Slovníček fráz

sk Spojky 1   »   he ‫מילות חיבור 1‬

94 [deväťdesiatštyri]

Spojky 1

Spojky 1

‫94 [תשעים וארבע]‬

94 [tish\'im w\'arba]

‫מילות חיבור 1‬

[milot xibur 1]

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina hebrejčina Prehrať Viac
Počkaj, kým prestane pršať. ‫חכ----י-ע- שי---- ---ת-גשם.‬ ‫--- / י ע- ש----- ל--- ג---- ‫-כ- / י ע- ש-פ-י- ל-ד- ג-ם-‬ ----------------------------- ‫חכה / י עד שיפסיק לרדת גשם.‬ 0
x----/x--i ad sh--f--q---r-det ----e-. x--------- a- s------- l------ g------ x-k-h-x-k- a- s-i-f-i- l-r-d-t g-s-e-. -------------------------------------- xakeh/xaki ad shiefsiq laredet geshem.
Počkaj, kým budem hotový (hotová). ‫-כ--/-י-ע- -א-י--.‬ ‫--- / י ע- ש------- ‫-כ- / י ע- ש-ס-י-.- -------------------- ‫חכה / י עד שאסיים.‬ 0
xak-h/--ki-a- s-e-as-y-m. x--------- a- s---------- x-k-h-x-k- a- s-e-a-a-e-. ------------------------- xakeh/xaki ad she'asayem.
Počkaj, kým príde späť. ‫חכה - - ע--ש-וא -ח----‬ ‫--- / י ע- ש--- י------ ‫-כ- / י ע- ש-ו- י-ז-ר-‬ ------------------------ ‫חכה / י עד שהוא יחזור.‬ 0
x-ke-/x--- ad s-ehu--ax-z-r. x--------- a- s---- y------- x-k-h-x-k- a- s-e-u y-x-z-r- ---------------------------- xakeh/xaki ad shehu yaxazor.
Počkám, kým budú moje vlasy suché. ‫--י-ממ--ן-- --שה-י-ר ש-י ית-יב--‬ ‫--- מ---- / ה ש----- ש-- י------- ‫-נ- מ-ת-ן / ה ש-ש-ע- ש-י י-י-ב-.- ---------------------------------- ‫אני ממתין / ה שהשיער שלי יתייבש.‬ 0
ani ---t-n/-a---n-- --e--ss-y--r s-e-i--t----s-. a-- m-------------- s----------- s---- i-------- a-i m-m-i-/-a-t-n-h s-e-a-s-y-a- s-e-i i-y-b-s-. ------------------------------------------------ ani mamtin/mamtinah shehassey'ar sheli ityabesh.
Počkám, kým skončí film. ‫-ני--מ-י- /-ה --ס-ט ---י-ם-‬ ‫--- מ---- / ה ש---- י------- ‫-נ- מ-ת-ן / ה ש-ס-ט י-ת-י-.- ----------------------------- ‫אני ממתין / ה שהסרט יסתיים.‬ 0
ani--am-------t---h ----a-er-t----a-em. a-- m-------------- s--------- i------- a-i m-m-i-/-a-t-n-h s-e-a-e-e- i-t-y-m- --------------------------------------- ani mamtin/mamtinah shehaseret istayem.
Počkám, kým bude na semafore zelená. ‫א-י ----ן-- ה--ה-מז-ר -תחל---ירוק-‬ ‫--- מ---- / ה ש------ י---- ל------ ‫-נ- מ-ת-ן / ה ש-ר-ז-ר י-ח-ף ל-ר-ק-‬ ------------------------------------ ‫אני ממתין / ה שהרמזור יתחלף לירוק.‬ 0
ani-m---i--m----na--sheh----zo- itx--e--l---r--. a-- m-------------- s---------- i------ l------- a-i m-m-i-/-a-t-n-h s-e-a-a-z-r i-x-l-f l-y-r-q- ------------------------------------------------ ani mamtin/mamtinah sheharamzor itxalef leyeroq.
Kedy ideš na dovolenku? ‫מתי את /-ה--ו-ע --ת --ופש--‬ ‫--- א- / ה נ--- / ת ל------- ‫-ת- א- / ה נ-ס- / ת ל-ו-ש-?- ----------------------------- ‫מתי את / ה נוסע / ת לחופשה?‬ 0
m-t-y -t----t--ose---n-sa--t -'----h-h? m---- a------ n------------- l--------- m-t-y a-a-/-t n-s-'-/-o-a-a- l-x-f-h-h- --------------------------------------- matay atah/at nose'a/nosa'at l'xufshah?
Ešte pred letnými prázdninami? ‫----לפנ----י-- ------ה-י--‬ ‫--- ל--- ת---- ח---- ה----- ‫-ו- ל-נ- ת-י-ת ח-פ-ת ה-י-?- ---------------------------- ‫עוד לפני תחילת חופשת הקיץ?‬ 0
o- ------ t--l-t x-fshat-----i-s? o- l----- t----- x------ h------- o- l-f-e- t-i-a- x-f-h-t h-q-i-s- --------------------------------- od lifney txilat xufshat haqaits?
Áno, ešte predtým, ako začnú letné prázdnininy. ‫--- ----- לפני ת-י---חופ-----יץ.‬ ‫--- א---- ל--- ת---- ח---- ה----- ‫-ן- א-י-ו ל-נ- ת-י-ת ח-פ-ת ה-י-.- ---------------------------------- ‫כן, אפילו לפני תחילת חופשת הקיץ.‬ 0
ken,-a-ilu -if-e- -x-la---uf-h-- -a-a-ts. k--- a---- l----- t----- x------ h------- k-n- a-i-u l-f-e- t-i-a- x-f-h-t h-q-i-s- ----------------------------------------- ken, afilu lifney txilat xufshat haqaits.
Oprav strechu predtým, ako príde zima. ‫תקן-/-- את -גג-ל-נ- ------הח-רף.‬ ‫--- / י א- ה-- ל--- ת---- ה------ ‫-ק- / י א- ה-ג ל-נ- ת-י-ת ה-ו-ף-‬ ---------------------------------- ‫תקן / י את הגג לפני תחילת החורף.‬ 0
t-q-n/---n--et-h-gag lifn-y-tx-la- h--or-f. t---------- e- h---- l----- t----- h------- t-q-n-t-q-i e- h-g-g l-f-e- t-i-a- h-x-r-f- ------------------------------------------- taqen/taqni et hagag lifney txilat haxoref.
Umy si ruky predtým, ako si sadneš za stôl. ‫---ף ----פי --י-ם-ל-----תשב /-- --ול--.‬ ‫---- / ש--- י---- ל--- ש--- / י ל------- ‫-ט-ף / ש-פ- י-י-ם ל-נ- ש-ש- / י ל-ו-ח-.- ----------------------------------------- ‫שטוף / שטפי ידיים לפני שתשב / י לשולחן.‬ 0
s-to--shi-fi---day- -i--e- s----s---/--e-esh-i-l--h---a-. s----------- y----- l----- s------------------ l--------- s-t-f-s-i-f- y-d-y- l-f-e- s-e-a-h-v-s-e-e-h-i l-s-u-x-n- --------------------------------------------------------- shtof/shitfi yedaym lifney shetashev/sheteshvi lashulxan.
Zavri okno predtým, ako pôjdeš von. ‫-ג-ר---ס----א--ה-לו----ני ש-צא / -.‬ ‫---- / ס--- א- ה---- ל--- ש--- / י-- ‫-ג-ר / ס-ר- א- ה-ל-ן ל-נ- ש-צ- / י-‬ ------------------------------------- ‫סגור / סגרי את החלון לפני שתצא / י.‬ 0
s'go--si-r--et-h-x--o- l--n-y ---t---e---et--si. s---------- e- h------ l----- s----------------- s-g-r-s-g-i e- h-x-l-n l-f-e- s-e-a-s-/-h-t-t-i- ------------------------------------------------ s'gor/sigri et haxalon lifney shetatse/shetetsi.
Kedy prídeš domov? ‫--- תח-ו--/-ת--ר--הבית--‬ ‫--- ת---- / ת---- ה------ ‫-ת- ת-ז-ר / ת-ז-י ה-י-ה-‬ -------------------------- ‫מתי תחזור / תחזרי הביתה?‬ 0
ma----ta-a--r/-a---e-- ha-ayta-? m---- t--------------- h-------- m-t-y t-x-z-r-t-x-z-r- h-b-y-a-? -------------------------------- matay taxazor/taxazeri habaytah?
Po vyučovaní? ‫א-רי השי-ו--‬ ‫---- ה------- ‫-ח-י ה-י-ו-?- -------------- ‫אחרי השיעור?‬ 0
ax---- ---hi---? a----- h-------- a-a-e- h-s-i-u-? ---------------- axarey hashi'ur?
Áno, len čo skončí vyučovanie. ‫--, -א-- -ו- ה--עו--‬ ‫--- ל--- ת-- ה------- ‫-ן- ל-ח- ת-ם ה-י-ו-.- ---------------------- ‫כן, לאחר תום השיעור.‬ 0
ke-- -e---ar -om --sh--ur. k--- l------ t-- h-------- k-n- l-'-x-r t-m h-s-i-u-. -------------------------- ken, le'axar tom hashi'ur.
Po tom, ako mal úraz, nemohol viac pracovať. ‫א--י -ת--נה --- -----ו---יה--ו-ר -עב--.‬ ‫---- ה----- ה-- ל- י--- ה-- י--- ל------ ‫-ח-י ה-א-נ- ה-א ל- י-ו- ה-ה י-ת- ל-ב-ד-‬ ----------------------------------------- ‫אחרי התאונה הוא לא יכול היה יותר לעבוד.‬ 0
ax--ey --te--n-- h---o-----ol---y-h yot---la---o-. a----- h-------- h- l- y----- h---- y---- l------- a-a-e- h-t-'-n-h h- l- y-k-o- h-y-h y-t-r l-'-v-d- -------------------------------------------------- axarey hate'unah hu lo yakhol hayah yoter la'avod.
Po tom, ako stratil prácu, odišiel do Ameriky. ‫-ח-י---ו---ו-- ---בוד- --א--זב--א-ריק-.‬ ‫---- ש--- פ--- מ------ ה-- ע-- ל-------- ‫-ח-י ש-ו- פ-ט- מ-ע-ו-ה ה-א ע-ב ל-מ-י-ה-‬ ----------------------------------------- ‫אחרי שהוא פוטר מהעבודה הוא עזב לאמריקה.‬ 0
ax---y -h-hu p-t-r-m-h-'----ah-hu--zav --'am------. a----- s---- p---- m---------- h- a--- l----------- a-a-e- s-'-u p-t-r m-h-'-v-d-h h- a-a- l-'-m-r-q-h- --------------------------------------------------- axarey sh'hu putar meha'avodah hu azav le'ameriqah.
Po tom, ako odišiel do Ameriky, zbohatol. ‫-ח------א ----ל----ק--הוא-ה--ש--‬ ‫---- ש--- ע-- ל------ ה-- ה------ ‫-ח-י ש-ו- ע-ר ל-מ-י-ה ה-א ה-ע-ר-‬ ---------------------------------- ‫אחרי שהוא עבר לאמריקה הוא התעשר.‬ 0
a-a--y--h--u-av---le-a-er--a- -- h--'a-her. a----- s---- a--- l---------- h- h--------- a-a-e- s-'-u a-a- l-'-m-r-q-h h- h-t-a-h-r- ------------------------------------------- axarey sh'hu avar le'ameriqah hu hit'asher.

Stiahnuť MP3 (.zipované súbory)

Nenašlo sa žiadne video!

Ako sa naučiť dva jazyky naraz

Znalosť cudzích jazykov je čoraz dôležitejšia. Mnoho ľudí sa učí nejaký cudzí jazyk. Na svete ale existuje mnoho zaujímavých jazykov. Preto sa ľudia učia viac jazykov naraz. Keď deti vyrastajú v dvojjazyčnom prostredí, nie je to väčšinou žiadny problém. Ich mozog sa naučí oba jazyky automaticky. Keď sú starší, vedia, čo do ktorého jazyka patrí. Dvojjazyční jedinci poznajú typické črty oboch jazykov. U dospelých je to iné. Nemôžu sa naučiť dva jazyky súčasne tak ľahko. Kto sa chce naučiť dva jazyky, mal by pamätať na jedno pravidlo. Najprv je dôležité medzi sebou oba jazyky porovnať. Jazyky, ktoré patria do rovnakej jazykovej rodiny, sú často veľmi podobné. To môže viesť k ich zamieňaniu. Je teda zmysluplné oba jazyky presne analyzovať. Môžete si napríklad urobiť zoznam. Do neho si môžete zapisovať podobnosti a rozdiely. Mozog je tak nútený pracovať intenzívne s oboma jazykmi. Lepšie si potom pamätá, aké majú oba jazyky zvláštnosti. Mali by ste si tiež pre každý jazyk zvoliť rôzne farby ceruziek a dosiek. Ľahšie tak oba jazyky odlíšite. Keď sa človek učí dva úplne rôzne jazyky, je to iné. U rozdielnych jazykov nehrozí nebezpečenstvo zámeny. V tomto prípade je nebezpečné oba jazyky porovnávať! Bolo by lepšie porovnávať tieto jazyky so svojou materčinou. Akonáhle mozog tento kontrast rozpozná, bude sa učiť efektívnejšie. Je tiež dôležité, aby ste sa obaja jazyky učili s rovnakou intenzitou. Teoreticky je ale mozgu jedno, koľko jazykov sa učí ...