čeština » hebrejština   Úklid


18 [osmnáct]

Úklid

-

‫18 [שמונה עשרה]‬
18 [shmoneh essreh]

‫ניקוי הבית‬
niqui habait

18 [osmnáct]

Úklid

-

‫18 [שמונה עשרה]‬
18 [shmoneh essreh]

‫ניקוי הבית‬
niqui habait

Klikněte zde k zobrazení textu:   
češtinaעברית
Dnes je sobota. ‫ה--- י-- ש--.‬
h---- y-- s-----.
Dnes máme čas. ‫ה--- י- ל-- ז--.‬
h---- y--- l--- z---.
Dnes uklidíme byt. ‫ה--- א---- מ---- א- ה---.‬
h---- a----- m------ e- h-----.
   
Já uklidím koupelnu. ‫א-- מ--- א- ח-- ה------.‬
a-- m------/m------ e- x---- h----------.
Můj manžel umyje auto. ‫ב--- ר--- א- ה------.‬
b----- r----- e- h---------.
Děti umyjí kola. ‫ה----- מ---- א- ה-------.‬
h-------- m------ e- h---------.
   
Babička zalije květiny. ‫ס--- מ--- א- ה-----.‬
s---- m------ e- h-------.
Děti si uklidí dětský pokoj. ‫ה----- מ----- א- ח-- ה-----.‬
h-------- m------- e- x---- h--------.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. ‫ב--- מ--- א- ש---- ה----- ש--.‬
b----- m------ e- s------ h------- s----.
   
Dám prádlo do pračky. ‫א-- ש- / ה א- ה----- ב----- כ----.‬
a-- s---/s----- e- h------- b-------- k-----.
Pověsím prádlo. ‫א-- ת--- א- ה-----.‬
a-- t----/t---- e- h-------.
Vyžehlím prádlo. ‫א-- מ--- / צ- א- ה----- ה-----.‬
a-- m-------/m--------- e- h------- h-------.
   
Okna jsou špinavá. ‫ה------ מ-------.‬
h-------- m-----------.
Podlaha je špinavá. ‫ה---- מ------.‬
h-------- m-----------.
Nádobí je špinavé. ‫ה---- מ-------.‬
h------ m-----------.
   
Kdo umyje okna? ‫מ- מ--- א- ה------?‬
m- m------ e- h--------?
Kdo vyluxuje? ‫מ- ש--- א--?‬
m- s----- a---?
Kdo umyje nádobí? ‫מ- ש--- א- ה----?‬
m- s----- e- h------?
   

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř.

Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu.