Konverzační příručka

cs Ve městě   »   eo En la urbo

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [dudek kvin]

En la urbo

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Chci (jet] na nádraží. Mi --t-s iri a--la--t-cidom-. M_ ŝ____ i__ a_ l_ s_________ M- ŝ-t-s i-i a- l- s-a-i-o-o- ----------------------------- Mi ŝatus iri al la stacidomo. 0
Chci (jet] na letiště. M- ŝ--us--r- -l-l---lug---e--. M_ ŝ____ i__ a_ l_ f__________ M- ŝ-t-s i-i a- l- f-u-h-v-n-. ------------------------------ Mi ŝatus iri al la flughaveno. 0
Chci (jet] do centra. Mi ŝat-- --i-al--a--rb-ce-t-o. M_ ŝ____ i__ a_ l_ u__________ M- ŝ-t-s i-i a- l- u-b-c-n-r-. ------------------------------ Mi ŝatus iri al la urbocentro. 0
Jak se dostanu na nádraží? K-el m- -t--g---- s-a-ido-o-? K___ m_ a_____ l_ s__________ K-e- m- a-i-g- l- s-a-i-o-o-? ----------------------------- Kiel mi atingu la stacidomon? 0
Jak se dostanu na letiště? Kiel mi a-in-u--- f-ug---e-on? K___ m_ a_____ l_ f___________ K-e- m- a-i-g- l- f-u-h-v-n-n- ------------------------------ Kiel mi atingu la flughavenon? 0
Jak se dostanu do centra? Kiel m- ati--- -a-ur---e-t-on? K___ m_ a_____ l_ u___________ K-e- m- a-i-g- l- u-b-c-n-r-n- ------------------------------ Kiel mi atingu la urbocentron? 0
Potřebuji taxi. M- be-o-as ta-sio-. M_ b______ t_______ M- b-z-n-s t-k-i-n- ------------------- Mi bezonas taksion. 0
Potřebuji plán města. Mi be--na- urbo---on. M_ b______ u_________ M- b-z-n-s u-b-m-p-n- --------------------- Mi bezonas urbomapon. 0
Potřebuji hotel. M- ---o--s h-t-l-n. M_ b______ h_______ M- b-z-n-s h-t-l-n- ------------------- Mi bezonas hotelon. 0
Chci si pronajmout auto. M----tus ---r--i--ŭto-. M_ ŝ____ l______ a_____ M- ŝ-t-s l-p-e-i a-t-n- ----------------------- Mi ŝatus lupreni aŭton. 0
Tady je moje kreditní karta. Jen--ia k--d---a--o. J__ m__ k___________ J-n m-a k-e-i-k-r-o- -------------------- Jen mia kreditkarto. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Je- mia-sti--e-me----. J__ m__ s_____________ J-n m-a s-i-p-r-e-i-o- ---------------------- Jen mia stirpermesilo. 0
Co je v tomto městě k vidění? Kio-v--------- en-la -rbo? K__ v_________ e_ l_ u____ K-o v-z-t-n-a- e- l- u-b-? -------------------------- Kio vizitindas en la urbo? 0
Běžte do starého města. Iru-al-l--m-l-o---urb-. I__ a_ l_ m______ u____ I-u a- l- m-l-o-a u-b-. ----------------------- Iru al la malnova urbo. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Far--g-i----n vi----n----l----bo. F___ g_______ v______ d_ l_ u____ F-r- g-i-a-a- v-z-t-n d- l- u-b-. --------------------------------- Faru gvidatan viziton de la urbo. 0
Běžte do přístavu. Iru-al-l- --ven-. I__ a_ l_ h______ I-u a- l- h-v-n-. ----------------- Iru al la haveno. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Faru----------vi----n----la h-veno. F___ g_______ v______ d_ l_ h______ F-r- g-i-a-a- v-z-t-n d- l- h-v-n-. ----------------------------------- Faru gvidatan viziton de la haveno. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ki-- ---i-----j-e---- krom ti-j? K___ v_________ e____ k___ t____ K-u- v-d-n-a-o- e-t-s k-o- t-u-? -------------------------------- Kiuj vidindaĵoj estas krom tiuj? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!