Slovníček fráz

sk niečo zdôvodniť 1   »   he ‫לתרץ משהו 1‬

75 [sedemdesiatpäť]

niečo zdôvodniť 1

niečo zdôvodniť 1

‫75 [שבעים וחמש]‬

75 [shiv\'im w\'xamesh]

‫לתרץ משהו 1‬

[letarets mashehu 1]

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina hebrejčina Prehrať Viac
Prečo neprídete? ‫--וע א----- ל- בא --ה?‬ ‫---- א- / ה ל- ב- / ה-- ‫-ד-ע א- / ה ל- ב- / ה-‬ ------------------------ ‫מדוע את / ה לא בא / ה?‬ 0
ma---- a-a-/-t l- --/--'-h? m----- a------ l- b-------- m-d-'- a-a-/-t l- b-/-a-a-? --------------------------- madu'a atah/at lo ba/ba'ah?
Počasie je také zlé. ‫מ-ג -אווי- -ל כ--ר-.‬ ‫--- ה----- כ- כ- ר--- ‫-ז- ה-ו-י- כ- כ- ר-.- ---------------------- ‫מזג האוויר כל כך רע.‬ 0
me--- -a-aw-- k----ak- r-. m---- h------ k-- k--- r-- m-z-g h-'-w-r k-l k-k- r-. -------------------------- mezeg ha'awir kol kakh ra.
Neprídem, pretože počasie je také zlé. ‫א-- ----א / ה -י--ז--האו-יר כ- כך רע-‬ ‫--- ל- ב- / ה כ- מ-- ה----- כ- כ- ר--- ‫-נ- ל- ב- / ה כ- מ-ג ה-ו-י- כ- כ- ר-.- --------------------------------------- ‫אני לא בא / ה כי מזג האוויר כל כך רע.‬ 0
a-i -o -------- -i---zeg h-'---r -o--k-k---. a-- l- b------- k- m---- h------ k-- k--- r- a-i l- b-/-a-a- k- m-z-g h-'-w-r k-l k-k- r- -------------------------------------------- ani lo ba/ba'ah ki mezeg ha'awir kol kakh r.
Prečo nepríde? ‫---- הוא-ל---א-‬ ‫---- ה-- ל- ב--- ‫-ד-ע ה-א ל- ב-?- ----------------- ‫מדוע הוא לא בא?‬ 0
mad----h---- --? m----- h- l- b-- m-d-'- h- l- b-? ---------------- madu'a hu lo ba?
Nie je pozvaný. ‫-ו--לא ה-ז---‬ ‫--- ל- ה------ ‫-ו- ל- ה-ז-ן-‬ --------------- ‫הוא לא הוזמן.‬ 0
h--l--hu-m-n. h- l- h------ h- l- h-z-a-. ------------- hu lo huzman.
Nepríde, pretože nie je pozvaný. ‫הוא -- -א כ--ה-- ל- ---מן.‬ ‫--- ל- ב- כ- ה-- ל- ה------ ‫-ו- ל- ב- כ- ה-א ל- ה-ז-ן-‬ ---------------------------- ‫הוא לא בא כי הוא לא הוזמן.‬ 0
hu l- ba--i--u -- -uzm-n. h- l- b- k- h- l- h------ h- l- b- k- h- l- h-z-a-. ------------------------- hu lo ba ki hu lo huzman.
Prečo neprídeš? ‫------ת-/-ה -א----- ה-‬ ‫---- א- / ה ל- ב- / ה-- ‫-ד-ע א- / ה ל- ב- / ה-‬ ------------------------ ‫מדוע את / ה לא בא / ה?‬ 0
madu'a---ah--t--o -a/b-'-h? m----- a------ l- b-------- m-d-'- a-a-/-t l- b-/-a-a-? --------------------------- madu'a atah/at lo ba/ba'ah?
Nemám čas. ‫א-ן-לי--מ--‬ ‫--- ל- ז---- ‫-י- ל- ז-ן-‬ ------------- ‫אין לי זמן.‬ 0
ey-------a-. e-- l- z---- e-n l- z-a-. ------------ eyn li zman.
Neprídem, pretože nemám čas. ‫א-י לא-ב- /-ה-כ--אי- ל- ז-ן.‬ ‫--- ל- ב- / ה כ- א-- ל- ז---- ‫-נ- ל- ב- / ה כ- א-ן ל- ז-ן-‬ ------------------------------ ‫אני לא בא / ה כי אין לי זמן.‬ 0
ani -o ba--a--h k- ey--l---ma-. a-- l- b------- k- e-- l- z---- a-i l- b-/-a-a- k- e-n l- z-a-. ------------------------------- ani lo ba/ba'ah ki eyn li zman.
Prečo nezostaneš? ‫מד----ת /-ה--- --ש-- - --‬ ‫---- א- / ה ל- נ---- / ת-- ‫-ד-ע א- / ה ל- נ-ש-ר / ת-‬ --------------------------- ‫מדוע את / ה לא נישאר / ת?‬ 0
ma-u---at---a- l- nis-'a--n-sh--re-? m----- a------ l- n----------------- m-d-'- a-a-/-t l- n-s-'-r-n-s-'-r-t- ------------------------------------ madu'a atah/at lo nish'ar/nish'eret?
Musím ešte pracovať. ‫א-י--ו-ר- /---ל-ב-ד-‬ ‫--- מ---- / ה ל------ ‫-נ- מ-כ-ח / ה ל-ב-ד-‬ ---------------------- ‫אני מוכרח / ה לעבוד.‬ 0
a-- m--hr-x/mu-h-ax-h la'a-o-. a-- m---------------- l------- a-i m-k-r-x-m-k-r-x-h l-'-v-d- ------------------------------ ani mukhrax/mukhraxah la'avod.
Nezostanem, pretože musím ešte pracovať. ‫א---לא--שא- / - כ- -ני -וכ-- /-ה-ל---ד.‬ ‫--- ל- נ--- / ת כ- א-- מ---- / ה ל------ ‫-נ- ל- נ-א- / ת כ- א-י מ-כ-ח / ה ל-ב-ד-‬ ----------------------------------------- ‫אני לא נשאר / ת כי אני מוכרח / ה לעבוד.‬ 0
ani ------h--r/--sh-e-e--ki-ani-mu------muk--axah -a'a--d. a-- l- n---------------- k- a-- m---------------- l------- a-i l- n-s-'-r-n-s-'-r-t k- a-i m-k-r-x-m-k-r-x-h l-'-v-d- ---------------------------------------------------------- ani lo nish'ar/nish'eret ki ani mukhrax/mukhraxah la'avod.
Prečo už idete? ‫-----א- /-ה-כב--הול--/ --‬ ‫---- א- / ה כ-- ה--- / ת-- ‫-ד-ע א- / ה כ-ר ה-ל- / ת-‬ --------------------------- ‫מדוע את / ה כבר הולך / ת?‬ 0
m-du'a--tah/-- kvar-hole--/ho-e-het? m----- a------ k--- h--------------- m-d-'- a-a-/-t k-a- h-l-k-/-o-e-h-t- ------------------------------------ madu'a atah/at kvar holekh/holekhet?
Som unavený. ‫-ני-ע-י--/ ה.‬ ‫--- ע--- / ה-- ‫-נ- ע-י- / ה-‬ --------------- ‫אני עייף / ה.‬ 0
an- a--f---e-ah. a-- a----------- a-i a-e-/-y-f-h- ---------------- ani ayef/ayefah.
Idem, pretože som unavený. ‫----הו-ך---ת כי-א-י-ע----/-ה.‬ ‫--- ה--- / ת כ- א-- ע--- / ה-- ‫-נ- ה-ל- / ת כ- א-י ע-י- / ה-‬ ------------------------------- ‫אני הולך / ת כי אני עייף / ה.‬ 0
a---hole--/hole-h----- ani --e----e-ah. a-- h-------------- k- a-- a----------- a-i h-l-k-/-o-e-h-t k- a-i a-e-/-y-f-h- --------------------------------------- ani holekh/holekhet ki ani ayef/ayefah.
Prečo už cestujete? ‫-ד---את - ---בר-נ-ס--/ --‬ ‫---- א- / ה כ-- נ--- / ת-- ‫-ד-ע א- / ה כ-ר נ-ס- / ת-‬ --------------------------- ‫מדוע את / ה כבר נוסע / ת?‬ 0
m-du -t-h--- k----n---'-/--sa---? m--- a------ k--- n-------------- m-d- a-a-/-t k-a- n-s-'-/-o-a-a-? --------------------------------- madu atah/at kvar nose'a/nosa'at?
Je už neskoro. ‫כב---אוחר-‬ ‫--- מ------ ‫-ב- מ-ו-ר-‬ ------------ ‫כבר מאוחר.‬ 0
kv-r me--xa-. k--- m------- k-a- m-'-x-r- ------------- kvar me'uxar.
Cestujem, pretože je už neskoro. ‫--י------- ת-כ----ר-----ר.‬ ‫--- נ--- / ת כ- כ-- מ------ ‫-נ- נ-ס- / ת כ- כ-ר מ-ו-ר-‬ ---------------------------- ‫אני נוסע / ת כי כבר מאוחר.‬ 0
an- -os-'--n---'-t--i-kvar------a-. a-- n------------- k- k--- m------- a-i n-s-'-/-o-a-a- k- k-a- m-'-x-r- ----------------------------------- ani nose'a/nosa'at ki kvar me'uxar.

Stiahnuť MP3 (.zipované súbory)

Nenašlo sa žiadne video!

Materinský jazyk = pocitový, cudzí jazyk = racionálne?

Keď sa učíme cudzie jazyky, stimulujeme pritom náš mozog. Učením sa naše myslenie mení. Stávame sa kreatívnejšími a flexibilnejšími. Komplexné myslenie je tiež jednoduchšie pre ľudí, ktorí hovoria viacerými jazykmi. Pri učení sa precvičuje pamäť. Čím viac sa naučíme, tým lepšie pamäť funguje. Kto sa naučil veľa jazykov, naučí sa aj iné veci rýchlejšie. Dokáže sa na určitú vec lepšie a dlhšie sústrediť. Vďaka tomu rieši problémy rýchlejšie. Ľudia hovoriaci viacerými jazykmi sú tiež rozhodnejší. Aj to, ako sa rozhodujú, závisí na jazyku. Jazyk, v ktorom myslíme, ovplyvňuje naše rozhodnutia. V rámci štúdie testovali psychológovia niekoľko ľudí. Všetci hovorili dvoma jazykmi. Okrem svojho materinského jazyka hovorili ešte jedným jazykom. Títo ľudia mali odpovedať na otázku. Týkala sa riešenia určitého problému. Mali pritom na výber dve možnosti. Jedna z možností bola riskantnejšia než tá druhá. Ľudia mali zodpovedať otázku v oboch jazykoch. A odpoveď sa zmenila, keď sa zmenil jazyk! Keď hovorili svojou materčinou, zvolili riziko. V cudzom jazyku sa ale rozhodli pre istejšiu možnosť. Po skončení tohto testu sa mali tiež staviť. Aj tu bol zrejmý rozdiel. Keď používali cudzí jazyk, boli racionálnejší. Vedci predpokladajú, že sa v cudzom jazyku lepšie koncentrujeme. Nerobíme teda rozhodnutia emocionálne, ale racionálne.