čeština » ruština   Ve městě


25 [dvacet pět]

Ve městě

-

25 [двадцать пять]
25 [dvadtsatʹ pyatʹ]

В городе
V gorode

25 [dvacet pět]

Ve městě

-

25 [двадцать пять]
25 [dvadtsatʹ pyatʹ]

В городе
V gorode

Klikněte zde k zobrazení textu:   
češtinaрусский
Chci (jet) na nádraží. Мн- н---- н- в-----.
M-- n----- n- v-----.
Chci (jet) na letiště. Мн- н---- в а-------.
M-- n----- v a-------.
Chci (jet) do centra. Мн- н---- в ц---- г-----.
M-- n----- v t----- g-----.
   
Jak se dostanu na nádraží? Ка- м-- п------ н- в-----?
K-- m-- p------ n- v-----?
Jak se dostanu na letiště? Ка- м-- п------ в а-------?
K-- m-- p------ v a-------?
Jak se dostanu do centra? Ка- м-- п------ в ц---- г-----?
K-- m-- p------ v t----- g-----?
   
Potřebuji taxi. Мн- н---- т----.
M-- n----- t----.
Potřebuji plán města. Мн- н---- к---- г-----.
M-- n----- k---- g-----.
Potřebuji hotel. Мн- н---- г--------.
M-- n----- g---------.
   
Chci si pronajmout auto. Я х---- б- / х----- б- в---- м----- н- п-----.
Y- k----- b- / k------ b- v----- m------ n- p-----.
Tady je moje kreditní karta. Во- м-- к-------- к-------.
V-- m--- k--------- k--------.
Tady je můj řidičský průkaz. Во- м-- в----------- п----.
V-- m-- v------------ p----.
   
Co je v tomto městě k vidění? Чт- м---- у------ в г-----?
C--- m----- u------ v g-----?
Běžte do starého města. Ид--- в с----- г----.
I---- v s----- g----.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Со------- о------- э-------- п- г-----.
S--------- o-------- e--------- p- g-----.
   
Běžte do přístavu. Сх----- в п---.
S------- v p---.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Съ------ н- э-------- п- п----.
S-------- n- e--------- p- p----.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ка--- д-------------------- е--- к---- т---?
K----- d--------------------- y---- k---- t---?
   

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí.

Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!