Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   be Прыналежныя займеннікі 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шэсцьдзесят шэсць]

66 [shests’dzesyat shests’]

Прыналежныя займеннікі 1

Prynalezhnyya zaymennіkі 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje] я – мой я – м__ я – м-й ------- я – мой 0
ya – -oy y_ – m__ y- – m-y -------- ya – moy
Nemůžu najít svůj klíč. Я н- -н-ходжу сва--о клю--. Я н_ з_______ с_____ к_____ Я н- з-а-о-ж- с-а-г- к-ю-а- --------------------------- Я не знаходжу свайго ключа. 0
Y- n- -nak--d--- -v-ygo -lyu---. Y_ n_ z_________ s_____ k_______ Y- n- z-a-h-d-h- s-a-g- k-y-c-a- -------------------------------- Ya ne znakhodzhu svaygo klyucha.
Nemůžu najít svou jízdenku. Я-не-з--х-д------й-о ----т-. Я н_ з_______ с_____ б______ Я н- з-а-о-ж- с-а-г- б-л-т-. ---------------------------- Я не знаходжу свайго білета. 0
Y- -e -na-hod------a--o ---e--. Y_ n_ z_________ s_____ b______ Y- n- z-a-h-d-h- s-a-g- b-l-t-. ------------------------------- Ya ne znakhodzhu svaygo bіleta.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje] ты - -вой т_ – т___ т- – т-о- --------- ты – твой 0
ty----voy t_ – t___ t- – t-o- --------- ty – tvoy
Našel jsi svůj klíč? Т- ---й-оў с--- ---ч? Т_ з______ с___ к____ Т- з-а-ш-ў с-о- к-ю-? --------------------- Ты знайшоў свой ключ? 0
Ty -n--sh-u-sv-y k--uc-? T_ z_______ s___ k______ T- z-a-s-o- s-o- k-y-c-? ------------------------ Ty znayshou svoy klyuch?
Našel jsi svou jízdenku? Т---н----- ---й-б-лет? Т_ з______ с___ б_____ Т- з-а-ш-ў с-о- б-л-т- ---------------------- Ты знайшоў свой білет? 0
Ty -nay-hou -v-- bіl-t? T_ z_______ s___ b_____ T- z-a-s-o- s-o- b-l-t- ----------------------- Ty znayshou svoy bіlet?
on – jeho (svůj / svoje] ён –---о ё_ – я__ ё- – я-о -------- ён – яго 0
en-–-y-go e_ – y___ e- – y-g- --------- en – yago
Nevíš, kde je jeho klíč? Ты-ве-а--, д-- --о --ю-? Т_ в______ д__ я__ к____ Т- в-д-е-, д-е я-о к-ю-? ------------------------ Ты ведаеш, дзе яго ключ? 0
Ty-----e-h-------ag- kly-c-? T_ v_______ d__ y___ k______ T- v-d-e-h- d-e y-g- k-y-c-? ---------------------------- Ty vedaesh, dze yago klyuch?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Ты---да-ш- --е-яг---іл--? Т_ в______ д__ я__ б_____ Т- в-д-е-, д-е я-о б-л-т- ------------------------- Ты ведаеш, дзе яго білет? 0
Ty-ve---s-- dze y-----і---? T_ v_______ d__ y___ b_____ T- v-d-e-h- d-e y-g- b-l-t- --------------------------- Ty vedaesh, dze yago bіlet?
ona – její (svůj / svoje] я-а - -е я__ – я_ я-а – я- -------- яна – яе 0
y--- - y--e y___ – y___ y-n- – y-y- ----------- yana – yaye
Její peníze jsou pryč. Я--г-ош----а-а--. Я_ г____ п_______ Я- г-о-ы п-а-а-і- ----------------- Яе грошы прапалі. 0
Yay--g----- pr-pa-і. Y___ g_____ p_______ Y-y- g-o-h- p-a-a-і- -------------------- Yaye groshy prapalі.
A její kreditní karta je také pryč. І -е -р---т-ая ка--к-----са-а прап-ла. І я_ к________ к_____ т______ п_______ І я- к-э-ы-н-я к-р-к- т-к-а-а п-а-а-а- -------------------------------------- І яе крэдытная картка таксама прапала. 0
І --y---r-dyt-a------tka t-k-a-a --ap-l-. І y___ k_________ k_____ t______ p_______ І y-y- k-e-y-n-y- k-r-k- t-k-a-a p-a-a-a- ----------------------------------------- І yaye kredytnaya kartka taksama prapala.
my – náš / naše (svůj / svoje] мы - --ш м_ – н__ м- – н-ш -------- мы – наш 0
m- - --sh m_ – n___ m- – n-s- --------- my – nash
Náš dědeček je nemocný. Наш---ядуля х--р-. Н__ д______ х_____ Н-ш д-я-у-я х-о-ы- ------------------ Наш дзядуля хворы. 0
N----dzy--u-ya--hvor-. N___ d________ k______ N-s- d-y-d-l-a k-v-r-. ---------------------- Nash dzyadulya khvory.
Naše babička je zdravá. Наш-----уля з-а---а-. Н___ б_____ з________ Н-ш- б-б-л- з-а-о-а-. --------------------- Наша бабуля здаровая. 0
N-sha -abul---z--ro--ya. N____ b______ z_________ N-s-a b-b-l-a z-a-o-a-a- ------------------------ Nasha babulya zdarovaya.
vy – váš / vaše (svůj / svoje] в--– ваш в_ – в__ в- – в-ш -------- вы – ваш 0
vy -----h v_ – v___ v- – v-s- --------- vy – vash
Děti, kde je váš tatínek? Дз--і---зе-ваш---та? Д_____ д__ в__ т____ Д-е-і- д-е в-ш т-т-? -------------------- Дзеці, дзе ваш тата? 0
Dzetsі,-d-e v----ta--? D______ d__ v___ t____ D-e-s-, d-e v-s- t-t-? ---------------------- Dzetsі, dze vash tata?
Děti, kde je vaše maminka? Д-е----дз- ---а мама? Д_____ д__ в___ м____ Д-е-і- д-е в-ш- м-м-? --------------------- Дзеці, дзе ваша мама? 0
Dz---і- dz--v--ha ma--? D______ d__ v____ m____ D-e-s-, d-e v-s-a m-m-? ----------------------- Dzetsі, dze vasha mama?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!