Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   sl Rodilnik (Genitiv)

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [devetindevetdeset]

Rodilnik (Genitiv)

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně m---a --j--prij-t-l-i-e mačka moje prijateljice m-č-a m-j- p-i-a-e-j-c- ----------------------- mačka moje prijateljice 0
pes mého přítele pe- mo-e-- p-i----l-a pes mojega prijatelja p-s m-j-g- p-i-a-e-j- --------------------- pes mojega prijatelja 0
hračky mých dětí i-r--- --j-- ot-ok igrače mojih otrok i-r-č- m-j-h o-r-k ------------------ igrače mojih otrok 0
To je plášť mého kolegy. T- ---p-a-č -oj--a----ega. To je plašč mojega kolega. T- j- p-a-č m-j-g- k-l-g-. -------------------------- To je plašč mojega kolega. 0
To je auto mé kolegyně. To--e---to mo-e-------c-. To je avto moje kolegice. T- j- a-t- m-j- k-l-g-c-. ------------------------- To je avto moje kolegice. 0
To je práce mých kolegů. T- je de-- mo-eg- k--eg-. To je delo mojega kolega. T- j- d-l- m-j-g- k-l-g-. ------------------------- To je delo mojega kolega. 0
Knoflík u košile je utržený. G-m- - sr---e----odp-del. Gumb s srajce je odpadel. G-m- s s-a-c- j- o-p-d-l- ------------------------- Gumb s srajce je odpadel. 0
Klíč od garáže je pryč. K-j-č--g----e-ni -eč. Ključa garaže ni več. K-j-č- g-r-ž- n- v-č- --------------------- Ključa garaže ni več. 0
Vedoucího počítač je rozbitý. Še-o- račun-l--k-j--p--va--e-. Šefov računalnik je pokvarjen. Š-f-v r-č-n-l-i- j- p-k-a-j-n- ------------------------------ Šefov računalnik je pokvarjen. 0
Kdo jsou rodiče té dívky? Kje s- --ar-i -e---e-let? Kje so starši teh deklet? K-e s- s-a-š- t-h d-k-e-? ------------------------- Kje so starši teh deklet? 0
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Kak-----dem--- h-------ho--- st-r--v? Kako pridem do hiše njihovih staršev? K-k- p-i-e- d- h-š- n-i-o-i- s-a-š-v- ------------------------------------- Kako pridem do hiše njihovih staršev? 0
Ten dům stojí na konci této ulice. H-----toji--a -on---u-ic-. Hiša stoji na koncu ulice. H-š- s-o-i n- k-n-u u-i-e- -------------------------- Hiša stoji na koncu ulice. 0
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? K--o-se-i-e-uje -l--no-m-st----ic-? Kako se imenuje glavno mesto Švice? K-k- s- i-e-u-e g-a-n- m-s-o Š-i-e- ----------------------------------- Kako se imenuje glavno mesto Švice? 0
Jak se jmenuje ta kniha? Kakšen je-na------e -nj--e? Kakšen je naslov te knjige? K-k-e- j- n-s-o- t- k-j-g-? --------------------------- Kakšen je naslov te knjige? 0
Jak se jmenují sousedovic děti? Kako-se----nuj-jo---s-d--i---r---? Kako se imenujejo sosedovi otroci? K-k- s- i-e-u-e-o s-s-d-v- o-r-c-? ---------------------------------- Kako se imenujejo sosedovi otroci? 0
Kdy mají děti prázdniny? K-aj -m-jo-o--oci-šol--- ---i----e? Kdaj imajo otroci šolske počitnice? K-a- i-a-o o-r-c- š-l-k- p-č-t-i-e- ----------------------------------- Kdaj imajo otroci šolske počitnice? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Kdaj d--a--d-a--ik? Kdaj dela zdravnik? K-a- d-l- z-r-v-i-? ------------------- Kdaj dela zdravnik? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? Ob-ka-eri- --ah-j---dp-t-m----? Ob katerih urah je odprt muzej? O- k-t-r-h u-a- j- o-p-t m-z-j- ------------------------------- Ob katerih urah je odprt muzej? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!