čeština » běloruština   Úklid


18 [osmnáct]

Úklid

-

18 [васемнаццаць]
18 [vasemnatstsats’]

Прыбіранне ў доме
Prybіranne u dome

18 [osmnáct]

Úklid

-

18 [васемнаццаць]
18 [vasemnatstsats’]

Прыбіранне ў доме
Prybіranne u dome

Klikněte zde k zobrazení textu:   
češtinaбеларуская
Dnes je sobota. Сё--- с-----.
S----- s-----.
Dnes máme čas. Сё--- ў н-- ё--- в----- ч--.
S----- u n-- y----- v----- c---.
Dnes uklidíme byt. Сё--- м- п-------- у к------.
S----- m- p-------- u k------.
   
Já uklidím koupelnu. Я п--------- ў в----- п----.
Y- p----------- u v----- p----.
Můj manžel umyje auto. Мо- м-- м-- м-----.
M-- m--- m-- m------.
Děti umyjí kola. Дз--- м---- в---------.
D----- m------ v---------.
   
Babička zalije květiny. Ба---- п------ к-----.
B------ p------ k-----.
Děti si uklidí dětský pokoj. Дз--- п---------- ў д------- п----.
D----- p------------- u d---------- p----.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Мо- м-- п---------- н- п-------- с----.
M-- m--- p------------ n- p-------- s----.
   
Dám prádlo do pračky. Я к---- б------ ў п------- м-----.
Y- k---- b------- u p-------- m------.
Pověsím prádlo. Я р-------- б------.
Y- r---------- b-------.
Vyžehlím prádlo. Я п----- б------.
Y- p------ b-------.
   
Okna jsou špinavá. Во--- б------.
V---- b-------.
Podlaha je špinavá. Па----- б------.
P------ b-------.
Nádobí je špinavé. По--- б-----.
P---- b-----.
   
Kdo umyje okna? Хт- п---- в----?
K--- p---- v----?
Kdo vyluxuje? Хт- б---- п---------?
K--- b---- p----------?
Kdo umyje nádobí? Хт- п---- п----?
K--- p---- p----?
   

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř.

Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu.