čeština » francouzština   Konverzace 1


20 [dvacet]

Konverzace 1

-

20 [vingt]

Conversation 1

20 [dvacet]

Konverzace 1

-

20 [vingt]

Conversation 1

Klikněte zde k zobrazení textu:   
češtinafrançais
Udělejte si pohodlí! Me--------- à v---- a--- !
Ciťte se jako doma! Fa---- c---- c--- v--- !
Co si dáte k pití? Qu- v---------- b---- ?
   
Máte rád / ráda hudbu? Ai-------- l- m------ ?
Mám rád klasickou hudbu. J’---- l- m------ c--------.
Tady jsou má cédéčka. Me- C- s--- i--.
   
Hrajete na nějaký hudební nástroj? Jo-------- d--- i--------- d- m------ ?
To je moje kytara. Vo--- m- g------.
Zpíváte rád / ráda? Ai-------- c------ ?
   
Máte děti? Av------- d-- e------ ?
Máte psa? Av------- u- c---- ?
Máte kočku? Av------- u- c--- ?
   
Toto jsou mé knihy. Vo--- m-- l-----.
Mám rozečtenou tuto knihu. En c- m------ j- l-- c- l----.
Co rád / ráda čtete? Qu------- q-- v--- a---- l--- ?
   
Chodíte rád / ráda na koncerty? Ai-------- a---- a- c------ ?
Chodíte rád / ráda do divadla? Ai-------- a---- a- t------ ?
Chodíte rád / ráda do opery? Ai-------- a---- à l------ ?
   

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze.

Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!