Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   sr Постављати питања 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шездесет и два]

62 [šezdeset i dva]

Постављати питања 1

[Postavljati pitanja 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
učit se у-и-и учити у-и-и ----- учити 0
učiti učiti u-i-i ----- učiti
Učí se žáci hodně? У-- -и уч-ниц- мн-г-? Уче ли ученици много? У-е л- у-е-и-и м-о-о- --------------------- Уче ли ученици много? 0
U-e l--uče-ic- m--go? Uče li učenici mnogo? U-e l- u-e-i-i m-o-o- --------------------- Uče li učenici mnogo?
Ne, učí se málo. Н-,--ни у-е -ало. Не, они уче мало. Н-, о-и у-е м-л-. ----------------- Не, они уче мало. 0
N---o-- --- mal-. Ne, oni uče malo. N-, o-i u-e m-l-. ----------------- Ne, oni uče malo.
ptát se пита-и питати п-т-т- ------ питати 0
pitati pitati p-t-t- ------ pitati
Ptáte se často učitele? Пи--т- л--чес-о уч-те--? Питате ли често учитеља? П-т-т- л- ч-с-о у-и-е-а- ------------------------ Питате ли често учитеља? 0
Pi---- -i--esto u-i--l--? Pitate li često učitelja? P-t-t- l- č-s-o u-i-e-j-? ------------------------- Pitate li često učitelja?
Ne, neptám se ho často. Не- н------- ---ч-ст-. Не, не питам га често. Н-, н- п-т-м г- ч-с-о- ---------------------- Не, не питам га често. 0
N-,--- -itam------sto. Ne, ne pitam ga često. N-, n- p-t-m g- č-s-o- ---------------------- Ne, ne pitam ga često.
odpovídat од-оворити одговорити о-г-в-р-т- ---------- одговорити 0
odgov-r-ti odgovoriti o-g-v-r-t- ---------- odgovoriti
Odpovězte, prosím. Одго-о-ит----о--м -а-. Одговорите, молим Вас. О-г-в-р-т-, м-л-м В-с- ---------------------- Одговорите, молим Вас. 0
O-gov---te- --li---as. Odgovorite, molim Vas. O-g-v-r-t-, m-l-m V-s- ---------------------- Odgovorite, molim Vas.
Odpovídám. Ја о-гова--м. Ја одговарам. Ј- о-г-в-р-м- ------------- Ја одговарам. 0
Ja odg--aram. Ja odgovaram. J- o-g-v-r-m- ------------- Ja odgovaram.
pracovat р--и-и радити р-д-т- ------ радити 0
r---ti raditi r-d-t- ------ raditi
Pracuje právě? Р-д- ---он упра--? Ради ли он управо? Р-д- л- о- у-р-в-? ------------------ Ради ли он управо? 0
R-di -i--- up---o? Radi li on upravo? R-d- l- o- u-r-v-? ------------------ Radi li on upravo?
Ano, právě pracuje. Да---пр--о-р-д-. Да, управо ради. Д-, у-р-в- р-д-. ---------------- Да, управо ради. 0
Da,--pr--o ra-i. Da, upravo radi. D-, u-r-v- r-d-. ---------------- Da, upravo radi.
přijít дол---ти долазити д-л-з-т- -------- долазити 0
d-la---i dolaziti d-l-z-t- -------- dolaziti
Přijdete? До---ит---и-В-? Долазите ли Ви? Д-л-з-т- л- В-? --------------- Долазите ли Ви? 0
D---zi---li -i? Dolazite li Vi? D-l-z-t- l- V-? --------------- Dolazite li Vi?
Ano, přijdeme hned. Да, до--зи-- -дм-х. Да, долазимо одмах. Д-, д-л-з-м- о-м-х- ------------------- Да, долазимо одмах. 0
Da- d--az--o--dmah. Da, dolazimo odmah. D-, d-l-z-m- o-m-h- ------------------- Da, dolazimo odmah.
bydlet с---ова-и становати с-а-о-а-и --------- становати 0
s--n-vati stanovati s-a-o-a-i --------- stanovati
Bydlíte v Berlíně? С---ује-- -- у-----и-у? Станујете ли у Берлину? С-а-у-е-е л- у Б-р-и-у- ----------------------- Станујете ли у Берлину? 0
Stan-jete--i-u -er--n-? Stanujete li u Berlinu? S-a-u-e-e l- u B-r-i-u- ----------------------- Stanujete li u Berlinu?
Ano, bydlím v Berlíně. Да,-ја-с----јем-- --р-ину. Да, ја станујем у Берлину. Д-, ј- с-а-у-е- у Б-р-и-у- -------------------------- Да, ја станујем у Берлину. 0
Da- ja s-a---em u--er-inu. Da, ja stanujem u Berlinu. D-, j- s-a-u-e- u B-r-i-u- -------------------------- Da, ja stanujem u Berlinu.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!