Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   ca Fer preguntes 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [seixanta-dos]

Fer preguntes 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
učit se Apre-d-e Aprendre A-r-n-r- -------- Aprendre 0
Učí se žáci hodně? El----t-dia--- -p-enen--olt? Els estudiants aprenen molt? E-s e-t-d-a-t- a-r-n-n m-l-? ---------------------------- Els estudiants aprenen molt? 0
Ne, učí se málo. N-- --re--n -ol--poc. No, aprenen molt poc. N-, a-r-n-n m-l- p-c- --------------------- No, aprenen molt poc. 0
ptát se P-egu--ar Preguntar P-e-u-t-r --------- Preguntar 0
Ptáte se často učitele? Feu-sovi-t pre---t-- a--m--tre? Feu sovint preguntes al mestre? F-u s-v-n- p-e-u-t-s a- m-s-r-? ------------------------------- Feu sovint preguntes al mestre? 0
Ne, neptám se ho často. N---j- no-pregun-- --v-n-. No, jo no pregunto sovint. N-, j- n- p-e-u-t- s-v-n-. -------------------------- No, jo no pregunto sovint. 0
odpovídat R--p--d-e Respondre R-s-o-d-e --------- Respondre 0
Odpovězte, prosím. Re----gu-,-s- us--lau. Respongui, si us plau. R-s-o-g-i- s- u- p-a-. ---------------------- Respongui, si us plau. 0
Odpovídám. Re-p--c. Responc. R-s-o-c- -------- Responc. 0
pracovat Tr-b----r Treballar T-e-a-l-r --------- Treballar 0
Pracuje právě? Qu--e--- --e---l-nt--el--? Que està treballant (ell)? Q-e e-t- t-e-a-l-n- (-l-)- -------------------------- Que està treballant (ell)? 0
Ano, právě pracuje. S-, --t- --eb-l---t. Sí, està treballant. S-, e-t- t-e-a-l-n-. -------------------- Sí, està treballant. 0
přijít Ve--r Venir V-n-r ----- Venir 0
Přijdete? Qu--veniu? Que veniu? Q-e v-n-u- ---------- Que veniu? 0
Ano, přijdeme hned. Sí- --r--ar-- imme-------n-. Sí, arribarem immediatament. S-, a-r-b-r-m i-m-d-a-a-e-t- ---------------------------- Sí, arribarem immediatament. 0
bydlet V-ure Viure V-u-e ----- Viure 0
Bydlíte v Berlíně? V-viu----erl-n? Viviu a Berlín? V-v-u a B-r-í-? --------------- Viviu a Berlín? 0
Ano, bydlím v Berlíně. S-, -i-c --B-r-í-. Sí, visc a Berlín. S-, v-s- a B-r-í-. ------------------ Sí, visc a Berlín. 0

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!