Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   es En la discoteca

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [cuarenta y seis]

En la discoteca

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština španělština Poslouchat Více
Je to místo volné? ¿E--á libre -s-a-sil--? ¿Está libre esta silla? ¿-s-á l-b-e e-t- s-l-a- ----------------------- ¿Está libre esta silla?
Mohu si k Vám přisednout? ¿Pue-o s-n--r-e-en--- ----? ¿Puedo sentarme en su mesa? ¿-u-d- s-n-a-m- e- s- m-s-? --------------------------- ¿Puedo sentarme en su mesa?
Prosím. Por -upu-s-o. Por supuesto. P-r s-p-e-t-. ------------- Por supuesto.
Jak se Vám líbí ta hudba? ¿Qué-l- -------la-m-----? ¿Qué le parece la música? ¿-u- l- p-r-c- l- m-s-c-? ------------------------- ¿Qué le parece la música?
Je moc hlasitá. U--po-o--ema-iad--a--a. Un poco demasiado alta. U- p-c- d-m-s-a-o a-t-. ----------------------- Un poco demasiado alta.
Ale ta skupina hraje docela dobře. Per- -- g-u-o -oca--uy-bi--. Pero el grupo toca muy bien. P-r- e- g-u-o t-c- m-y b-e-. ---------------------------- Pero el grupo toca muy bien.
Chodíte sem často? ¿V-e-- (u-t--)---c---po- aq-í? ¿Viene (usted) mucho por aquí? ¿-i-n- (-s-e-) m-c-o p-r a-u-? ------------------------------ ¿Viene (usted) mucho por aquí?
Ne, jsem tu poprvé. No---s------l--pr-m-r- v--. No, ésta es la primera vez. N-, é-t- e- l- p-i-e-a v-z- --------------------------- No, ésta es la primera vez.
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Yo ----- h---a ---a-o-aqu- -n--s. Yo nunca había estado aquí antes. Y- n-n-a h-b-a e-t-d- a-u- a-t-s- --------------------------------- Yo nunca había estado aquí antes.
Tančíte? ¿-a---? ¿Baila? ¿-a-l-? ------- ¿Baila?
Možná později. T-l--ez---s --rd-. Tal vez más tarde. T-l v-z m-s t-r-e- ------------------ Tal vez más tarde.
Neumím moc dobře tancovat. No-b--lo-muy---en. No bailo muy bien. N- b-i-o m-y b-e-. ------------------ No bailo muy bien.
To je úplně jednoduché. Es -uy f--i-. Es muy fácil. E- m-y f-c-l- ------------- Es muy fácil.
Ukážu vám to. Yo-le-ense--. Yo le enseño. Y- l- e-s-ñ-. ------------- Yo le enseño.
Ne, až někdy jindy. No-----or en -t-- o--sió-. No, mejor en otra ocasión. N-, m-j-r e- o-r- o-a-i-n- -------------------------- No, mejor en otra ocasión.
Čekáte na někoho? ¿-sp-r- (u-ted--a ---ui--? ¿Espera (usted) a alguien? ¿-s-e-a (-s-e-) a a-g-i-n- -------------------------- ¿Espera (usted) a alguien?
Ano, na svého přítele. Sí, a-m---ov--. Sí, a mi novio. S-, a m- n-v-o- --------------- Sí, a mi novio.
Tamhle zrovna přichází! ¡Ya----á----í! ¡Ya está aquí! ¡-a e-t- a-u-! -------------- ¡Ya está aquí!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!