Konverzační příručka
Kdo rozumí komu?
© Sergii Figurnyi - Fotolia | Portrait of a beautiful girl with flying brown hair. Woman wears
AR
DE
EM
EN
ES
FR
IT
JA
PT
PX
ZH
AF
BE
BG
BN
BS
CA
CS
EL
EO
ET
FA
FI
HE
HR
HU
ID
KA
KK
KN
KO
LT
LV
MR
NL
NN
PA
PL
RO
RU
SK
SQ
SR
SV
TR
UK
VI
Tento fenomén se nazývá
mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost)
.
U ní rozlišujeme dvě varianty.
První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost.
V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví.
Nerozumí však psané formě druhého jazyka.
To proto, že jazyky mají různé psané podoby.
Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština.
Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou.
V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka.
Nerozumí si však, pokud na sebe mluví.
Důvodem je zcela odlišná výslovnost.
Příkladem je němčina a nizozemština.
Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty.
To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně.
Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština.
Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti.
Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění.
Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům.
Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak.
V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt.
Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…