Frazlibro

eo Korpopartoj   »   be Часткі цела

58 [kvindek ok]

Korpopartoj

Korpopartoj

58 [пяцьдзесят восем]

58 [pyats’dzesyat vosem]

Часткі цела

[Chastkі tsela]

Elektu kiel vi volas vidi la tradukon:   
esperanto belarusian Ludu Pli
Mi desegnas viron. Я -а--ю -ужч-ну. Я малюю мужчыну. Я м-л-ю м-ж-ы-у- ---------------- Я малюю мужчыну. 0
Y-----yu-------c---u. Ya malyuyu muzhchynu. Y- m-l-u-u m-z-c-y-u- --------------------- Ya malyuyu muzhchynu.
Unue la kapon. Сп----ку-га--ву. Спачатку галаву. С-а-а-к- г-л-в-. ---------------- Спачатку галаву. 0
S---hat-- gal---. Spachatku galavu. S-a-h-t-u g-l-v-. ----------------- Spachatku galavu.
La viro surhavas ĉapelon. У му-ч-ны на галаве-к---люш. У мужчыны на галаве капялюш. У м-ж-ы-ы н- г-л-в- к-п-л-ш- ---------------------------- У мужчыны на галаве капялюш. 0
U --zhchy-y-na --l-v- ka---l-u--. U muzhchyny na galave kapyalyush. U m-z-c-y-y n- g-l-v- k-p-a-y-s-. --------------------------------- U muzhchyny na galave kapyalyush.
La haroj ne videblas. Ва--со---е -а--а. Валасоў не бачна. В-л-с-ў н- б-ч-а- ----------------- Валасоў не бачна. 0
Valas-- --------a. Valasou ne bachna. V-l-s-u n- b-c-n-. ------------------ Valasou ne bachna.
Ankaŭ la oreloj ne videblas. Ву-э---а-с----не--а-н-. Вушэй таксама не бачна. В-ш-й т-к-а-а н- б-ч-а- ----------------------- Вушэй таксама не бачна. 0
Vus-e--t--s-m- ne -a-hna. Vushey taksama ne bachna. V-s-e- t-k-a-a n- b-c-n-. ------------------------- Vushey taksama ne bachna.
Ankaŭ la dorso ne videblas. Сп--у т-ксам---- ба-н-. Спіну таксама не бачна. С-і-у т-к-а-а н- б-ч-а- ----------------------- Спіну таксама не бачна. 0
Sp--u-t--s-m--n---ac--a. Spіnu taksama ne bachna. S-і-u t-k-a-a n- b-c-n-. ------------------------ Spіnu taksama ne bachna.
Mi desegnas la okulojn kaj la buŝon. Я-м---ю -очы---р-т. Я малюю вочы і рот. Я м-л-ю в-ч- і р-т- ------------------- Я малюю вочы і рот. 0
Y--ma-y-yu --ch- ---ot. Ya malyuyu vochy і rot. Y- m-l-u-u v-c-y і r-t- ----------------------- Ya malyuyu vochy і rot.
La viro dancas kaj ridas. М-ж--н- т-нц-е-і смяецц-. Мужчына танцуе і смяецца. М-ж-ы-а т-н-у- і с-я-ц-а- ------------------------- Мужчына танцуе і смяецца. 0
M-zh--y---t-n-s-- і s-y---tst-a. Muzhchyna tantsue і smyayetstsa. M-z-c-y-a t-n-s-e і s-y-y-t-t-a- -------------------------------- Muzhchyna tantsue і smyayetstsa.
La viro havas longan nazon. У --ж---ы д---і н-с. У мужчыны доўгі нос. У м-ж-ы-ы д-ў-і н-с- -------------------- У мужчыны доўгі нос. 0
U muzhch--- -ou-і n--. U muzhchyny dougі nos. U m-z-c-y-y d-u-і n-s- ---------------------- U muzhchyny dougі nos.
Li portas lambastonon en siaj manoj. Ён-н-с--ў ---ах-п-лку. Ён нясе ў руках палку. Ё- н-с- ў р-к-х п-л-у- ---------------------- Ён нясе ў руках палку. 0
E--------- --k-k--p--k-. En nyase u rukakh palku. E- n-a-e u r-k-k- p-l-u- ------------------------ En nyase u rukakh palku.
Li surhavas ankaŭ koltukon ĉirkaŭ sia kolo. У -г--па-я-аны ш-л-к -а-ол-ш-і. У яго павязаны шалік вакол шыі. У я-о п-в-з-н- ш-л-к в-к-л ш-і- ------------------------------- У яго павязаны шалік вакол шыі. 0
U ya-o --vya-any --al-- va-o- s-y-. U yago pavyazany shalіk vakol shyі. U y-g- p-v-a-a-y s-a-і- v-k-l s-y-. ----------------------------------- U yago pavyazany shalіk vakol shyі.
Vintras kaj malvarmas. Ця-е- -іма-- ------а. Цяпер зіма і холадна. Ц-п-р з-м- і х-л-д-а- --------------------- Цяпер зіма і холадна. 0
Tsy---- z--a-і ---l----. Tsyaper zіma і kholadna. T-y-p-r z-m- і k-o-a-n-. ------------------------ Tsyaper zіma і kholadna.
La brakoj estas muskolaj. Р----моцн-я. Рукі моцныя. Р-к- м-ц-ы-. ------------ Рукі моцныя. 0
R--і --t-ny--. Rukі motsnyya. R-k- m-t-n-y-. -------------- Rukі motsnyya.
La gamboj ankaŭ estas muskolaj. Н--і-так--ма ---н--. Ногі таксама моцныя. Н-г- т-к-а-а м-ц-ы-. -------------------- Ногі таксама моцныя. 0
N-g- ta-s-m- m--s----. Nogі taksama motsnyya. N-g- t-k-a-a m-t-n-y-. ---------------------- Nogі taksama motsnyya.
La viro estas el neĝo. М-жч--- ---с--гу. Мужчына са снегу. М-ж-ы-а с- с-е-у- ----------------- Мужчына са снегу. 0
M-zhchyn- -- ----u. Muzhchyna sa snegu. M-z-c-y-a s- s-e-u- ------------------- Muzhchyna sa snegu.
Li surhavas nek pantalonon nek mantelon. Ён-н- но--ць-----о----п--і--. Ён не носіць штаноў і паліто. Ё- н- н-с-ц- ш-а-о- і п-л-т-. ----------------------------- Ён не носіць штаноў і паліто. 0
En n- n---ts’------o--- p---t-. En ne nosіts’ shtanou і palіto. E- n- n-s-t-’ s-t-n-u і p-l-t-. ------------------------------- En ne nosіts’ shtanou і palіto.
Sed la viro ne frostiĝas. Ал---уж-ы-- не-----рза-. Але мужчына не замярзае. А-е м-ж-ы-а н- з-м-р-а-. ------------------------ Але мужчына не замярзае. 0
Al--m--h-hyna--e ---yarzae. Ale muzhchyna ne zamyarzae. A-e m-z-c-y-a n- z-m-a-z-e- --------------------------- Ale muzhchyna ne zamyarzae.
Li estas neĝhomo. Ё- ---н-г-в-к. Ён – снегавік. Ё- – с-е-а-і-. -------------- Ён – снегавік. 0
E- - s--ga--k. En – snegavіk. E- – s-e-a-і-. -------------- En – snegavіk.

La lingvo de niaj prapatroj

La modernaj lingvoj analizeblas de lingvistoj. Tiucele uziĝas diversaj metodoj. Sed kiel parolis la homoj antaŭ jarmiloj? Multe pli malfacilas prirespondi tiun demandon. Ĝi malgraŭe okupas sciencistojn delonge. Ili ŝatus esplori kiel oni antaŭe parolis. Ili tiucele provas rekonstrui malnovajn lingvajn formojn. Usonaj esploristoj freŝe faris ekscitan malkovron. Ili analizis pli ol 2000 lingvojn. Ili tiuokaze analizis precipe la sintakson de la lingvoj. La rezulto de ilia esploro estis tre interesa. Ĉirkaŭ la duono de la lingvoj havas la sintakson S-O-V. Tio signifas ke sekviĝas la principo Subjekto, Objekto, Verbo. Pli ol 700 lingvoj sekvas la modelon S-V-O. Kaj ĉirkaŭ 160 lingvoj funkcias laŭ la sistemo V-S-O. La modelon V-O-S uzas nur ĉirkaŭ 40 lingvoj. 120 lingvoj montras miksajn formojn. O-V-S kaj O-S-V aliflanke estas konsiderinde pli maloftaj sistemoj. La plimulto de la pristuditaj lingvoj uzas do la principon S-O-V. Al ili apartenas ekzemple la persa, la japana kaj la turka. Sed la plej multaj vivantaj lingvoj sekvas la modelon S-V-O. En la hindeŭropa lingva familio hodiaŭ dominas tiu sintakso. La esploristoj kredas ke oni antaŭe parolis per la modelo S-O-V. Sur tiu sistemo baziĝis ĉiuj lingvoj. Sed poste la lingvoj dise evoluis. Oni ankoraŭ ne scias kial tio okazis. Sed la sintaksa variiĝo devas havinti kialon. Ĉar en la evoluo, trudiĝas nur tio, kio havas avantaĝojn.