Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   be Парадкавыя лічэбнікі

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [шэсцьдзесят адзін]

61 [shests’dzesyat adzіn]

Парадкавыя лічэбнікі

[Paradkavyya lіchebnіkі]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
První měsíc je leden. П-р-ы-ме-яц - -т-д-е-ь. Першы месяц – студзень. П-р-ы м-с-ц – с-у-з-н-. ----------------------- Першы месяц – студзень. 0
Pe-------sya-s-–--t-d-e--. Pershy mesyats – studzen’. P-r-h- m-s-a-s – s-u-z-n-. -------------------------- Pershy mesyats – studzen’.
Druhý měsíc je únor. Др-гі м-ся- - л-ты. Другі месяц – люты. Д-у-і м-с-ц – л-т-. ------------------- Другі месяц – люты. 0
D--g- --sy-t- ----u-y. Drugі mesyats – lyuty. D-u-і m-s-a-s – l-u-y- ---------------------- Drugі mesyats – lyuty.
Třetí měsíc je březen. Трэці м-сяц – с---ві-. Трэці месяц – сакавік. Т-э-і м-с-ц – с-к-в-к- ---------------------- Трэці месяц – сакавік. 0
Tret-і-----a---- s--av-k. Tretsі mesyats – sakavіk. T-e-s- m-s-a-s – s-k-v-k- ------------------------- Tretsі mesyats – sakavіk.
Čtvrtý měsíc je duben. Ч------ы -е--- – ---с---к. Чацвёрты месяц – красавік. Ч-ц-ё-т- м-с-ц – к-а-а-і-. -------------------------- Чацвёрты месяц – красавік. 0
C-------t--mesy-ts-- kra-avіk. Chatsverty mesyats – krasavіk. C-a-s-e-t- m-s-a-s – k-a-a-і-. ------------------------------ Chatsverty mesyats – krasavіk.
Pátý měsíc je květen. Пя-- м-с-ц----а-. Пяты месяц – май. П-т- м-с-ц – м-й- ----------------- Пяты месяц – май. 0
Pya-y m-s---s-–---y. Pyaty mesyats – may. P-a-y m-s-a-s – m-y- -------------------- Pyaty mesyats – may.
Šestý měsíc je červen. Ш-----м--яц---ч--в-нь. Шосты месяц – чэрвень. Ш-с-ы м-с-ц – ч-р-е-ь- ---------------------- Шосты месяц – чэрвень. 0
S-o-t- -es-ats –-che-----. Shosty mesyats – cherven’. S-o-t- m-s-a-s – c-e-v-n-. -------------------------- Shosty mesyats – cherven’.
Šest měsíců je půl roku. Ш-с-ь--е-яц-- - --та п-ло-а--од-. Шэсць месяцаў – гэта палова года. Ш-с-ь м-с-ц-ў – г-т- п-л-в- г-д-. --------------------------------- Шэсць месяцаў – гэта палова года. 0
S-e-ts’---s-----u-- get- pa---a-go--. Shests’ mesyatsau – geta palova goda. S-e-t-’ m-s-a-s-u – g-t- p-l-v- g-d-. ------------------------------------- Shests’ mesyatsau – geta palova goda.
Leden, únor, březen, С--дз-нь--л---- са-а--к, Студзень, люты, сакавік, С-у-з-н-, л-т-, с-к-в-к- ------------------------ Студзень, люты, сакавік, 0
S-ud--n-,----t-,-s-kavіk, Studzen’, lyuty, sakavіk, S-u-z-n-, l-u-y- s-k-v-k- ------------------------- Studzen’, lyuty, sakavіk,
duben, květen a červen. кр------, ма- і -эр-е-ь. красавік, май і чэрвень. к-а-а-і-, м-й і ч-р-е-ь- ------------------------ красавік, май і чэрвень. 0
kra--v-----a- - c-erve-’. krasavіk, may і cherven’. k-a-a-і-, m-y і c-e-v-n-. ------------------------- krasavіk, may і cherven’.
Sedmý měsíc je červenec. Сёмы -е--ц-- --п-нь. Сёмы месяц – ліпень. С-м- м-с-ц – л-п-н-. -------------------- Сёмы месяц – ліпень. 0
S-my m-syats--------’. Semy mesyats – lіpen’. S-m- m-s-a-s – l-p-n-. ---------------------- Semy mesyats – lіpen’.
Osmý měsíc je srpen. В----ы-м-сяц ----ів--ь. Восьмы месяц – жнівень. В-с-м- м-с-ц – ж-і-е-ь- ----------------------- Восьмы месяц – жнівень. 0
Vos’my -e--a---–----іven-. Vos’my mesyats – zhnіven’. V-s-m- m-s-a-s – z-n-v-n-. -------------------------- Vos’my mesyats – zhnіven’.
Devátý měsíc je září. Д-----ы-меся- –-ве-а---ь. Дзевяты месяц – верасень. Д-е-я-ы м-с-ц – в-р-с-н-. ------------------------- Дзевяты месяц – верасень. 0
D-e-y--y m---a-- – -er----’. Dzevyaty mesyats – verasen’. D-e-y-t- m-s-a-s – v-r-s-n-. ---------------------------- Dzevyaty mesyats – verasen’.
Desátý měsíc je říjen. Дзес--------- – ка---ы-н--. Дзесяты месяц – кастрычнік. Д-е-я-ы м-с-ц – к-с-р-ч-і-. --------------------------- Дзесяты месяц – кастрычнік. 0
Dz--y-t--mes---s-- k---r----іk. Dzesyaty mesyats – kastrychnіk. D-e-y-t- m-s-a-s – k-s-r-c-n-k- ------------------------------- Dzesyaty mesyats – kastrychnіk.
Jedenáctý měsíc je listopad. Ад-іна-ц----ме-я- – ліс-а--д. Адзінаццаты месяц – лістапад. А-з-н-ц-а-ы м-с-ц – л-с-а-а-. ----------------------------- Адзінаццаты месяц – лістапад. 0
Adz--at------ -es--ts –--іst-p-d. Adzіnatstsaty mesyats – lіstapad. A-z-n-t-t-a-y m-s-a-s – l-s-a-a-. --------------------------------- Adzіnatstsaty mesyats – lіstapad.
Dvanáctý měsíc je prosinec. Дв--ац--т- --с-- – --е--нь. Дванаццаты месяц – снежань. Д-а-а-ц-т- м-с-ц – с-е-а-ь- --------------------------- Дванаццаты месяц – снежань. 0
Dv-nats-sa-y-m-s-ats-– sn-z--n’. Dvanatstsaty mesyats – snezhan’. D-a-a-s-s-t- m-s-a-s – s-e-h-n-. -------------------------------- Dvanatstsaty mesyats – snezhan’.
Dvanáct měsíců je jeden rok. Два-----ць-м---цаў --г-т--г-д. Дванаццаць месяцаў – гэта год. Д-а-а-ц-ц- м-с-ц-ў – г-т- г-д- ------------------------------ Дванаццаць месяцаў – гэта год. 0
Dva-a-----t-’ me--a-s-u -----a-go-. Dvanatstsats’ mesyatsau – geta god. D-a-a-s-s-t-’ m-s-a-s-u – g-t- g-d- ----------------------------------- Dvanatstsats’ mesyatsau – geta god.
Červenec, srpen, září, Л----ь- ж---е--- ----сень, Ліпень, жнівень, верасень, Л-п-н-, ж-і-е-ь- в-р-с-н-, -------------------------- Ліпень, жнівень, верасень, 0
L--en-- --n----’--ver--e--, Lіpen’, zhnіven’, verasen’, L-p-n-, z-n-v-n-, v-r-s-n-, --------------------------- Lіpen’, zhnіven’, verasen’,
říjen, listopad a prosinec. кас-рыч---- л-ст-па- і сне----. кастрычнік, лістапад і снежань. к-с-р-ч-і-, л-с-а-а- і с-е-а-ь- ------------------------------- кастрычнік, лістапад і снежань. 0
k--t-yc----- ---t---- - sne-han-. kastrychnіk, lіstapad і snezhan’. k-s-r-c-n-k- l-s-a-a- і s-e-h-n-. --------------------------------- kastrychnіk, lіstapad і snezhan’.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…