čeština » makedonština   Ve městě


25 [dvacet pět]

Ve městě

-

25 [дваесет и пет]
25 [dwaeset i pet]

Во градот
Wo gradot

25 [dvacet pět]

Ve městě

-

25 [дваесет и пет]
25 [dwaeset i pet]

Во градот
Wo gradot

Klikněte zde k zobrazení textu:   
češtinaмакедонски
Chci (jet) na nádraží. Би с---- / с----- к-- ж----------- с------.
B- s---- / s----- k-- s---------------- s-------.
Chci (jet) na letiště. Би с---- / с----- к-- а---------.
B- s---- / s----- k-- a---------.
Chci (jet) do centra. Би с---- / с----- в- ц------- н- г-----.
B- s---- / s----- w- c-------- n- g-----.
   
Jak se dostanu na nádraží? Ка-- д- с------ д- ж----------- с------?
K--- d- s------ d- s---------------- s-------?
Jak se dostanu na letiště? Ка-- д- с------ д- а---------?
K--- d- s------ d- a---------?
Jak se dostanu do centra? Ка-- д- с------ д- ц------- н- г-----?
K--- d- s------ d- c-------- n- g-----?
   
Potřebuji taxi. Ми т---- т----.
M- t---- t----.
Potřebuji plán města. Ми т---- к---- н- г-----.
M- t---- k---- n- g-----.
Potřebuji hotel. Ми т---- х----.
M- t---- c-----.
   
Chci si pronajmout auto. Би с---- / с----- д- и------- е--- а--------.
B- s---- / s----- d- i------- j---- a--------.
Tady je moje kreditní karta. Ев- ј- м----- к------- к-------.
E-- ј- m----- k------- k----------.
Tady je můj řidičský průkaz. Ев- ј- м----- в------ д------.
E-- ј- m----- w--------- d------.
   
Co je v tomto městě k vidění? Шт- и-- д- с- в--- в- г-----?
S---- i-- d- s- w--- w- g-----?
Běžte do starého města. По----- в- с------ д-- н- г-----.
P------ w- s------ d-- n- g-----.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. На------- е--- г------ о-------.
N-------- j---- g------ o-------.
   
Běžte do přístavu. По----- н- п------------.
P------ n- p--------------.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. На------- е--- п---------- о-------.
N-------- j---- p------------ o-------.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ко- д---- з----------- г- и-- о---- т--?
K-- d---- s----------- g- i-- o---- t--?
   

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí.

Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!