Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   bg Задаване на въпроси 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шейсет и две]

62 [sheyset i dve]

Задаване на въпроси 1

[Zadavane na vyprosi 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
učit se у-а уча у-а --- уча 0
ucha ucha u-h- ---- ucha
Učí se žáci hodně? Уч-ниц--е-учат -- мно--? Учениците учат ли много? У-е-и-и-е у-а- л- м-о-о- ------------------------ Учениците учат ли много? 0
Uch---t--t--u-ha-----mno-o? Uchenitsite uchat li mnogo? U-h-n-t-i-e u-h-t l- m-o-o- --------------------------- Uchenitsite uchat li mnogo?
Ne, učí se málo. Н------уч-- ----о. Не, те учат малко. Н-, т- у-а- м-л-о- ------------------ Не, те учат малко. 0
Ne,-te--------al--. Ne, te uchat malko. N-, t- u-h-t m-l-o- ------------------- Ne, te uchat malko.
ptát se пи-ам питам п-т-м ----- питам 0
pit-m pitam p-t-m ----- pitam
Ptáte se často učitele? Ч---о ли---т-------т--я? Често ли питате учителя? Ч-с-о л- п-т-т- у-и-е-я- ------------------------ Често ли питате учителя? 0
C-e-to ---p--a---u--itely-? Chesto li pitate uchitelya? C-e-t- l- p-t-t- u-h-t-l-a- --------------------------- Chesto li pitate uchitelya?
Ne, neptám se ho často. Н-- аз-не-го-питам-чес--. Не, аз не го питам често. Н-, а- н- г- п-т-м ч-с-о- ------------------------- Не, аз не го питам често. 0
N---a--n--go p--am -----o. Ne, az ne go pitam chesto. N-, a- n- g- p-t-m c-e-t-. -------------------------- Ne, az ne go pitam chesto.
odpovídat отго-а-ям отговарям о-г-в-р-м --------- отговарям 0
otg-v--yam otgovaryam o-g-v-r-a- ---------- otgovaryam
Odpovězte, prosím. От--во--т-- --л-. Отговорете, моля. О-г-в-р-т-, м-л-. ----------------- Отговорете, моля. 0
O--o-o-e-e--m--ya. Otgovorete, molya. O-g-v-r-t-, m-l-a- ------------------ Otgovorete, molya.
Odpovídám. Аз-о--о---ям. Аз отговарям. А- о-г-в-р-м- ------------- Аз отговарям. 0
A- o-----r-am. Az otgovaryam. A- o-g-v-r-a-. -------------- Az otgovaryam.
pracovat ра-отя работя р-б-т- ------ работя 0
r-b-tya rabotya r-b-t-a ------- rabotya
Pracuje právě? Т----або-и-----ега? Той работи ли сега? Т-й р-б-т- л- с-г-? ------------------- Той работи ли сега? 0
To- rab--- -i sega? Toy raboti li sega? T-y r-b-t- l- s-g-? ------------------- Toy raboti li sega?
Ano, právě pracuje. Д-,--о- ---о-- -е-а. Да, той работи сега. Д-, т-й р-б-т- с-г-. -------------------- Да, той работи сега. 0
D---t-y-ra---- sega. Da, toy raboti sega. D-, t-y r-b-t- s-g-. -------------------- Da, toy raboti sega.
přijít и---м идвам и-в-м ----- идвам 0
id--m idvam i-v-m ----- idvam
Přijdete? И-ва-----? Идвате ли? И-в-т- л-? ---------- Идвате ли? 0
I-vate -i? Idvate li? I-v-t- l-? ---------- Idvate li?
Ano, přijdeme hned. Да,---дна-а--д--ме. Да, веднага идваме. Д-, в-д-а-а и-в-м-. ------------------- Да, веднага идваме. 0
Da- ve-nag--id--m-. Da, vednaga idvame. D-, v-d-a-a i-v-m-. ------------------- Da, vednaga idvame.
bydlet ж---я живея ж-в-я ----- живея 0
z-----a zhiveya z-i-e-a ------- zhiveya
Bydlíte v Berlíně? В -е---- л----в---е? В Берлин ли живеете? В Б-р-и- л- ж-в-е-е- -------------------- В Берлин ли живеете? 0
V--e--i--l----i-----? V Berlin li zhiveete? V B-r-i- l- z-i-e-t-? --------------------- V Berlin li zhiveete?
Ano, bydlím v Berlíně. Да, -з -и--я - --р-ин. Да, аз живея в Берлин. Д-, а- ж-в-я в Б-р-и-. ---------------------- Да, аз живея в Берлин. 0
D-,--- ---v-y----Be--in. Da, az zhiveya v Berlin. D-, a- z-i-e-a v B-r-i-. ------------------------ Da, az zhiveya v Berlin.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!