У му-ч-ны на галаве-к---люш.
У мужчыны на галаве капялюш.
У м-ж-ы-ы н- г-л-в- к-п-л-ш-
----------------------------
У мужчыны на галаве капялюш. 0 U --zhchy-y-na --l-v- ka---l-u--.U muzhchyny na galave kapyalyush.U m-z-c-y-y n- g-l-v- k-p-a-y-s-.---------------------------------U muzhchyny na galave kapyalyush.
Ву-э---а-с----не--а-н-.
Вушэй таксама не бачна.
В-ш-й т-к-а-а н- б-ч-а-
-----------------------
Вушэй таксама не бачна. 0 Vus-e--t--s-m- ne -a-hna.Vushey taksama ne bachna.V-s-e- t-k-a-a n- b-c-n-.-------------------------Vushey taksama ne bachna.
Сп--у т-ксам---- ба-н-.
Спіну таксама не бачна.
С-і-у т-к-а-а н- б-ч-а-
-----------------------
Спіну таксама не бачна. 0 Sp--u-t--s-m--n---ac--a.Spіnu taksama ne bachna.S-і-u t-k-a-a n- b-c-n-.------------------------Spіnu taksama ne bachna.
Я-м---ю -очы---р-т.
Я малюю вочы і рот.
Я м-л-ю в-ч- і р-т-
-------------------
Я малюю вочы і рот. 0 Y--ma-y-yu --ch- ---ot.Ya malyuyu vochy і rot.Y- m-l-u-u v-c-y і r-t------------------------Ya malyuyu vochy і rot.
М-ж--н- т-нц-е-і смяецц-.
Мужчына танцуе і смяецца.
М-ж-ы-а т-н-у- і с-я-ц-а-
-------------------------
Мужчына танцуе і смяецца. 0 M-zh--y---t-n-s-- і s-y---tst-a.Muzhchyna tantsue і smyayetstsa.M-z-c-y-a t-n-s-e і s-y-y-t-t-a---------------------------------Muzhchyna tantsue і smyayetstsa.
У --ж---ы д---і н-с.
У мужчыны доўгі нос.
У м-ж-ы-ы д-ў-і н-с-
--------------------
У мужчыны доўгі нос. 0 U muzhch--- -ou-і n--.U muzhchyny dougі nos.U m-z-c-y-y d-u-і n-s-----------------------U muzhchyny dougі nos.
Ён-н-с--ў ---ах-п-лку.
Ён нясе ў руках палку.
Ё- н-с- ў р-к-х п-л-у-
----------------------
Ён нясе ў руках палку. 0 E--------- --k-k--p--k-.En nyase u rukakh palku.E- n-a-e u r-k-k- p-l-u-------------------------En nyase u rukakh palku.
У -г--па-я-аны ш-л-к -а-ол-ш-і.
У яго павязаны шалік вакол шыі.
У я-о п-в-з-н- ш-л-к в-к-л ш-і-
-------------------------------
У яго павязаны шалік вакол шыі. 0 U ya-o --vya-any --al-- va-o- s-y-.U yago pavyazany shalіk vakol shyі.U y-g- p-v-a-a-y s-a-і- v-k-l s-y-.-----------------------------------U yago pavyazany shalіk vakol shyі.
Ця-е- -іма-- ------а.
Цяпер зіма і холадна.
Ц-п-р з-м- і х-л-д-а-
---------------------
Цяпер зіма і холадна. 0 Tsy---- z--a-і ---l----.Tsyaper zіma і kholadna.T-y-p-r z-m- і k-o-a-n-.------------------------Tsyaper zіma і kholadna.
Ён-н- но--ць-----о----п--і--.
Ён не носіць штаноў і паліто.
Ё- н- н-с-ц- ш-а-о- і п-л-т-.
-----------------------------
Ён не носіць штаноў і паліто. 0 En n- n---ts’------o--- p---t-.En ne nosіts’ shtanou і palіto.E- n- n-s-t-’ s-t-n-u і p-l-t-.-------------------------------En ne nosіts’ shtanou і palіto.
Ал---уж-ы-- не-----рза-.
Але мужчына не замярзае.
А-е м-ж-ы-а н- з-м-р-а-.
------------------------
Але мужчына не замярзае. 0 Al--m--h-hyna--e ---yarzae.Ale muzhchyna ne zamyarzae.A-e m-z-c-y-a n- z-m-a-z-e----------------------------Ale muzhchyna ne zamyarzae.
La modernaj lingvoj analizeblas de lingvistoj.
Tiucele uziĝas diversaj metodoj.
Sed kiel parolis la homoj antaŭ jarmiloj?
Multe pli malfacilas prirespondi tiun demandon.
Ĝi malgraŭe okupas sciencistojn delonge.
Ili ŝatus esplori kiel oni antaŭe parolis.
Ili tiucele provas rekonstrui malnovajn lingvajn formojn.
Usonaj esploristoj freŝe faris ekscitan malkovron.
Ili analizis pli ol 2000 lingvojn.
Ili tiuokaze analizis precipe la sintakson de la lingvoj.
La rezulto de ilia esploro estis tre interesa.
Ĉirkaŭ la duono de la lingvoj havas la sintakson S-O-V.
Tio signifas ke sekviĝas la principo Subjekto, Objekto, Verbo.
Pli ol 700 lingvoj sekvas la modelon S-V-O.
Kaj ĉirkaŭ 160 lingvoj funkcias laŭ la sistemo V-S-O.
La modelon V-O-S uzas nur ĉirkaŭ 40 lingvoj.
120 lingvoj montras miksajn formojn.
O-V-S kaj O-S-V aliflanke estas konsiderinde pli maloftaj sistemoj.
La plimulto de la pristuditaj lingvoj uzas do la principon S-O-V.
Al ili apartenas ekzemple la persa, la japana kaj la turka.
Sed la plej multaj vivantaj lingvoj sekvas la modelon S-V-O.
En la hindeŭropa lingva familio hodiaŭ dominas tiu sintakso.
La esploristoj kredas ke oni antaŭe parolis per la modelo S-O-V.
Sur tiu sistemo baziĝis ĉiuj lingvoj.
Sed poste la lingvoj dise evoluis.
Oni ankoraŭ ne scias kial tio okazis.
Sed la sintaksa variiĝo devas havinti kialon.
Ĉar en la evoluo, trudiĝas nur tio, kio havas avantaĝojn.