Konverzační příručka

cs Spojky 4   »   lt Jungtukai 4

97 [devadesát sedm]

Spojky 4

Spojky 4

97 [devyniasdešimt septyni]

Jungtukai 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Usnul, ačkoli televizor hrál. Ji- --mig-,-nor----l-v--or----bu-o įju----s. Jis užmigo, nors televizorius buvo įjungtas. J-s u-m-g-, n-r- t-l-v-z-r-u- b-v- į-u-g-a-. -------------------------------------------- Jis užmigo, nors televizorius buvo įjungtas. 0
Zůstal ještě, ačkoli bylo už pozdě. J-- d---p-------, ---s-ja- b--o vėl-. Jis dar pasiliko, nors jau buvo vėlu. J-s d-r p-s-l-k-, n-r- j-u b-v- v-l-. ------------------------------------- Jis dar pasiliko, nors jau buvo vėlu. 0
Nepřišel, ačkoli jsme byli domluveni. J-- -eatė-o- no-- -e- bu-o-- su--t-r-. Jis neatėjo, nors mes buvome susitarę. J-s n-a-ė-o- n-r- m-s b-v-m- s-s-t-r-. -------------------------------------- Jis neatėjo, nors mes buvome susitarę. 0
Televizor byl zapnutý. Přesto usnul. Tel-viz-riu- b--- įjungt--,-n-ž---in- - nep----nt-t--j-- -žm-go. Televizorius buvo įjungtas, nežiūrint / nepaisant to jis užmigo. T-l-v-z-r-u- b-v- į-u-g-a-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s u-m-g-. ---------------------------------------------------------------- Televizorius buvo įjungtas, nežiūrint / nepaisant to jis užmigo. 0
Bylo už pozdě. Přesto ještě zůstal. Jau buvo v-lu,-než-ūrint-- n--ais-nt to-----dar---s-lik-. Jau buvo vėlu, nežiūrint / nepaisant to jis dar pasiliko. J-u b-v- v-l-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s d-r p-s-l-k-. --------------------------------------------------------- Jau buvo vėlu, nežiūrint / nepaisant to jis dar pasiliko. 0
Domluvili jsme se. Přesto nepřišel. (-e---b--o-e--------ę,-ne-i---n------p--sa-t -o--is n-atėjo. (Mes) buvome susitarę, nežiūrint / nepaisant to jis neatėjo. (-e-) b-v-m- s-s-t-r-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s n-a-ė-o- ------------------------------------------------------------ (Mes) buvome susitarę, nežiūrint / nepaisant to jis neatėjo. 0
Ačkoli nemá řidičský průkaz, řídí auto. Nor- ji-------- vairuo-oj- -a-ymė--mo,---iru--- -u---obi--. Nors jis neturi vairuotojo pažymėjimo, vairuoja automobilį. N-r- j-s n-t-r- v-i-u-t-j- p-ž-m-j-m-, v-i-u-j- a-t-m-b-l-. ----------------------------------------------------------- Nors jis neturi vairuotojo pažymėjimo, vairuoja automobilį. 0
Ačkoli je náledí, jede rychle. N--s g-t---yr---li-i----- ---iu-j- ---i---. Nors gatvė yra slidi, jis važiuoja greitai. N-r- g-t-ė y-a s-i-i- j-s v-ž-u-j- g-e-t-i- ------------------------------------------- Nors gatvė yra slidi, jis važiuoja greitai. 0
Ačkoli je opilý, jede na kole. No-- -i---ra ------,----i-oj---viračiu. Nors jis yra girtas, važiuoja dviračiu. N-r- j-s y-a g-r-a-, v-ž-u-j- d-i-a-i-. --------------------------------------- Nors jis yra girtas, važiuoja dviračiu. 0
Nemá řidičský průkaz. Přesto jezdí autem. J-- -etur--vairuot--- --ž-----m-, --ži-ri-t /-ne-ai-an---- ji---air--j- ----m-b-l-. Jis neturi vairuotojo pažymėjimo, nežiūrint / nepaisant to jis vairuoja automobilį. J-s n-t-r- v-i-u-t-j- p-ž-m-j-m-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s v-i-u-j- a-t-m-b-l-. ----------------------------------------------------------------------------------- Jis neturi vairuotojo pažymėjimo, nežiūrint / nepaisant to jis vairuoja automobilį. 0
Je náledí. Přesto jede rychle. G---- (yra)------- -ežiūrint /---pai--nt----j---v-ž-u-ja --ei-ai. Gatvė (yra) slidi, nežiūrint / nepaisant to jis važiuoja greitai. G-t-ė (-r-) s-i-i- n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s v-ž-u-j- g-e-t-i- ----------------------------------------------------------------- Gatvė (yra) slidi, nežiūrint / nepaisant to jis važiuoja greitai. 0
Je opilý. Přesto jede na kole. J-s-(y--)---rt--, ---i-r--t /--e-a----t----j-s-važi-------i----u. Jis (yra) girtas, nežiūrint / nepaisant to jis važiuoja dviračiu. J-s (-r-) g-r-a-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s v-ž-u-j- d-i-a-i-. ----------------------------------------------------------------- Jis (yra) girtas, nežiūrint / nepaisant to jis važiuoja dviračiu. 0
Nemůže najít žádné místo, ačkoli vystudovala. J----r--da ----o---ors ---- di-lom-. Ji neranda darbo, nors turi diplomą. J- n-r-n-a d-r-o- n-r- t-r- d-p-o-ą- ------------------------------------ Ji neranda darbo, nors turi diplomą. 0
Nejde k lékaři, ačkoli má bolesti. J- -e-----a----dytoją--no-s-jai skau-a. Ji neina pas gydytoją, nors jai skauda. J- n-i-a p-s g-d-t-j-, n-r- j-i s-a-d-. --------------------------------------- Ji neina pas gydytoją, nors jai skauda. 0
Kupuje auto, ačkoli nemá žádné peníze. Ji-p------u-o-ob-lį- nors --tu-- -in---. Ji perka automobilį, nors neturi pinigų. J- p-r-a a-t-m-b-l-, n-r- n-t-r- p-n-g-. ---------------------------------------- Ji perka automobilį, nors neturi pinigų. 0
Vystudovala. Přesto nemůže najít žádné místo. J- -uri ----o--,-ne--ūri-- - ---ai---t-t--j- -----d- da--o. Ji turi diplomą, nežiūrint / nepaisant to ji neranda darbo. J- t-r- d-p-o-ą- n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j- n-r-n-a d-r-o- ----------------------------------------------------------- Ji turi diplomą, nežiūrint / nepaisant to ji neranda darbo. 0
Má bolesti. Přesto nejde k lékaři. J-i s-a-da-----iūr-n- / nep-is-----o -i -e-na--a----d-t--ą. Jai skauda, nežiūrint / nepaisant to ji neina pas gydytoją. J-i s-a-d-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j- n-i-a p-s g-d-t-j-. ----------------------------------------------------------- Jai skauda, nežiūrint / nepaisant to ji neina pas gydytoją. 0
Nemá peníze. Přesto kupuje auto. J- ne---i --nigų- n---ū---- / -epai-a-t to-----e------t--o---į. Ji neturi pinigų, nežiūrint / nepaisant to ji perka automobilį. J- n-t-r- p-n-g-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j- p-r-a a-t-m-b-l-. --------------------------------------------------------------- Ji neturi pinigų, nežiūrint / nepaisant to ji perka automobilį. 0

Mladí lidé se učí jinak než staří

Děti se učí jazyk relativně rychle. Dospělým to většinou trvá déle. Děti se ale neučí lépe než dospělí. Učí se jenom jinak. Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně. Musí se naučit více věcí najednou. Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet. Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat. Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby. Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace. Komunikovat v cizím jazyce je výzva. Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života. Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit. Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená. Mozek je proto dobře trénovaný. Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni. Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně. Jejich mozek těží ze svých zkušeností. Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi. V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé. To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve. V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času. Mohou často procvičovat. To je u jazyků obzvlášť důležité. Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo. Člověk se může úspěšně učit v každém věku. Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty. A dělá to rád…