Zbirka izraza

hr Sređivanje potrepština   »   uk Робити покупки

51 [pedeset i jedan]

Sređivanje potrepština

Sređivanje potrepština

51 [п’ятдесят один]

51 [pʺyatdesyat odyn]

Робити покупки

[Robyty pokupky]

Odaberite kako želite vidjeti prijevod:   
hrvatski ukrajinski igra Više
Hoću u knjižnicu. Я-хочу --біб-іо----. Я х--- в б---------- Я х-ч- в б-б-і-т-к-. -------------------- Я хочу в бібліотеку. 0
YA k-o-h--v---bl--tek-. Y- k----- v b---------- Y- k-o-h- v b-b-i-t-k-. ----------------------- YA khochu v biblioteku.
Hoću u knjižaru. Я -очу -о-к--жк-в-г---агазину. Я х--- д- к--------- м-------- Я х-ч- д- к-и-к-в-г- м-г-з-н-. ------------------------------ Я хочу до книжкового магазину. 0
YA----ch- -o --y--k-vo-o ---az-n-. Y- k----- d- k---------- m-------- Y- k-o-h- d- k-y-h-o-o-o m-h-z-n-. ---------------------------------- YA khochu do knyzhkovoho mahazynu.
Hoću do kioska. Я--очу--о -і-с-у. Я х--- д- к------ Я х-ч- д- к-о-к-. ----------------- Я хочу до кіоску. 0
Y--k-oc-- d- -ios--. Y- k----- d- k------ Y- k-o-h- d- k-o-k-. -------------------- YA khochu do kiosku.
Hoću posuditi knjigu. Я-хоч- поз-ч-ти кни--. Я х--- п------- к----- Я х-ч- п-з-ч-т- к-и-у- ---------------------- Я хочу позичити книгу. 0
YA -hochu-p-z-----y-knyh-. Y- k----- p-------- k----- Y- k-o-h- p-z-c-y-y k-y-u- -------------------------- YA khochu pozychyty knyhu.
Hoću kupiti knjigu. Я--оч--к--ит--кн-г-. Я х--- к----- к----- Я х-ч- к-п-т- к-и-у- -------------------- Я хочу купити книгу. 0
Y- ----h- -up-t---nyh-. Y- k----- k----- k----- Y- k-o-h- k-p-t- k-y-u- ----------------------- YA khochu kupyty knyhu.
Hoću kupiti novine. Я х-ч- -у-и----а-е-у. Я х--- к----- г------ Я х-ч- к-п-т- г-з-т-. --------------------- Я хочу купити газету. 0
Y- --o-h--kup----h-z-tu. Y- k----- k----- h------ Y- k-o-h- k-p-t- h-z-t-. ------------------------ YA khochu kupyty hazetu.
Hoću u knjižnicu da posudim knjigu. Я-хоч--в -іб-----к-,---- в---- книг-. Я х--- в б---------- щ-- в---- к----- Я х-ч- в б-б-і-т-к-, щ-б в-я-и к-и-у- ------------------------------------- Я хочу в бібліотеку, щоб взяти книгу. 0
Y----oc-u v--i-li-t-ku, s-c-ob----a-y -nyh-. Y- k----- v b---------- s----- v----- k----- Y- k-o-h- v b-b-i-t-k-, s-c-o- v-y-t- k-y-u- -------------------------------------------- YA khochu v biblioteku, shchob vzyaty knyhu.
Hoću u knjižaru da kupim knjigu. Я-хо---д- кни-кового -аг-з--у- щоб к-пи-- --и-у. Я х--- д- к--------- м-------- щ-- к----- к----- Я х-ч- д- к-и-к-в-г- м-г-з-н-, щ-б к-п-т- к-и-у- ------------------------------------------------ Я хочу до книжкового магазину, щоб купити книгу. 0
Y- -hoc-- do-k-y-h-ovo-o ma--z--u, -h-h-b---p-t- k-y--. Y- k----- d- k---------- m-------- s----- k----- k----- Y- k-o-h- d- k-y-h-o-o-o m-h-z-n-, s-c-o- k-p-t- k-y-u- ------------------------------------------------------- YA khochu do knyzhkovoho mahazynu, shchob kupyty knyhu.
Hoću ići do kioska da kupim novine. Я хочу д---іо-ку- щоб ку-------зе--. Я х--- д- к------ щ-- к----- г------ Я х-ч- д- к-о-к-, щ-б к-п-т- г-з-т-. ------------------------------------ Я хочу до кіоску, щоб купити газету. 0
YA------u--- k-os--- -h--o- ku-----haz-tu. Y- k----- d- k------ s----- k----- h------ Y- k-o-h- d- k-o-k-, s-c-o- k-p-t- h-z-t-. ------------------------------------------ YA khochu do kiosku, shchob kupyty hazetu.
Hoću kod optičara. Я--о-у -іти---о-т--у. Я х--- п--- в о------ Я х-ч- п-т- в о-т-к-. --------------------- Я хочу піти в оптику. 0
YA-k-o-----it--v--p-yk-. Y- k----- p--- v o------ Y- k-o-h- p-t- v o-t-k-. ------------------------ YA khochu pity v optyku.
Hoću u supermarket. Я-х-ч--------р---к-т. Я х--- в с----------- Я х-ч- в с-п-р-а-к-т- --------------------- Я хочу в супермаркет. 0
YA k-o--- - --perm----t. Y- k----- v s----------- Y- k-o-h- v s-p-r-a-k-t- ------------------------ YA khochu v supermarket.
Hoću kod pekara. Я-х-ч----оди-и в б---ч-у. Я х--- с------ в б------- Я х-ч- с-о-и-и в б-л-ч-у- ------------------------- Я хочу сходити в булочну. 0
YA kh-c-- skh---ty---bulo--nu. Y- k----- s------- v b-------- Y- k-o-h- s-h-d-t- v b-l-c-n-. ------------------------------ YA khochu skhodyty v bulochnu.
Hoću kupiti naočale. Я х-чу-к--ити о-у--ри. Я х--- к----- о------- Я х-ч- к-п-т- о-у-я-и- ---------------------- Я хочу купити окуляри. 0
Y- kh---u kupyty-o--l-ary. Y- k----- k----- o-------- Y- k-o-h- k-p-t- o-u-y-r-. -------------------------- YA khochu kupyty okulyary.
Hoću kupiti voće i povrće. Я--очу к----- ф--к-и-----о--. Я х--- к----- ф----- і о----- Я х-ч- к-п-т- ф-у-т- і о-о-і- ----------------------------- Я хочу купити фрукти і овочі. 0
Y--k---h----py-- -rukt- ----oc-i. Y- k----- k----- f----- i o------ Y- k-o-h- k-p-t- f-u-t- i o-o-h-. --------------------------------- YA khochu kupyty frukty i ovochi.
Hoću kupiti žemlje i kruh. Я -о-----п----бу-о-к- - --іб. Я х--- к----- б------ і х---- Я х-ч- к-п-т- б-л-ч-и і х-і-. ----------------------------- Я хочу купити булочки і хліб. 0
Y--khoc-- k-p----b-l-ch---i khlib. Y- k----- k----- b------- i k----- Y- k-o-h- k-p-t- b-l-c-k- i k-l-b- ---------------------------------- YA khochu kupyty bulochky i khlib.
Hoću do optičara da kupim naočale. Я --ч---іт-----пт---, -о- к--и------л---. Я х--- п--- в о------ щ-- к----- о------- Я х-ч- п-т- в о-т-к-, щ-б к-п-т- о-у-я-и- ----------------------------------------- Я хочу піти в оптику, щоб купити окуляри. 0
Y----oc-u p--- - -p---u- ---h---ku--t---k-ly--y. Y- k----- p--- v o------ s----- k----- o-------- Y- k-o-h- p-t- v o-t-k-, s-c-o- k-p-t- o-u-y-r-. ------------------------------------------------ YA khochu pity v optyku, shchob kupyty okulyary.
Hoću do supermarketa da kupim voće i povrće. Я--очу-- су---ма-ке-,--об--уп-т- -р-кти ---вочі. Я х--- в с----------- щ-- к----- ф----- і о----- Я х-ч- в с-п-р-а-к-т- щ-б к-п-т- ф-у-т- і о-о-і- ------------------------------------------------ Я хочу в супермаркет, щоб купити фрукти і овочі. 0
YA k-och- - ---e-m--k--- s--h---kup----fruk-- -----c-i. Y- k----- v s----------- s----- k----- f----- i o------ Y- k-o-h- v s-p-r-a-k-t- s-c-o- k-p-t- f-u-t- i o-o-h-. ------------------------------------------------------- YA khochu v supermarket, shchob kupyty frukty i ovochi.
Hoću do pekara da kupim žemlje i kruh. Я-х--- д----ло--ої--щ-б-к-п-ти -ул--к- - хліб. Я х--- д- б-------- щ-- к----- б------ і х---- Я х-ч- д- б-л-ч-о-, щ-б к-п-т- б-л-ч-и і х-і-. ---------------------------------------------- Я хочу до булочної, щоб купити булочки і хліб. 0
Y- kh-ch--d------c-n------h-h-- k--yt- b--oc-k--- kh--b. Y- k----- d- b---------- s----- k----- b------- i k----- Y- k-o-h- d- b-l-c-n-i-, s-c-o- k-p-t- b-l-c-k- i k-l-b- -------------------------------------------------------- YA khochu do bulochnoï, shchob kupyty bulochky i khlib.

Manjinski jezici u Europi

U Europi se govori mnogo različitih jezika. Većina njih spada u indoeuropske jezike. Osim velikih nacionalnih jezika postoji još mnogo malih jezika. To su jezici nacionalnih manjina. Manjinski jezici razlikuju se od službenih jezika. Međutim, to nisu dijalekti. Manjinski jezici nisu jezici imigranata. Manjinski jezici su uvijek etnički određeni. To znači da su to jezici određenih etničkih skupina. U Europi postoje manjinski jezici u skoro svakoj zemlji. U Europskoj uniji postoji oko 40 jezika. Neki se manjinski jezici govore samo u jednoj zemlji. Tu, primjerice, spada lužičkosrspki jezik u Njemačkoj. Romski se, s druge strane, govori u mnogim europskim zemljama. Manjinski jezici imaju poseban status. Pošto se govore samo u relativno malim skupinama. Te skupine si ne mogu priuštiti izgradnju vlastitih škola. Također im je teško objavljivati vlastitu literaturu. Tako mnogim manjinskim jezicima prijeti izumiranje. Europska unija želi zaštiti manjinske jezike. Budući da je svaki jezik važan dio neke kulture ili identiteta. Neki narodi nemaju svoju zemlju te postoje samo kao manjina. Postoji puno programa i projekata koji su namijenjeni poticanju njihovog jezika. Na taj se način želi očuvati kultura manjih etničkih skupina. No ipak će neki manjinski jezici uskoro nestati. Među njima je i livski jezik koji se govori u jednoj od latvijskih pokrajina. Ostalo je oko 20 izvornih govornika livijskog jezika. Time je livijski najmanji europski jezik...
Dali si znao?
Urdu spada u porodicu indoiranskih jezika. Govori se u Pakistanu i u nekoliko indijskih saveznih država. Urdu je materinskii jezik oko 60 milijuna ljudi. U Pakistanu je to nacionalni jezik. I u Indiji je priznat kao jedan od 22 službena jezika zemlje. Urdu je u uskom srodstvu s hindu jezikom. Zapravo su oba jezika samo dva sociolekta hindustanskog jezika. On je nastao početkom 13. stoljeća u sjevernoj Indiji iz različitih jezika. Urdu i Hindu se danas smatraju kao dva jezika naovisna jedan od drugog. Govornici ovih jezika se, međutim, bez problema međusobno razumiju. Ono što se jasno razlikuje su znakovni sistemi. Urdu koristi jednu varijantu perzijsko-arapske abecede a hindu ne. Kao književni jezik je urdu od izuzetnog značaja. Koristi se često i u velikim filmskim produkcijama. Učite urdu jer je to ključ za kulturu južne Azije!