Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   hi समुच्चयबोधक अव्यय १

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

९४ [चौरानवे]

94 [chauraanave]

समुच्चयबोधक अव्यय १

[samuchchayabodhak avyay 1]

čeština hindština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. ठह--- ज- त- ब---- न-- र---ी ठहरो, जब तक बारिश नही रुकती 0
t------, j-- t-- b------ n---- r------ th------ j-- t-- b------ n---- r-----e thaharo, jab tak baarish nahee rukatee t-a-a-o, j-b t-k b-a-i-h n-h-e r-k-t-e -------,------------------------------
Počkej, až budu hotov / hotová. ठह--- ज- त- म--- प--- न-- ह--ा ठहरो, जब तक मेरा पूरा नही होता 0
t------, j-- t-- m--- p---- n---- h--- th------ j-- t-- m--- p---- n---- h--a thaharo, jab tak mera poora nahee hota t-a-a-o, j-b t-k m-r- p-o-a n-h-e h-t- -------,------------------------------
Počkej, až přijde zpátky. ठह--- ज- त- व- व--- न-- आ-ा ठहरो, जब तक वह वापस नही आता 0
t------, j-- t-- v-- v----- n---- a--- th------ j-- t-- v-- v----- n---- a--a thaharo, jab tak vah vaapas nahee aata t-a-a-o, j-b t-k v-h v-a-a- n-h-e a-t- -------,------------------------------
Čekám, až mi uschnou vlasy. मै- र------ / र------ ज- त- म--- ब-- स-- न-- ज--े मैं रुकूँगा / रुकूँगी जब तक मेरे बाल सूख नही जाते 0
m--- r------- / r-------- j-- t-- m--- b--- s---- n---- j---- ma-- r------- / r-------- j-- t-- m--- b--- s---- n---- j---e main rukoonga / rukoongee jab tak mere baal sookh nahee jaate m-i- r-k-o-g- / r-k-o-g-e j-b t-k m-r- b-a- s-o-h n-h-e j-a-e --------------/----------------------------------------------
Čekám, až ten film skončí. मै- र------ / र------ ज- त- फ़---- ख--- न-- ह--ी मैं रुकूँगा / रुकूँगी जब तक फ़िल्म खत्म नही होती 0
m--- r------- / r-------- j-- t-- f--- k---- n---- h---- ma-- r------- / r-------- j-- t-- f--- k---- n---- h---e main rukoonga / rukoongee jab tak film khatm nahee hotee m-i- r-k-o-g- / r-k-o-g-e j-b t-k f-l- k-a-m n-h-e h-t-e --------------/-----------------------------------------
Čekám, až bude na semaforu zelená. मै- र------ / र------ ज- त- ह-- ब---- न--- ह--ी मैं रुकूँगा / रुकूँगी जब तक हरी बत्ती नहीं होती 0
m--- r------- / r-------- j-- t-- h---- b----- n---- h---- ma-- r------- / r-------- j-- t-- h---- b----- n---- h---e main rukoonga / rukoongee jab tak haree battee nahin hotee m-i- r-k-o-g- / r-k-o-g-e j-b t-k h-r-e b-t-e- n-h-n h-t-e --------------/-------------------------------------------
Kdy pojedeš na dovolenou? तु- छ-------- प- क- ज- र-- ह-? तुम छुट्टियों पर कब जा रहे हो? 0
t-- c--------- p-- k-- j- r--- h-? tu- c--------- p-- k-- j- r--- h-? tum chhuttiyon par kab ja rahe ho? t-m c-h-t-i-o- p-r k-b j- r-h- h-? ---------------------------------?
Ještě před letními prázdninami? गर--- क- छ-------- स- प---? गर्मी की छुट्टियों से पहले? 0
g----- k-- c--------- s- p-----? ga---- k-- c--------- s- p-----? garmee kee chhuttiyon se pahale? g-r-e- k-e c-h-t-i-o- s- p-h-l-? -------------------------------?
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. हा-- ग---- क- छ-------- श--- ह--- स- प--े हाँ, गर्मी की छुट्टियाँ शुरु होने से पहले 0
h---, g----- k-- c---------- s---- h--- s- p----- ha--- g----- k-- c---------- s---- h--- s- p----e haan, garmee kee chhuttiyaan shuru hone se pahale h-a-, g-r-e- k-e c-h-t-i-a-n s-u-u h-n- s- p-h-l- ----,--------------------------------------------
Oprav tu střechu, než začne zima. सर--- श--- ह--- स- प--- छ- ठ-- क-ो सर्दी शुरु होने से पहले छत ठीक करो 0
s----- s---- h--- s- p----- c---- t---- k--- sa---- s---- h--- s- p----- c---- t---- k--o sardee shuru hone se pahale chhat theek karo s-r-e- s-u-u h-n- s- p-h-l- c-h-t t-e-k k-r- --------------------------------------------
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. मे-- प- ब---- स- प--- अ--- ह-- ध- लो मेज़ पर बैठने से पहले अपने हाथ धो लो 0
m-- p-- b------- s- p----- a---- h---- d-- l- me- p-- b------- s- p----- a---- h---- d-- lo mez par baithane se pahale apane haath dho lo m-z p-r b-i-h-n- s- p-h-l- a-a-e h-a-h d-o l- ---------------------------------------------
Zavři okno, než půjdeš ven. बा-- ज--- स- प--- ख---- ब-- क-ो बाहर जाने से पहले खिड़की बंद करो 0
b----- j---- s- p----- k------- b--- k--- ba---- j---- s- p----- k------- b--- k--o baahar jaane se pahale khidakee band karo b-a-a- j-a-e s- p-h-l- k-i-a-e- b-n- k-r- -----------------------------------------
Kdy přijdeš domů? तु- व--- घ- क- आ-- व--- ह-? तुम वापस घर कब आने वाले हो? 0
t-- v----- g--- k-- a--- v---- h-? tu- v----- g--- k-- a--- v---- h-? tum vaapas ghar kab aane vaale ho? t-m v-a-a- g-a- k-b a-n- v-a-e h-? ---------------------------------?
Po vyučování? क्--- क- ब--? क्लास के बाद? 0
k---- k- b---? kl--- k- b---? klaas ke baad? k-a-s k- b-a-? -------------?
Ano, poté, co skončí vyučování. हा-- क---- ख--- ह--- क- ब-द हाँ, क्लास खत्म होने के बाद 0
h---, k---- k---- h--- k- b--- ha--- k---- k---- h--- k- b--d haan, klaas khatm hone ke baad h-a-, k-a-s k-a-m h-n- k- b-a- ----,-------------------------
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. उस-- स-- द------- ह- ज--- क- ब-- व- क-- न--- क- स-ा उसके साथ दुर्घटना हो जाने के बाद वह काम नहीं कर सका 0
u---- s---- d--------- h- j---- k- b--- v-- k--- n---- k-- s--- us--- s---- d--------- h- j---- k- b--- v-- k--- n---- k-- s--a usake saath durghatana ho jaane ke baad vah kaam nahin kar saka u-a-e s-a-h d-r-h-t-n- h- j-a-e k- b-a- v-h k-a- n-h-n k-r s-k- ---------------------------------------------------------------
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. उस-- न---- छ---- क- ब-- व- अ----- च-- ग-ा उसकी नौकरी छूटने के बाद वह अमरीका चला गया 0
u----- n------- c-------- k- b--- v-- a------- c---- g--- us---- n------- c-------- k- b--- v-- a------- c---- g--a usakee naukaree chhootane ke baad vah amareeka chala gaya u-a-e- n-u-a-e- c-h-o-a-e k- b-a- v-h a-a-e-k- c-a-a g-y- ---------------------------------------------------------
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. अम---- ज--- क- ब-- व- ध---- ह- ग-ा अमरीका जाने के बाद वह धनवान हो गया 0
a------- j---- k- b--- v-- d-------- h- g--- am------ j---- k- b--- v-- d-------- h- g--a amareeka jaane ke baad vah dhanavaan ho gaya a-a-e-k- j-a-e k- b-a- v-h d-a-a-a-n h- g-y- --------------------------------------------

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…