Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   fi Järjestysnumerot

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [kuusikymmentäyksi]

Järjestysnumerot

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
První měsíc je leden. E-s-m-äi-en--u---u-- on -am-i---. Ensimmäinen kuukausi on tammikuu. E-s-m-ä-n-n k-u-a-s- o- t-m-i-u-. --------------------------------- Ensimmäinen kuukausi on tammikuu. 0
Druhý měsíc je únor. T-in-- k-ukausi -- h---i-uu. Toinen kuukausi on helmikuu. T-i-e- k-u-a-s- o- h-l-i-u-. ---------------------------- Toinen kuukausi on helmikuu. 0
Třetí měsíc je březen. Ko-m-- k--ka----on-m--l--k--. Kolmas kuukausi on maaliskuu. K-l-a- k-u-a-s- o- m-a-i-k-u- ----------------------------- Kolmas kuukausi on maaliskuu. 0
Čtvrtý měsíc je duben. N---ä--ku--a--i-on --hti-uu. Neljäs kuukausi on huhtikuu. N-l-ä- k-u-a-s- o- h-h-i-u-. ---------------------------- Neljäs kuukausi on huhtikuu. 0
Pátý měsíc je květen. V----s -uu---si--n-----okuu. Viides kuukausi on toukokuu. V-i-e- k-u-a-s- o- t-u-o-u-. ---------------------------- Viides kuukausi on toukokuu. 0
Šestý měsíc je červen. Kuu--s--uuk--s- -n-ke-äku-. Kuudes kuukausi on kesäkuu. K-u-e- k-u-a-s- o- k-s-k-u- --------------------------- Kuudes kuukausi on kesäkuu. 0
Šest měsíců je půl roku. K--s- k-uk-ut-a on puol-----tta. Kuusi kuukautta on puoli vuotta. K-u-i k-u-a-t-a o- p-o-i v-o-t-. -------------------------------- Kuusi kuukautta on puoli vuotta. 0
Leden, únor, březen, T---iku-, hel-ik-u, ma-----uu, Tammikuu, helmikuu, maaliskuu, T-m-i-u-, h-l-i-u-, m-a-i-k-u- ------------------------------ Tammikuu, helmikuu, maaliskuu, 0
duben, květen a červen. huh---uu--tou-okuu j--ke-----. huhtikuu, toukokuu ja kesäkuu. h-h-i-u-, t-u-o-u- j- k-s-k-u- ------------------------------ huhtikuu, toukokuu ja kesäkuu. 0
Sedmý měsíc je červenec. S--t-e--s-k-uk--si--n -e-----u. Seitsemäs kuukausi on heinäkuu. S-i-s-m-s k-u-a-s- o- h-i-ä-u-. ------------------------------- Seitsemäs kuukausi on heinäkuu. 0
Osmý měsíc je srpen. K--de--as-ku-k---i-on---oku-. Kahdeksas kuukausi on elokuu. K-h-e-s-s k-u-a-s- o- e-o-u-. ----------------------------- Kahdeksas kuukausi on elokuu. 0
Devátý měsíc je září. Yh--ksä- ---kau-- o- syy-k-u. Yhdeksäs kuukausi on syyskuu. Y-d-k-ä- k-u-a-s- o- s-y-k-u- ----------------------------- Yhdeksäs kuukausi on syyskuu. 0
Desátý měsíc je říjen. Kym-e----ku---u-i -n--ok--uu. Kymmenes kuukausi on lokakuu. K-m-e-e- k-u-a-s- o- l-k-k-u- ----------------------------- Kymmenes kuukausi on lokakuu. 0
Jedenáctý měsíc je listopad. Y-de--oi-t--k--k-u---on--ar--sk-u. Yhdestoista kuukausi on marraskuu. Y-d-s-o-s-a k-u-a-s- o- m-r-a-k-u- ---------------------------------- Yhdestoista kuukausi on marraskuu. 0
Dvanáctý měsíc je prosinec. K-hd-sto-s-a-ku--au-i o- --ul---u. Kahdestoista kuukausi on joulukuu. K-h-e-t-i-t- k-u-a-s- o- j-u-u-u-. ---------------------------------- Kahdestoista kuukausi on joulukuu. 0
Dvanáct měsíců je jeden rok. Kak-ito--ta---u-----a -- ---i v-o--. Kaksitoista kuukautta on yksi vuosi. K-k-i-o-s-a k-u-a-t-a o- y-s- v-o-i- ------------------------------------ Kaksitoista kuukautta on yksi vuosi. 0
Červenec, srpen, září, He-n-ku-, -lok--,-syysku-, Heinäkuu, elokuu, syyskuu, H-i-ä-u-, e-o-u-, s-y-k-u- -------------------------- Heinäkuu, elokuu, syyskuu, 0
říjen, listopad a prosinec. lokaku---m--r--k-u j---ou-uk--. lokakuu, marraskuu ja joulukuu. l-k-k-u- m-r-a-k-u j- j-u-u-u-. ------------------------------- lokakuu, marraskuu ja joulukuu. 0

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…