Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   fa ‫حروف ربط 1‬

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

‫94 [نود و چهار]‬

94 [navad-o-cha-hâr]

‫حروف ربط 1‬

[horufe rabt 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština perština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. ‫--ر ک---- با--- --د---ا--‬ ‫--- ک- ت- ب---- ب-- ب----- ‫-ب- ک- ت- ب-ر-ن ب-د ب-ا-.- --------------------------- ‫صبر کن تا باران بند بیاد.‬ 0
s-b- -o---- b-rân mo--v-ghe- ---v--. s--- k-- t- b---- m--------- s------ s-b- k-n t- b-r-n m-t-v-g-e- s-a-a-. ------------------------------------ sabr kon tâ bârân motevaghef shavad.
Počkej, až budu hotov / hotová. ‫ص-ر--- ت- -ن------ت-ام--و-.‬ ‫--- ک- ت- م- ک--- ت--- ش---- ‫-ب- ک- ت- م- ک-ر- ت-ا- ش-د-‬ ----------------------------- ‫صبر کن تا من کارم تمام شود.‬ 0
sa-r k----â-m-----ra---a---------d. s--- k-- t- m-- k---- t---- s------ s-b- k-n t- m-n k-r-m t-m-m s-a-a-. ----------------------------------- sabr kon tâ man kâram tamâm shavad.
Počkej, až přijde zpátky. ‫--ر-ک---ا -و--------‬ ‫--- ک- ت- ا- ب------- ‫-ب- ک- ت- ا- ب-گ-د-.- ---------------------- ‫صبر کن تا او برگردد.‬ 0
sa-- k----â--o-b-------dad s--- k-- t- o- b---------- s-b- k-n t- o- b-r-g-r-d-d -------------------------- sabr kon tâ oo bar-gar-dad
Čekám, až mi uschnou vlasy. ‫م---ب- -ی‌کن- -ا مو-ای--خش- ش--د.‬ ‫-- ص-- م----- ت- م----- خ-- ش----- ‫-ن ص-ر م-‌-ن- ت- م-ه-ی- خ-ک ش-ن-.- ----------------------------------- ‫من صبر می‌کنم تا موهایم خشک شوند.‬ 0
m-n-s-br-m---n-m t- mu-âyam -ho--k --a-a--. m-- s--- m------ t- m------ k----- s------- m-n s-b- m-k-n-m t- m-h-y-m k-o-h- s-a-a-d- ------------------------------------------- man sabr mikonam tâ muhâyam khoshk shavand.
Čekám, až ten film skončí. ‫-- ص-- -ی‌------ ف--- تما- ش-د-‬ ‫-- ص-- م----- ت- ف--- ت--- ش---- ‫-ن ص-ر م-‌-ن- ت- ف-ل- ت-ا- ش-د-‬ --------------------------------- ‫من صبر می‌کنم تا فیلم تمام شود.‬ 0
man--a-- -ikonam--â----m-ta--- --a-a-. m-- s--- m------ t- f--- t---- s------ m-n s-b- m-k-n-m t- f-l- t-m-m s-a-a-. -------------------------------------- man sabr mikonam tâ film tamâm shavad.
Čekám, až bude na semaforu zelená. ‫من -بر-م---ن--تا--ر-- را-ن-- ----شود-‬ ‫-- ص-- م----- ت- چ--- ر----- س-- ش---- ‫-ن ص-ر م-‌-ن- ت- چ-ا- ر-ه-م- س-ز ش-د-‬ --------------------------------------- ‫من صبر می‌کنم تا چراغ راهنما سبز شود.‬ 0
man s-br-----n-m -â che--g-e-r-- na-- -ab--s-avad. m-- s--- m------ t- c------- r-- n--- s--- s------ m-n s-b- m-k-n-m t- c-e-â-h- r-h n-m- s-b- s-a-a-. -------------------------------------------------- man sabr mikonam tâ cherâghe râh namâ sabz shavad.
Kdy pojedeš na dovolenou? ‫-و ----ه ---فر- می-ر---‬ ‫-- ک- ب- م----- م------- ‫-و ک- ب- م-ا-ر- م-‌-و-؟- ------------------------- ‫تو کی به مسافرت می‌روی؟‬ 0
t- -e--b- mo-â-e-a----r-v-? t- k-- b- m-------- m------ t- k-y b- m-s-f-r-t m-r-v-? --------------------------- to key be mosâferat miravi?
Ještě před letními prázdninami? ‫قبل--ز ت--یلات -ا--تا-؟‬ ‫--- ا- ت------ ت-------- ‫-ب- ا- ت-ط-ل-ت ت-ب-ت-ن-‬ ------------------------- ‫قبل از تعطیلات تابستان؟‬ 0
p-sh-az ---a--------âbe-t-n-? p--- a- t--------- t--------- p-s- a- t---t-l-t- t-b-s-â-i- ----------------------------- pish az ta-atilâte tâbestâni?
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. ‫--ه،-قب- از----ک- تعطی--- تابست-ن --وع-شو-.‬ ‫---- ق-- ا- ا---- ت------ ت------ ش--- ش---- ‫-ل-، ق-ل ا- ا-ن-ه ت-ط-ل-ت ت-ب-ت-ن ش-و- ش-د-‬ --------------------------------------------- ‫بله، قبل از اینکه تعطیلات تابستان شروع شود.‬ 0
b--e, pis---z-â-ke -a-a-ilât-----e-------ho---- -h--ad. b---- p--- a- â--- t--------- t-------- s------ s------ b-l-, p-s- a- â-k- t---t-l-t- t-b-s-â-i s-o-u-e s-a-a-. ------------------------------------------------------- bale, pish az ânke ta-atilâte tâbestâni shoru-e shavad.
Oprav tu střechu, než začne zima. ‫-بل از --نک--زم--ا--شرو--ش-د،--ق- -------ر کن.‬ ‫--- ا- ا---- ز----- ش--- ش--- س-- ر- ت---- ک--- ‫-ب- ا- ا-ن-ه ز-س-ا- ش-و- ش-د- س-ف ر- ت-م-ر ک-.- ------------------------------------------------ ‫قبل از اینکه زمستان شروع شود، سقف را تعمیر کن.‬ 0
p--h--z -n-e zeme-t-n --o---- s-avad- -agh--râ ------i- k--. p--- a- â--- z------- s------ s------ s---- r- t------- k--- p-s- a- â-k- z-m-s-â- s-o-u-e s-a-a-, s-g-f r- t-----i- k-n- ------------------------------------------------------------ pish az ânke zemestân shoru-e shavad, saghf râ ta-a-mir kon.
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. ‫قبل ---ای--ه ---م-ز---شی-ی،--س---ای- را -شوی-‬ ‫--- ا- ا---- س- م-- ب------ د-- ه--- ر- ب----- ‫-ب- ا- ا-ن-ه س- م-ز ب-ش-ن-، د-ت ه-ی- ر- ب-و-.- ----------------------------------------------- ‫قبل از اینکه سر میز بنشینی، دست هایت را بشوی.‬ 0
pi-h--- -nke -are--i---e-e--i--,--ast--â-a---â --s--y-. p--- a- â--- s--- m-- b--------- d--------- r- b------- p-s- a- â-k- s-r- m-z b-n-s-i-i- d-s---â-a- r- b-s-u-e- ------------------------------------------------------- pish az ânke sare miz beneshini, dast-hâyat râ beshuye.
Zavři okno, než půjdeš ven. ‫--ل از -ین---خ--- شوی---ن--ه -----ند-‬ ‫--- ا- ا---- خ--- ش--- پ---- ر- ب----- ‫-ب- ا- ا-ن-ه خ-ر- ش-ی- پ-ج-ه ر- ب-ن-.- --------------------------------------- ‫قبل از اینکه خارج شوی، پنجره را ببند.‬ 0
p--- -z-ân-e-khâr-j s--vi, --n---e-râ-----nd. p--- a- â--- k----- s----- p------ r- b------ p-s- a- â-k- k-â-e- s-a-i- p-n-e-e r- b-b-n-. --------------------------------------------- pish az ânke khârej shavi, panjere râ beband.
Kdy přijdeš domů? ‫---ب----نه---‌-ی-؟‬ ‫-- ب- خ--- م------- ‫-ی ب- خ-ن- م-‌-ی-؟- -------------------- ‫کی به خانه می‌آیی؟‬ 0
k---be-kh--e-m--â-ee? k-- b- k---- m------- k-y b- k-â-e m---y-e- --------------------- key be khâne mi-âyee?
Po vyučování? ‫--د-ا- ک----‬ ‫--- ا- ک----- ‫-ع- ا- ک-ا-؟- -------------- ‫بعد از کلاس؟‬ 0
bad--- --lâ-e-d-rs? b-- a- k----- d---- b-d a- k-l-s- d-r-? ------------------- bad az kelâse dars?
Ano, poté, co skončí vyučování. ‫ب--- ب-د از -ینکه کل-- ---م-ش-.‬ ‫---- ب-- ا- ا---- ک--- ت--- ش--- ‫-ل-، ب-د ا- ا-ن-ه ک-ا- ت-ا- ش-.- --------------------------------- ‫بله، بعد از اینکه کلاس تمام شد.‬ 0
ba-e--bad -z in--- --l-s- d-r- t--â---ho-. b---- b-- a- i- k- k----- d--- t---- s---- b-l-, b-d a- i- k- k-l-s- d-r- t-m-m s-o-. ------------------------------------------ bale, bad az in ke kelâse dars tamâm shod.
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. ‫--د -- -ی--ه----(---- ت--دف --د دی-- -ت---س--کا- -ن--‬ ‫--- ا- ا---- ا- (---- ت---- ک-- د--- ن------ ک-- ک---- ‫-ع- ا- ا-ن-ه ا- (-ر-) ت-ا-ف ک-د د-گ- ن-و-ن-ت ک-ر ک-د-‬ ------------------------------------------------------- ‫بعد از اینکه او (مرد) تصادف کرد دیگر نتوانست کار کند.‬ 0
b-- -- -n -e-oo -a-âd-f k-rd-d-gar-n-t--âne---------na-. b-- a- i- k- o- t------ k--- d---- n--------- k-- k----- b-d a- i- k- o- t-s-d-f k-r- d-g-r n-t-v-n-s- k-r k-n-d- -------------------------------------------------------- bad az in ke oo tasâdof kard digar natavânest kâr konad.
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. ‫بعد-ا- ای-که-ا- ---د- --ر- را ا- د---د----ه-آ-ر--ا ر-ت.‬ ‫--- ا- ا---- ا- (---- ک--- ر- ا- د-- د-- ب- آ----- ر---- ‫-ع- ا- ا-ن-ه ا- (-ر-) ک-ر- ر- ا- د-ت د-د ب- آ-ر-ک- ر-ت-‬ --------------------------------------------------------- ‫بعد از اینکه او (مرد) کارش را از دست داد به آمریکا رفت.‬ 0
bad -z--n ke-oo-kâ-ash -â-a- --s--dâd -e-â--ikâ-raf-. b-- a- i- k- o- k----- r- a- d--- d-- b- â----- r---- b-d a- i- k- o- k-r-s- r- a- d-s- d-d b- â-r-k- r-f-. ----------------------------------------------------- bad az in ke oo kârash râ az dast dâd be âmrikâ raft.
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. ‫ب-- از--ینک- ا--(م-د)--- -مریک- رفت -رو--ند--د-‬ ‫--- ا- ا---- ا- (---- ب- آ----- ر-- ث------ ش--- ‫-ع- ا- ا-ن-ه ا- (-ر-) ب- آ-ر-ک- ر-ت ث-و-م-د ش-.- ------------------------------------------------- ‫بعد از اینکه او (مرد) به آمریکا رفت ثروتمند شد.‬ 0
b-d -z-i---e-o- -- -mrikâ -a-- --r-a-mand s-od. b-- a- i- k- o- b- â----- r--- s--------- s---- b-d a- i- k- o- b- â-r-k- r-f- s-r-a-m-n- s-o-. ----------------------------------------------- bad az in ke oo be âmrikâ raft servatmand shod.

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…