Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   fi Diskossa

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [neljäkymmentäkuusi]

Diskossa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Je to místo volné? O----tä-- p--k-a ----a? Onko tämä paikka vapaa? O-k- t-m- p-i-k- v-p-a- ----------------------- Onko tämä paikka vapaa? 0
Mohu si k Vám přisednout? V----o--s--- te-d---s--r-a-n-? Voinko istua teidän seuraanne? V-i-k- i-t-a t-i-ä- s-u-a-n-e- ------------------------------ Voinko istua teidän seuraanne? 0
Prosím. Mie-el-än-. Mielelläni. M-e-e-l-n-. ----------- Mielelläni. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? Mi-ä ------e mu---k--t-? Mitä pidätte musiikista? M-t- p-d-t-e m-s-i-i-t-? ------------------------ Mitä pidätte musiikista? 0
Je moc hlasitá. Vähän--i-a- kovaa. Vähän liian kovaa. V-h-n l-i-n k-v-a- ------------------ Vähän liian kovaa. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. M--t- ---di -o----a --a- h-v-n. Mutta bändi soittaa ihan hyvin. M-t-a b-n-i s-i-t-a i-a- h-v-n- ------------------------------- Mutta bändi soittaa ihan hyvin. 0
Chodíte sem často? Ol-t-eko --e-n ---l-ä? Oletteko usein täällä? O-e-t-k- u-e-n t-ä-l-? ---------------------- Oletteko usein täällä? 0
Ne, jsem tu poprvé. E-, t-m---n-e-si-mä-ne- kerta. En, tämä on ensimmäinen kerta. E-, t-m- o- e-s-m-ä-n-n k-r-a- ------------------------------ En, tämä on ensimmäinen kerta. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. En --- --l---t--l---ikin-. En ole ollut täällä ikinä. E- o-e o-l-t t-ä-l- i-i-ä- -------------------------- En ole ollut täällä ikinä. 0
Tančíte? T------t---? Tanssitteko? T-n-s-t-e-o- ------------ Tanssitteko? 0
Možná později. E-k- m-ö----i-. Ehkä myöhemmin. E-k- m-ö-e-m-n- --------------- Ehkä myöhemmin. 0
Neumím moc dobře tancovat. E--osaa--a-ss-- ni-n-hy---. En osaa tanssia niin hyvin. E- o-a- t-n-s-a n-i- h-v-n- --------------------------- En osaa tanssia niin hyvin. 0
To je úplně jednoduché. S- on---a----l-p-a. Se on ihan helppoa. S- o- i-a- h-l-p-a- ------------------- Se on ihan helppoa. 0
Ukážu vám to. N----n-te-ll-. Näytän teille. N-y-ä- t-i-l-. -------------- Näytän teille. 0
Ne, až někdy jindy. Ei,--ieluu-m-n--o-----toi-t-. Ei, mieluummin joskus toiste. E-, m-e-u-m-i- j-s-u- t-i-t-. ----------------------------- Ei, mieluummin joskus toiste. 0
Čekáte na někoho? Odot-t-------t--u--? Odotatteko jotakuta? O-o-a-t-k- j-t-k-t-? -------------------- Odotatteko jotakuta? 0
Ano, na svého přítele. K-l--, --i-a-s-ä--ä-i. Kyllä, poikaystävääni. K-l-ä- p-i-a-s-ä-ä-n-. ---------------------- Kyllä, poikaystävääni. 0
Tamhle zrovna přichází! Tuo-ta--ä- --l--kin! Tuolta hän tuleekin! T-o-t- h-n t-l-e-i-! -------------------- Tuolta hän tuleekin! 0

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!