrátí? Tu-------- h-- t------? Tuleekohan hän takasin? 0
Zdalipak zavolá? So---------- h-- m------? Soittaakohan hän minulle? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Ky--- i--------- a---------- h-- m----. Kysyn itseltäni, ajatteleeko hän minua. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Ky--- i--------- o--- h------ j--- t-----. Kysyn itseltäni, onko hänellä joku toinen. 0
Ptám se, jestli mi lže. Ky--- i--------- v----------- h--. Kysyn itseltäni, valehteleeko hän. 0
Zdalipak na mě myslí? Aj------------ h-- m----? Ajatteleekohan hän minua? 0
Zdalipak má jinou? On----- h------ j--- t-----? Onkohan hänellä joku toinen? 0
Zdalipak říká pravdu? Pu-------- h-- t----? Puhuukohan hän totta? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Mi-- e------- p------ h-- m------. Minä epäilen, pitääkö hän minusta. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Mi-- e------- k----------- h-- m------. Minä epäilen, kirjoittaako hän minulle. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Mi-- e------- m------ h-- k------- n--------. Minä epäilen, meneekö hän kanssani naimisiin. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Pi-------- h-- m------ t------? Pitääköhän hän minusta todella? 0
Zdalipak mi napíše? Ki------------- h-- m------? Kirjoittaakohan hän minulle? 0
Zdalipak si mne vezme? Me-------- h-- k------- n--------? Meneeköhän hän kanssani naimisiin? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...