Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   lt ką mėgti / ko norėti

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [septyniasdešimt]

ką mėgti / ko norėti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Ar---rė---ėte------i? Ar norėtumėte rūkyti? A- n-r-t-m-t- r-k-t-? --------------------- Ar norėtumėte rūkyti? 0
Chcete si zatančit? Ar no--t-mėte --k-i? Ar norėtumėte šokti? A- n-r-t-m-t- š-k-i- -------------------- Ar norėtumėte šokti? 0
Chcete se projít? A- n-r-t--ėt--pa-i--i-š-i-t-? Ar norėtumėte pasivaikščioti? A- n-r-t-m-t- p-s-v-i-š-i-t-? ----------------------------- Ar norėtumėte pasivaikščioti? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. (------rė---u --ky--. (Aš) norėčiau rūkyti. (-š- n-r-č-a- r-k-t-. --------------------- (Aš) norėčiau rūkyti. 0
Chceš cigaretu? A- n-r---- ci--r--ės? Ar norėtum cigaretės? A- n-r-t-m c-g-r-t-s- --------------------- Ar norėtum cigaretės? 0
Chce připálit. Jis norėtų--g--e-. Jis norėtų ugnies. J-s n-r-t- u-n-e-. ------------------ Jis norėtų ugnies. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. (-š)---rė-ia---o n--s--š---ti. (Aš) norėčiau ko nors išgerti. (-š- n-r-č-a- k- n-r- i-g-r-i- ------------------------------ (Aš) norėčiau ko nors išgerti. 0
Něco bych snědl / snědla. (Aš- --r----u--o ---s--a--yti. (Aš) norėčiau ko nors valgyti. (-š- n-r-č-a- k- n-r- v-l-y-i- ------------------------------ (Aš) norėčiau ko nors valgyti. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. (--- ---ė--au-trup-tį --ils-t-. (Aš) norėčiau truputį pailsėti. (-š- n-r-č-a- t-u-u-į p-i-s-t-. ------------------------------- (Aš) norėčiau truputį pailsėti. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. (Aš- n-rėč-au J-sų-k-i ko p--l-u-ti. (Aš) norėčiau Jūsų kai ko paklausti. (-š- n-r-č-a- J-s- k-i k- p-k-a-s-i- ------------------------------------ (Aš) norėčiau Jūsų kai ko paklausti. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. (Aš- -o---ia---ū-- --- k----p---yti. (Aš) norėčiau Jūsų kai ko paprašyti. (-š- n-r-č-a- J-s- k-i k- p-p-a-y-i- ------------------------------------ (Aš) norėčiau Jūsų kai ko paprašyti. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. (--- --rėčiau Jus ka- kur-p-kvie-ti. (Aš) norėčiau Jus kai kur pakviesti. (-š- n-r-č-a- J-s k-i k-r p-k-i-s-i- ------------------------------------ (Aš) norėčiau Jus kai kur pakviesti. 0
Co si přejete, prosím? P--š--- k- -o-ė-umėte? Prašau, ko norėtumėte? P-a-a-, k- n-r-t-m-t-? ---------------------- Prašau, ko norėtumėte? 0
Přejete si kávu? Ar n--ė--m--- puodel-o-kav-s? Ar norėtumėte puodelio kavos? A- n-r-t-m-t- p-o-e-i- k-v-s- ----------------------------- Ar norėtumėte puodelio kavos? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O-ga---e-č--u---or---m-te- --b-to-? O gal verčiau (norėtumėte) arbatos? O g-l v-r-i-u (-o-ė-u-ė-e- a-b-t-s- ----------------------------------- O gal verčiau (norėtumėte) arbatos? 0
Chceme jet domů. (M-s) --rėt-m- v---u--i --mo. (Mes) norėtume važiuoti namo. (-e-) n-r-t-m- v-ž-u-t- n-m-. ----------------------------- (Mes) norėtume važiuoti namo. 0
Chcete zavolat taxi? Ar-no-ėtu-ė-e ---iu----t-k--? Ar norėtumėte važiuoti taksi? A- n-r-t-m-t- v-ž-u-t- t-k-i- ----------------------------- Ar norėtumėte važiuoti taksi? 0
Chtějí telefonovat. J----o-ė-ų-pas-a----t-. Jie norėtų paskambinti. J-e n-r-t- p-s-a-b-n-i- ----------------------- Jie norėtų paskambinti. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.